Konce a začátky: Tvůj život neustále prochází spoustou změn. Zvláště ty neočekávané dovedou člověka opravdu překvapit a srazit na zem. Každý konec i začátek má však svůj důvod, díky kterému všechno časem můžeš začít vidět v lepším světle a zbavit se deprese.
Ve škole, vztahu, práci či kdekoliv jinde se musíš umět prokousat nejrůznějšími překážkami. Kvůli nečekaným komplikacím můžeš mít pocit, že veškerá tvá dosavadní snaha vlastně byla k ničemu. Někdy máš chuť zastavit se na jednom bodě a nepokazit tak další plynoucí události. Přesto, ať se stane cokoliv, i když to může být velmi bolestné a stresující, mysli na to, že vše má nějaký smysl. I konec něčeho může být dobrým znamením a cestou za lepším životem.
Tvůj vztah se sesypal jako domeček z karet
Bojuješ s lítostí, neustálými výčitkami, samotou a vším, co konec vztahu obnáší. Přála by sis vrátit vše zpět, jen aby to takhle nedopadlo. Rozchody jsou a vždy budou velmi bolestivou záležitostí a chce to hodně času, aby sis srovnala všechny myšlenky a připravila se na start nového života.
Ve chvilce největší bolesti nejspíš nechceš nic slyšet, ale zkus se na celou svou situaci podívat z jiné strany. Popřemýšlej, proč váš vztah skončil. Určitě existovaly nějaké důvody. Pokud vztah neklapal, těžko by se mohl přenést do dalších etap a ty bys stejně nebyla šťastná. Právě rozchod je leckdy jedinou cestou k nalezení spokojenějšího a plnohodnotnějšího vztahu. Nedumej nad tím, jak se dostat s deprese a začni si užívat!
Přišla jsi o práci
Ze dne na den přišel okamžik, jenž tvůj svět obrátil vzhůru nohama. Ztráta zaměstnání nemusí přinést jen finanční potíže, ale také řadu dalších starostí: pochroumané sebevědomí a leckdy i ztrátu smyslu života. Možná jsi přišla o skvělé kolegy a o práci, která tě bavila, a najednou je jedním tahem všechno ztraceno. Přesto smutkem, případně podceňováním sebe sama nic nezmůžeš, ba naopak, bude tě to daleko více táhnout dolů.
Není lehké se s výpovědí vyrovnat, přesto podobnou situaci můžeš považovat za důležitý životní mezník a rozhodnout se, zda chceš pokračovat směrem, na který sis nakročila, anebo zkusit štěstí úplně jinde. V první řadě si uvědom své znalosti, dovednosti a zkušenosti a nezapomeň se zamyslet také nad tím, jaká práce by pro tebe mohla mít větší smysl než jen výdělek peněz pro obživu.
Bortí se ti prospěch ve škole
Nahromadila se spousta povinností a úkolů a nic nevychází podle tvých představ. Následkem toho mohou být nejen špatné školní výsledky, ale také nespokojenost se sebou sama i výčitky rodičů, kteří to nedovedou pochopit a neustále na tebe tlačí.
Pokud jsi nachytala pár špatných známek a víš, že důvodem byla nedostatečná příprava, máš stále možnost zapracovat na sobě a svůj prospěch vylepšit. Zabere to sice nějaký čas a bude tě to stát spoustu sil, ale z plodů své práce budeš mít opravdovou radost.
Jsou však i další důvody. Neúspěch u zkoušek mohla způsobit nedostatečná informovanost o předmětu a požadavcích vyučujícího nebo skutečnost, že probírané látce prostě nerozumíš. Proto se zkus domluvit s někým, kdo probíranou látku chápe, a proberte to spolu. Leckdy stačí jen malé nakopnutí a můžeš se lehce zbavit deprese.
A hlavně: I když tě některé skutečnosti srazí na pomyslné dno, už jen tím, že se sebereš a dokážeš vstát, budeš daleko silnější.
Stalo se ti v životě něco, co pro tebe znamenalo konec, ale přineslo ti to nový a dobrý začátek? Piš do komentářů pod článkem.
Teď sem se právě rozešla se svým klukem. Za dva týdny jsme spolu měli být dva roky.Oba dva studujeme na střední škole, ale on ve volném čase pracoval. O víkendech sem se sním vídala až večer když zamnou dojel spát a ráno zase odjížděl. I o víkendech. Práce je důležitá , ale mně je 17 a já nechci manželský vztah. Nemohla jsem tak dál pokračovat. Problém je ale v tom, že se oba opravdu milujeme, dali jsme si tudíž návrh, že zůstaneme kamarádi a pokud se to zlepší, zkusíme se ksobě vrátit. Jedině to mě drží nad vodou. Vídám ho, povídám si sním, a doufám že se to zlepší. Miluju ho….
S tím učením moc nesouhlasím. Víte, snažila jsem mít co nejlepší známky, z každé 1ky nebo 2ky jsem měla obrovskou radost, ale začala jsem z toho mít čím dál větší depky. Začalo to silným odporem se učit , a pak to skončilo brečením kvůli velkému množství.Už jsem nedokázala přijít ze školy a učit se. Myslet jen na školu a na písemky, a věřte že na nějaké škole nejde skloubit krásné známky se životem , který bude spokojený. Přestala jsem se tolik učit, pokouším se nezabírat si 3ku nebo 4ku a doufám že se to naučím a začnu zase žít.
Se článkem více-méně souhlasím… jen to bohužel není někdy tak jednoduché… Snažím se myslet pozitivně, ale bohužel stane se hodně věcí, které prostě srazí na kolena a někdy se zvednout není tak jednoduché… Já jsem prodělala zamlklý potrat, na miminko jsme se hrozně těšili, ale bohužel v 10 týdnu doktor zjistil, že vše není v pořádku (ač předtím bylo vše tak jak mělo – tlouklo srdíčko). Nojo, takže jsem byla na zákroku a každý mě utěšoval tím, že pak se nám to povede jedna dvě, jenže zatím stále nic, už je to přes půl roku od kyretáže (já vím, že půl rok obyčejně není moc dlouhá doba, předtím než se nám to povedlo to trvalo 9 měsíců), ale momentálně teď prožívám opravdu depresi, bývala už bych pomalu rodila, kdežto teď rodí jen moje kamarádka a příbuzné (kterým to samozřejmě přeju), ale tím bolestněji si uvědomuju, že jsme měli mít miminko zhruba všichni najednou… a tohle musí potkat zrovna mě…. no, vždycky se nějak seberu, ale s další MS a dalším porodem příbuzných se stále dostávám do většího a většího bahna… Takže kdyby měl někdo z vás radu, jak se s tím srovnat (jinak než těhotenstvím – protože to se nám prostě nedaří), tak šup sem s ní…..
Anet,
snad jen psycholog:) Ti jsou na to přece školení;)