Touhám po vlastním bydlení se čas od času oddává každá z nás, které jsme ještě z rodného hnízda nevyletěly. Ale život na privátě nebo koleji nebývá zdaleka tak idylický, jak si ho představujeme.
Pokud máš dojem, že bydlení na privátě tě zbaví otravných domácích povinností, velmi se pleteš. Zažívám to pokaždé, když nocuji u svého přítele na bytě se čtyřmi plně obsazenými pokoji.
V kuchyni hromada nádobí se zaschlými zbytky, přetékající koš, stůl plný sklenic z předešlého večera, na zemi sloupek krabic od pizzy a v lednici kromě kečupu a plata vajíček nic. Uklízí se zpravidla jednou týdně nebo tehdy, když někomu povolí nervy. Také nakupování, obchůzky pošty, vynášení koše a podobné radosti za tebe nikdo neoběhá. Že chceš teplou večeři? Musíš si ji uvařit sama.
Jak přežít své spolubydlící a nestát se obětí své nesamostatnosti? Zde je pár užitečných rad.
Všechny výše zmíněné komplikace mohou být snesitelné, pokud si najdeš bydlení s příjemnými (nebo alespoň rozumnými) lidmi. Ideální je, když je už před tím trochu znáš z dřívějška a máš si s nimi co říct. V ovzduší tiché domácnosti, kde si všichni hledí pouze svého a ignorují zbytek osazenstva, není veselé žít a taková domácnost nejspíš nebude ani dobře fungovat.
Pamatuj si ale, že i z nejlepších přátel se v průběhu společného bydlení mohou stát i ti nejhorší nepřátelé. S tím souvisí moje následující rada.
Od systému kupování toaletního papíru, mýdla a prostředku na mytí nádobí, přes možnosti půjčování potravin (úplný potravinový „komunismus“ nedoporučuji – může se stát, že na tvoji večeři už nic nezbyde) až po úklid a vynášení koše – vše by mělo být časem vyjasněno. Dobře rozpočítané by mělo být také placení nájmu. Ne nadarmo se říká, že dobré účty dělají dobré přátele.
Není nic horšího, než dusit v sobě vztek a pak najednou vybouchnout, seřvat celé osazenstvo bytu, práskat dveřmi, rozbíjet talíře a oblažovat sousedy nadávkami ze svého repertoáru. Existuje celá řada věcí, které tě mohou na spolubydlících otravovat. Dlouhé vlasy ve sprše, hlasité noční zvuky, boty rozkopané přímo ve vchodu, stůl plný drobků a podobně. Také některé tvoje zvyky můžou být pro ostatní novinkou. Důležité proto je zachovat si chladnou hlavu a vždy se snažit najít nějaký kompromis, který bude vyhovovat (více či méně) všem.
U svých rodičů jsi bydlela takřka celý svůj dosavadní život. Není pro ně lehké pustit tě najednou do velkého světa. Cítíš se samozřejmě důležitě a dospěle, ale přesto budeš potřebovat pocit, že tví rodiče za tebou pořád stojí a že se na ně můžeš v případě problémů obrátit. Pokud tě tedy máma prosí, abys jí občas napsala e-mail nebo poslala pár fotek z tvého náhradního domova, prostě to pro ni udělej.
Doufám, že jsem tě líčením všech těchto trampot neodradila! Existuje spousta mladých lidí, kteří jsou na bydlení na vlastní pěst příliš zlenivělí a raději si užívají komfortu u maminky dlouho až hanba. Musím proto říct, že samostatné bydlení má také celou řadu výhod. Je příjemné organizovat si čas podle sebe, nebýt kontrolována rodiči na každém kroku, po příchodu domů neslyšet dotazy a poznámky, mít spoustu soukromí a přespávat u kamarádek, kdykoliv se ti zachce. S příjemnými lidmi na privátě nezažiješ nudné večery, vždy máš při ruce někoho na pomoc nebo povídání.
Samostatné bydlení je zásadní rozhodnutí, které s sebou nese mnoho nových povinností, dosud nepoznaných nepříjemností, ale také velkou dávku svobody. Jakmile dokážeš zvládat těžkosti a užívat si radost z vlastního osamostatnění, uděláš velký krok k dospělosti. A k tomu ti Slečna drží všechny palce!
Bydlíš na privátě, na koleji (internátu) či u rodičů? Jaké jsou tvé vlastní zkušenosti a co bys poradila ostatním čtenářkám?
Témata: přátelství • rodiče • studium
Cvičení s činkami: zpevni si tricepsy
Vzhůru do léta s antioxidanty
Chtějme být šťastné
Vyzkoušela jsem bělení zubů v salónu
Jez zdravě, budeš krásná
Nevíš, jak zhubnout nebo hledáš účinnou dietu? Podívej se na informace o hubnutí. Pomůžou.
Komentáře (9)