Určitě to znáš – ten slastný pocit, když si s kamarádkou zajdete do města pro něco nového na sebe. Anebo když si čas od času uděláš radost nějakou drobností. Nákupy se staly malým rituálem před velkou slavností, před výjimečnou událostí, ale jsou také každodenní součástí našeho života. Problém ovšem nastane, když se radost zvrhne v závislost.
Asi před týdnem jsem se dívala na film „Báječný svět shopaholiků“ a bohužel jsem se v hlavní představitelce Rebece trošku našla. Samozřejmě neutrácím horentní sumy za značkové oblečení, prádlo, kabelky nebo boty – nejsem zadlužená desetitisíci a ani se nemusím schovávat před bankéři. Musím se však přiznat, že když je mi smutno nebo mám depku, náladu mi stoprocentně spraví nový krém, oční stíny nebo i časopis. Jednodušeji naprosté zbytečnosti, o kterých vím, že je nepotřebuji, ale stejně si je koupím. Znamená to snad, že jsem závislá na utrácení peněz?
Přiznat si jakoukoli závislost je začátek – tvrdí se ve všech poradnách, anonymních schůzkách a odvykacích centrech. Přiznat si alkoholismus, drogovou závislost, gamblerství nebo závislost na sportu (ano, už se objevují i takoví, kteří jsou závislí na pohybu) je určitě jiné, než se přiznat k shopaholismu. Především proto, že často si ani neuvědomujeme, jak moc potřebujeme ten pocit nově nabytého vlastnictví u pokladny. Nakupovat musíme téměř denně – chleba, rohlíky, mlíko… Tohle všechno je pro většinu lidí úplně normální, ale pro shopaholika to znamená ráj na zemi. Tedy, ne že by se přímo rozplýval v Kaflandu nad tím, že má nový bochník chleba, ale ta možnost si ho koupit a mít ho pro sebe je pro něj velmi přitažlivá.
Nákup potravin se zdá být ještě v pořádku, nadbytečné pečivo se dá zamrazit a mléko je také trvanlivé. Ale co nastane, když je člověk závislý na nákupu luxusnějšího zboží, jako například zmíněná Rebeca? V tom případě má dotyčný docela velký problém – nejen finanční, ale především se sehnáním onoho zboží, pokud tedy nežije přímo ve velkém městě. Především však utrpí jeho vztahy s okolím, které se snaží pomoci a vrátit dotyčného na normální cestu. Jedná se tedy o regulérní psychický problém?
Když jsem nad tím tak přemýšlela – nejen nad svojí situací v obcodech (drogeriích především), ale i nad tím, jak tato závislost vznikla, došlo mi, že shopaholismus je nemocí výhradně konzumní společnosti, ve které se všichni nacházíme. Všichni si kupujeme víc, než jsme schopni využít, užít nebo spotřebovat, a to většinou jen proto, že máme tu možnost, že je trh přehlcený nabídkou a že si myslíme, že to potřebujeme. Poprvadě, kolik z nás skutečně potřebuje tři různé řasenky a pět odstínů lesku na rty? Konzumnost se ale rychle může změnit v závislost. Především pokud nákupy řešíš špatnou náladu nebo se chceš odreagovat od problémů.
Zde jsou mé rady, jak se vyhnout zoufalým nákupům zbytečností:
1) Nenakupuj sama a se špatnou náladou – pokaždé si v hlavě koupi snažíš zdůvodnit a omluváš se třeba tím, že si potřebuješ udělat radost po nevydařené písemce. Když nakupuješ s kamarádkou, sestrou nebo mamkou, jejich pohled ti hned napoví, co si myslí a věcičku do regálu raději vrátíš. Pokud si pro ni nepřijdeš tajně druhý den, máš vyhráno.
2) Když už jdeš sama do obchodu, napiš si seznam věcí, které skutečně potřebuješ, a nekupuj nic navíc. I když je to v supervýhodné akci! Nejenže si předem promyslíš, co je třeba nakoupit, ale také si uvědomíš, co vlastně nepotřebuješ.
3) Do obchodů vyrážej s omezným množsvím peněz a platební kartu raději zapomeň doma.
Každá z nás má nějakou slabůstku, kterou si kupuje častěji než ostatní věci. V mém případě jde o kosmetiku, ať už zkrášlující nebo pečující… Jak je to s tebou? Napiš nám!
Text: Kača M.
Foto: sxc.hu
Cvičení s činkami: zpevni si tricepsy
Vzhůru do léta s antioxidanty
Chtějme být šťastné
Vyzkoušela jsem bělení zubů v salónu
Jez zdravě, budeš krásná
Nevíš, jak zhubnout nebo hledáš účinnou dietu? Podívej se na informace o hubnutí. Pomůžou.
Komentáře (28)