Nedávno mě kamarádka šokovala. Svého přítele mi začala popisovat jako nechutné čuně, protože si před ní sem tam uprdne nebo po pivě krkne. Mně osobně by to nijak nepohoršilo. Jsme přeci jen lidi. Ona však trvala na názoru, že to pro ni je to nejhorší ponížení, jaké kdy zažila.
Pár dní na to jsem četla o tom, jak ukřivděně se cítí ženy, které najdou porno u svého přítele. Donutilo mě to zamyslet se nad otázkou intimity ve vztazích.

Večer na rande je velmi jednoduché se neustále kontrolovat a být pro svého miláčka dokonalou dívkou, která má vždy perfektní make-up a úžasné vlasy. Postupem času je ale nemožné udržovat si neustále image bezchybné panenky. Jednou zkrátka přijde to, že s miláčkem vyrazíte na romantický víkend a ty se máš vedle něj ráno probudit nenalíčená a rozcuchaná. A co hůř, opravdu budeš muset na malou ve společné koupelně a on může všechno slyšet! Nebo již zmíněné nevinné upšouknutí…
Stalo se to i věhlasné Carrie v jenom dílu seriálu Sex ve městě – nejprve se strašně styděla, ale nakonec i ona uznala, že to není konec světa – natož, když se to stalo v soukromí. Přece jste jen lidé, a pokud se máte opravdu rádi, nějaké malé faux pas vás nemůže rozhodit.
Dalším oříškem dlouhodobějšího vztahu může být třeba i běžné používání koupelny. Jak například vyřešit situaci, kdy ty si zrovna holíš nohy a on si najednou strašně nutně potřebuje ulevit? Bez vzájemné důvěry to půjde jen velmi těžko, pokud vůbec. Ve vztahu totiž musíte oba slevit z určité hrdosti a být schopní se navzájem přizpůsobit jeden druhému.
Již zmíněný článek v jenom magazínu mě rozesmál téměř k slzám – dámy se v něm dušovaly, že pokud najdou u přítele porno, tak ho hned vyhodí z domu nebo budou pochybovat o jeho psychickém zdraví. Případně ho již nikdy neuvidí ve stejném světle. Ale proč? Cožpak pornografie není v podstatě vyjádřením toho, co nám všem dělá tak strašně dobře?
Ano, nejspíš u magazínů masturbují a ulevují fyzickému tlaku – ale přiznejme si upřímně, my hrdé a čisté slečny, že ten samý tlak působí i na nás a že my samy mu občas neodoláme. Tak v čem je takový rozdíl? Vztahuje se onen odpor opravdu jen k povrchním předsudkům o pornografii coby pokleslé zábavě psychicky narušených jedinců?
Já sama si občas pustím nějaké lehčí porno. Čistě proto, že můj přítel je ode mě daleko a opravdu mi chybí po všech stránkách – a tak nějak není čas na romantiku a svíčky. Dokonce se občas díváme i s přítelem, smějeme se nad přehrávanými vzdechy a bereme si inspiraci v rozličných polohách.
Ať už chceme nebo ne, porno a erotika je v určité míře součástí života každého z nás – a je proto nesmyslné ji odsuzovat a zavírat před ní pohoršeně oči.
Jak se na intimitu mezi dvěma lidmi díváš ty? Kde jsou její hranice? Připadá ti nechutná jen představa, že zatímco si ulevuješ na toaletě, miláček si metr od tebe čistí zuby, anebo je to pro tebe zcela v pořádku?
Komentáře (11)