Dnes upijeme z trochu jiného soudku a výjimečně zde nebudeme rozebírat trable s láskou, protivnou kámošku ani sexuální témata. Letošní rok se totiž ponese v duchu voleb: senátních, parlamentních i komunálních. Že je ti to všechno šum a fuk? Pojďme si říct pár důvodů, proč je důležité mít svůj názor nejen v případě výběru nové kabelky.

Zaráží mě, kolik z mých přátel se ve svém profilu na Facebooku doslova chlubí, že nemají žádné politické názory. Leckdy tento svůj nezájem vyjadřují skutečně peprnými (či spíše fekálními) výrazy a jsou přesvědčení, že je to neuvěřitelně „cool“. Není tomu však spíše naopak? Už staří Řekové nazývali občany, kteří se nezajímali o veřejné záležitosti, výrazem „idiotes“. Odtud pochází slovo „idiot“, které dnes často používáme jako hanlivé označení. Jeho skutečný původní význam si však málokdo uvědomuje.
Zde jsou tři hlavní důvody, proč na politiku „nekašlat“:
„Lidé, kteří dobrovolně opustí politický prostor a o politiku se nezajímají, ke své škodě snižují kvalitu své existence,“ prohlásila významná politická myslitelka Hannah Arendtová. Ano, můžeme na politiku rezignovat s tím, že ti nahoře si to už přece nějak vyřeší. A pak u piva s kamarády mlátit pusou naprázdno, že náš stát je čím dál víc v jistých končinách, chodit házet vajíčka na Paroubka a připojovat se do zoufalých facebookovských skupin.
Vadí ti současná situace v politice? Začni sama u sebe. To znamená přestat naříkat a jednat. Třeba tím, že se rozhodneš jít k volbám. Že nevíš koho volit, protože „tam nahoře“ jsou stejně jen samí podvodníci a lháři? Pročti si kandidátky a zjistíš, že politika není jen o třech čtyřech velkých politických stranách. Existuje i celá řada menších prezentujících se zajímavými názory.
Nejspíš uznáš, že situace v našem státě vyžaduje změnu a čerstvý vítr, tak proč nakonec všichni jdou a hodí svůj hlas jedné z největších stran, kterou považují za nejmenší zlo? Čistě proto, že se hlasovat pro malé strany bojí. Systém u nás totiž funguje tak, že ve hře zůstanou jen nejsilnější strany a hlasy, které získaly menší strany, se jim přerozdělí. Představa, že budeš volit málo známou, ale názory ti velmi blízkou stranu, a pak si tvůj „bod“ připíše k dobru někdo, jehož jméno se stydíš i vyslovit, je poněkud děsivá. Ale přesto je nutné si uvědomit, že dokud se všichni budeme rozhodovat pouze mezi černou a bílou a před ostatními barvami budeme radši zavírat oči, neexistuje jediná šance pro výraznější změnu.
Politický život je součástí života každého z nás a může významně rozhodnout o naší budoucnosti. Nenechávejme toto rozhodování na druhých. Jinak se jednou nebudeme stačit divit a možná nám zůstanou jen oči pro pláč.
To, že máme právo volit, není žádná samozřejmost. Prosazení volebního práva pro ženy předcházely dlouholeté snahy emancipovaných ženských spolků, jež dokazovaly světu, že ženy nejsou jen hospodyně u plotny, ale za své zájmy jsou ochotné i bojovat.
„Ahoj, jmenuji se Stacey, ale klidně na mě můžeš volat: hvízd hvízd! Hihihi!“ To je jedna z naprogramovaných vět mluvící panenky Malibu Stacey, proti které uvědomělá Líza brojí v jednom z prvních dílů seriálu Simpsonovi. Nelíbí se jí totiž, že panenka dívky už od útlého věku učí být roztomilými a povolnými hračkami pro chlapy, místo toho, aby v nich upevňovala sebevědomí a emancipaci. Hezká tvářička a pěkný zadek v minisukni přece není všechno a ženská inteligence má daleko větší hodnotu. Nebo spíš – měla by mít. Navrhne proto svoji vlastní panenku se jménem „Líza Lví Srdce“, která však nejde na odbyt. Holčičky totiž nechtějí poslouchat, že až se vdají, měly by si nechat své příjmení. Mnohem raději je naláká nová verze Malibu Stacey s elegantním kloboučkem.
Stačí si projít diskuse o nejnovějších parfémech. Ženy rozhodně nejsou zabedněné princezny v hezkých botách, dovedou dost trefně vyjádřit svá přesvědčení, hádat se a prosazovat svůj názor. Neplýtváme však často energií zbytečně tam, kde na tom až tak nezáleží?
Že k volbám nemusíš, jelikož kolem dvaceti na to máš ještě dost času? Myslíš si, že bude lepší, když rozhodnutí přenecháš těm starším a zkušenějším? Pozor. Lidé různého věku mají různé zájmy. Bohužel, doba je těžká, málokdo má peněz nazbyt a snad každý by uvítal jakoukoliv výhodu či úlevu. To, jakým způsobem toho faktu politici využívají, je víc než nechutné. Populisticky nahánějí hlasy prostých lidí tím, že jim naslibují hory doly, aniž by vysvětlili, kde na to vlastně vezmou. Stát už teď je na pokraji bankrotu. Zadluží nás ještě víc?
Zejména mladým lidem, kteří mají celý život před sebou, by něco takového nemělo být lhostejné. Od ledna tohoto roku přestal stát studentům přispívat na sociální pojištění a blýská se i na doby, kdy si za studium na státních školách budeme muset platit sami. Stále více lidí je bez práce. Ano, je krize a peníze chybí, kam se podíváme. Jenomže ony se blíží volby a jak vidno, politici zlatých dukátů i přesto mají asi plné kapsy na rozdávání. Stačí se rozhlédnout po billboardech. Rozhazují kolem sebe zrní a poslušné slepičky s líbivou představou o pár korun vyššího důchodu jdou za nimi jako jedno stádo a neohlížejí se kolem sebe, nepřemýšlejí, co bude dál. Ale co my, kteří se důchodu nedočkáme pravděpodobně nikdy? Přemýšlej kriticky o důsledcích politického populismu a nenechávejme za sebe rozhodovat lidi, kterým je nejspíš úplně jedno, jak moc mlhavá začíná být naše vlastní budoucnost.
Diskuse: Chystáš se letos k volbám? Sleduješ dění v politice?
Komentáře (14)