„Thank God I´m a woman!“ zní slogan jednoho známého módního butiku. Ztotožňovala jsem se s ním. Jsem ráda ženou. Jenomže obzvláště poslední dobou mám pocit, že bych v některých ohledech chtěla být raději příslušníkem opačného pohlaví. Proč? To je jednoduché. Přiměly mě k tomu slečny, s jejichž „holčičími způsoby“ se zkrátka odmítám ztotožnit.
Tímto článkem chci poukázat na některé vlastnosti, jež mne neskutečně urážejí, vytáčejí a stydím se, že takto mnohá něžná stvoření mohou jednat.
Když se Tvoje kamarádka přestane s někým bavit, téměř automaticky se předpokládá, že Ty se s oným člověkem nebudeš bavit též. Ale proč? To, že si v něčem nesedly dvě konkrétní osoby, z tebe hned nemusí děla otroka jejich sporu. A pokud se s dotyčnou či dotyčným, která/ý je v nemilosti, bavíš, musí to znamenat, že budeš uvržena v nemilost úplně stejně? Ať si každý řeší své konflikty sám a nezatahuje do toho celé své okolí!
Mnohé holky disponují jednou neuvěřitelnou vlastností. Neumí nic říct na rovinu. Jsou samý úsměv a jen, co se někdo otočí, hned ho pomluví a ujistí se, jak ho všechny nesnáší. Nemám to ráda! Pokud proti někomu něco máme, tak snad by bylo nejlepší si to upřímně vyříkat. Takhle se jen kupí problémy, neshody a potlačuje se tím naše pravé já. Když tě mají tví kamarádi brát, jaká jsi, ukaž jim své já a nesnaž se být jen další ovcí ve stádu, která jen nekriticky sdílí názory ostatních a pomluvy posílá bezmyšlenkovitě dál především proto, aby se sama nedejbohu nestala jejich terčem.
Jakmile se na obzoru objeví někdo v něčem lepší, hned se v holčičích očích rýsuje v negativním světle. Pokud líp vypadá, pokud umí něco líp nebo nosí lepší oblečení, hned je nutné najít na něm třeba jen zrnko špatnosti či podivnosti a ihned jej vytáhnout pořádně napovrch a zveličit. Opravdu nechápu, kde se v napohled tak milých stvořeních bere tolik nenávisti a zloby!
Všude kolem sebe vidím pochodující klony asi tak čtrnáctiletých slečen. Obarvené vyžehlené vlasy s patkou na stranu, výrazné líčení očí a oblečení od „mega trendy a cool“ značek. Nikdy jim nehádám jejich skutečný věk. (Tedy dokud nezačnou mluvit.) Chtějí vypadat dospěle a pokud možno mít za sebou sexuální zážitek, aby byly „mega trendy a cool“. Uvažovala jsem, co je vede k tomu, aby se vším tak pospíchaly. Partnerský vztah, nebo jen další „zářezy na pažbě“? Dospělost? Kolik z nich si bez maminky nevyřídí ani jízdenku na tramvaj! Zjistila jsem, že většinou se ani neohlíží, co na to kluci, ale nejdůležitější je, jestli je dost „mega trendy a cool“ v očích jejich kamarádek.
Pokud má někdo dredy, nenosí značkové oblečení, nebo nevyznává přesně to, co zrovna čem se zrovna píše ve všech dívčích časopisech, není normální, „mega trendy ani cool“ a většinou je nemilosrdně odstrčen stranou. Netvrdím, že se se všemi lidmi musíme přátelit, ale měli bychom je respektovat. A občas poslouchat co říkají, ne jen obracet oči v sloup a pozorovat jejich děsně nemoderní triko!
Dnešní doba velí ženám vpřed. Mám ovšem pocit, že některým velí vpřed spíše móda. Účastnit se olympiád je přeci nuda pro šprty, recitační soutěže jsou pro prvňáky, a to už vůbec nemluvím o angažování se třeba v divadelním souboru, školním časopise a podobně.
Většina se ohání argumenty, že jim to krátí čas, který by mohly trávit venku s kamarády pozorováním okolí a řešením nejžhavějších drbů. Většina děvčat moc dobře ví, kdo to byla Coco Chanel, ale myslí si, že Dalajláma je druh indické masáže! Je to smutné, ale je to tak.
Přiznávám. I já jsem mnohé z těchto neduhů ve svém „pubertálním období“ aktivně vykonávala. Upřímně jsem nenáviděla jistou slečnu a těšila se z každého jejího neúspěchu, až jsem svým záškodnictvím byla protivná svému okolí a později i sama sobě. Dnes to už neřeším. Život je krátký na to, abychom se jen soustředili na své nepřátele a zároveň mohli pracovat sami na sobě.
Nedávno se se mnou přestala přátelit má dlouholetá kamarádka. Jenom proto, že se několikrát rozešla s přítelem a já si v jednom „mezidobí“dovolila říct, že pro ni stejně není nejlepší partie. Samozřejmě se k sobě vrátili a mé jméno se objevilo na seznamu „těch, jejichž jméno nesmíme vyslovit.“. Ale víte co? Takové kamarádky nechci! Člověk se přece nemůže neustále kontrolovat a nesmět říct svůj názor, aby se jeho „přítel“ neurazil.
Který neduh „mezi námi děvčaty“ vytáčí Tebe? Dokážeš sama říct přátelům do očí, co si myslíš? Poděl se s námi o Tvůj názor.
Text: Terezka
Foto: sxc
Témata: pomluvy • přátelství • sebevědomí
Cvičení s činkami: zpevni si tricepsy
Vzhůru do léta s antioxidanty
Chtějme být šťastné
Vyzkoušela jsem bělení zubů v salónu
Jez zdravě, budeš krásná
Nevíš, jak zhubnout nebo hledáš účinnou dietu? Podívej se na informace o hubnutí. Pomůžou.
Komentáře (42)