Mé poprvé, podruhé… pošesté?

Sex je dnešní téma číslo jedna – teda alespoň na stránkách Slečny. Řešily jsme, jestli mít sex před nebo až po svatbě, jestli je lepší kondom nebo pilulka a jaké by to poprvé mělo být. Dobrá, teorie bylo dost, já chci napsat něco „z praxe.“

Je mi 21 let a už jsem si v životě s klukama něco zažila. Když nebudu počítat takové ty platonické lásky v první třídě nebo okouzlení zpěváky a herci, čtyři kluci mě hodně ovlivnili. Prvním byl – docela logicky, ten úplně první, se kterým jsem kdy chodila. Bylo mi skoro šestnáct, dostala jsem první pusu a zažívala první vzrušení. Po rozchodu jsem se ale zatvrdila, rozhodla se dokázat mu, co všechno ztratil. Do všeho se vrhala po hlavě a chtěla být ta nejlepší. Bohužel milému chlapci to bylo šumafuk a po měsíci od rozchodu začal bydlet s jinou holkou… Tolik ke starším klukům.

Můj druhý kluk byl hokejista. To asi mluví za vše, ale stejně to vysvětlím: hokejisti jsou z 90% namyšlené příšery, které si myslí, že jim svět musí líbat pozadí. Dobře, byla jsem zamilovaná, on byl jak idol z románu a všichni mi ho záviděli, tak co! Kvůli němu jsem začala s líčením a nošením podpatků, chovala se jako přiblblá princezna a podceňovala své schopnosti. Navíc moje poprvé bylo právě s ním – romantika a splněná přání, trošku bolesti a krve ale jinak zážitek na celý život… Probuzení z pohádky přišlo po rozchodu. Milý chlapec se o moje panenství vsadil s kamarádem, zážitkem bavil celou hokejovou kabinu a ze mě udělal hrdinku druhořadé červené knihovny. Takže slečny, dokonalý kluk, kterého každá závidí má i své slabé a temné stránky.

Další kluk následoval asi po čtvrt roce. Byl milý – žádný krasavec, ale příšerka taky ne, hodný a měl mě rád. Především měl rád moje tělo a to i několikrát za noc, každý víkend. Studoval v Brně, takže přes týden jsem měla klid. No, tehdy mi už úterý připadalo jako věčnost a toužila po pátku, dnes už ale vidím náš vztah z jiného pohledu. Chodit jsem s ním začala hlavně jako náplast na hokejistu, nechtěla jsem být sama a on byl pořád blízko… Denně mi poslal z netu kolem padesáti zpráv, ve všech vyznával horoucí lásku a věrnost. Byl tam však jeden háček – sex s ním mě bolel a to neuvěřitelně. Doktorka mi našla cystu u dělohy a naplánovala operaci, do které mi sám primář nedoporučoval sex… Bohužel to ale milý přítel moc nechápal a stejně si musel dělat dobře. Ano, byla jsem na hlavu a měla říct ne, ale co kdyby se naštval a rozešel se se mnou? Tohle chození bylo o bolestivém sexu, teroru a neustálé kontrole z jeho strany. Dnes už vím, že kdybychom spolu zůstali, neměla bych možnost studovat v Norsku, protože on by to nedovolil.

No a ten poslední… Můj současný přítel. Potkali jsme se právě v Norsku, kde oba studujeme. On jediný o mě musel nějakým způsobem bojovat, protože ze začátku jsem ho vůbec nechtěla (zase jsem byla blbá). Ale jeho výdrž a starostlivost mi tak imponovaly, že jsem to s ním zkusila a už pět měsíců spolu bydlíme. Je jiný – respektuje mě, moje nálady, zájmy i extremismus, moji neschopnost říct NE kamarádkám i moji nepořádnost. Stará se o mě a já o něj, kvůli němu se učím vařit, stříhám mu vlasy a občas peru. Navzájem víme o chybách a slabostech toho druhého, ale stejně tak i víme o těch stránkách, které ty slabosti zastíní. Upřímně, lepší sex než s ním jsem nezažila ani s tím hokejistou a to měl zkušeností na rozdávání – tady jde totiž o respekt a snahu udělat radost tomu druhému, ne o sobecké sebeuspokojení. Až teď jsem konečně šťastná…

Tolik bych asi řekla k tématu Sex po svatbě. Kdybych si měla vzít svého prvního kluka, byla by ze mě za chvíli několikanásobná mamina zahrabaná doma. Hokejista by mi zahýbal na každém rohu a s ním bych pravděpodobně nikdy nevystoupala do nebe. Se třetím klukem bych tak akorát seděla u televize a musela být k dispozici 24 hodin denně, nehledě na mé potřeby a sny. Naštěstí jsem ale měla dost odvahy hledat dál, zkoušet a najít jak sebe, tak jeho. Ještě pořád si myslíš, že je dobře čekat až do svatby a pak se rozvést nebo být nešťastná?

Text: Kača M.