„Před lety jsem prodělala těžký úraz hlavy. Asi půl roku jsem strávila v nemocnici. Vyšla jsem s děsivou diagnózou: Myasthenia Gravis. Jedná se o onemocnění svalů – člověk prostě ztrácí „kontrolu“ nad svými svaly, laicky řečeno. Začala jsem se rychle léčit. Polykala jsem prášky, v nemocnici jsem byla více než doma. Skončilo to tím, že mi přestal fungovat oční sval, takže mi utíká oko. Prostě šilhám.“
„Asi si dovedete představit, jaké to je, jak na vás pořád koukají lidi. Taky bylo (a upřímně i je) pro mne dost těžké se s někým seznamovat. Každý je z mého pohledu dost zmatený a lidem trvá, než se přes to přenesou. Samozřejmě jsem si musela snést dost ponižování a vysmívání. Lidi jsou v dnešní době zlí.
O to více jsem se snažila všem dokázat že je to se mnou v pohodě. Chodila jsem na klavír, dřela ve škole, abych se mohla už z páté třídy hlásit na gympl, což se povedlo. Na začátky vztahů na nové škole si vlastně nepamatuji, ale můžu říct, že jsem si tam našla super kamarády a dokonce i přítele. Najednou se vše zlomilo a začalo jít. Dostala jsem brýle, které trochu upravují vzhled očí, začala jsem se učit na maturitu a přijímačky na medicínu (to víte, mám touhu pomáhat lidem, aby se jim nestávalo to, co mně). Snažím se žít normálně. Jak říkám, mám třeba strach se seznamovat, mám strach, že lidé zase začnou s posměšnými poznámkami.
Doktoři mě straší, že má nemoc je hodně ovlivnitelná hormony, takže se báli, co bude, když začnu menstruovat (to jsem zvládla), nebo až budu těhotná (to mě snad teprve čeká). Ale doufám, že to půjde. O místo na slunci se prostě musí bojovat :-)“
Tereza, 20 let
VÝZVA!
Pokud máš chuť podělit se s druhými o své trable, zážitky, či problémy, které se Ti podařilo překonat, či se o to stále snažíš, napiš nám svůj příběh na mail tsvrcinova@slecna.info. Pokud nás příběh zaujme, jistě se s Tebou co nejdřív spojíme!
Příště: Příběh 18leté Lenky, která se narodila slepá.
Témata: problémy • sebevědomí • zdraví
Komentáře (19)