Zkouškové: Už ani nevím, čí jsem

Po šestém přečtení jedné a té samé poučky skripta s odporem zavřu. Kdyby šlo alespoň o něco zajímavého nebo užitečného! Jenže když se tak zamyslím nad celým smyslem studia na vysoké škole, začínám ztrácet smysl i toho. Je to zkouškovým obdobím, nebo ztrátou iluzí? Proč je zkouškové právě tak náročné? Proč se jej všichni bojí jak upír česneku a během zkouškového se studenti hromadně obracejí k nadpřirozeným bytostem?

Studium na vysoké škole je o něčem úplně jiném než na střední. To řekne každý už po prvních dvou týdnech v prváku. Nikdo vás nevede za ručičku, nenutí vás učit se průběžně, nezkouší se před tabulí. Nemáte domácí úlohu? Váš problém. Nechce se vám na seminář? Pokud vám vyjde absence do dvaceti procent, nechoďte. Vysoká škola je o dobrovolnosti, vlastní iniciativě a rozumu. Ale není to o tom, že by se studenti půl roku bavili a pak rychle začali drtit poučky – musíme vypracovávat seminární práce, projekty a připravovat se na bakalářské nebo diplomové závěrečné zkoušky. Ale zkouškové je přesto postrachem všech.

studentka

Přesně jak zpívá Tomáš Klus ve své písničce, během zkouškového období většina vysokoškoláků vůbec neví, čí jsou – a většinou je zázrakem, že kolonky se jmény na testových arších jsou vyplněny správně. V jinch případech je naopak sotva jediná kolonka vyplněná tak, jak má. Tento záhadný úkaz je způsoben velkou nervozitou a strachem nebo kocovinou po způsobenou úspěšným složením předchozí koušky. Ze všeho nejvíce mně však zaráží způsob zkoušení, o kterém bych ráda podiskutovala.

Během bakalářského studia jsem ještě brala všechno tak nějak s rezervou. Přeci jen si nás musí ozkoušet, musíme předvést kapacity své šedé kůry mozkové. Ještě jsem byla schopná tolerovat učení se zpaměti. Ale při nástupu na magisterskou nástavbu jsem naivně doufala ve změnu – třeba v pochopení, že jsme již prokázali schopnost naučení se, že naše teoretické znalosti byly již prozkoumány i během státních zkoušek. O svém omylu jsem se přesvědčila už během semestrálních testů – znovu se šrotit vzorečky, znovu si rychle něco nalít do hlavy a hlavně nepoužívat logiku nebo selský rozum!
Tomáš Klus to vyjádřil naprosto přesně – „nehloubej, nemysli – oni to vymyslí.“ Prostě se nauč knihu co nejlíp, dostaneš pochvalu a pěknou známku a pustíme tě do dalšího semestru. K čemu ale takové studium je? K čemu se učit spoustu teorie, když praxe je to nejdůležitější? A především – proč jsme museli skládat testy všeobecných studijních předpokladů s logickou částí, když nyní logika nejen pokulhává, ale chodí o jedné noze?

Dalším problémem je, že občas ztrácím smysl celého vysokoškolského studia. Na co mi jsou tituly, když podle zkušeností kamarádů dají ve firmě přednost uchazeči se středoškolským vzděláním, protože si bude nárokovat méně peněz? Dnešní doba je jiná. Titul inženýra nebo doktora už nevzbuzuje takový respekt jako před revolucí. Zvláštností je, že mí kolegové z oboru všeobecně souhlasí, ale stejně všichni sklopíme hlavy nad skripty a šprtáme dlouho do noci, jen aby ten titul byl. Pak ho – s největší pravděpodobností – budeme vynechávat a používat jen v oficiálních případech. Tak kde je smysl?

17 komentářů
  1. Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, FAME, Marketing Management – magisterská návstavba…ale ono to moje rozladění nebude jen na vině školy…:)

  2. Nesnasim zkouskove! ;) Bojim se, ze az vystuduju, nesezenu praci ve svem oboru a nakonec skoncim nekde v kanclu. Skoro vsude se pozaduje nekolikaleta praxe a tu ma clovek vzit kde, kdyz ji nema dostatek v ramci studia?

  3. Dovoluji si oponovat hned úvodu článku – nevím sice jakou střední jsi studovala ani nechci snižovat studium či studenty na vysoké škole, ale opravdu jsem si nevšimla, že by mě na gymplu (který nyní studuji, byť prvním rokem) vodili za ručičku, NUTILI psát domácí úkoly a nechali ,,flinkat”. Tím jsem skončila. :-) Jinak přeji hodně štěstí v dalším studiu!

  4. Jsem sice v prváku na gymplu, ale patří k jednomu z nejtěžších a hned na začátku nám bylo řečeno, že nás donutí se učit takovým způsobem, že si budeme pamatovat všechno co si přečteme… a tak nás připraví na vysokou. Jako s přístupem který k nám mají se ani nedivím :-\ … všecko si najdi sám, já ti něco řeknu, to budeš umět … tam máš skripta na internetu,. stáhni si je vytiskni … úžasné :-D teď píšeme kompozice a pokud je jen jedna z námka za pololetí xD

  5. mě stačí zatím matura. z té mám vítr už od 1. ročníku – teď jsem ve druháku, ale informací mám stejně a to skoro žádné! a jak tak koukám, tak nejspíš skončím někde s panem Mopem a paní Kyblíkovou :o)

  6. Proboha nestraš! Já už teď na gymplu si připadam jako otrok školy, co si leje do hlavy úplně všechno, jen proto, že je to v osnovách školy… Už dávno jsem vzdala vidinu vyznamenání, naposledy ve druháku jsem na konci měla všehovšudy tři dvojky a teď budu ráda za trojky. Také nechápu proč se učit teorii a všechny ty hlouposti okolo a řekla bych, že na vejšce aspoň studuješ co tě baví, svůj obor, ne? Nestuduješ kvantovou fyziku, i když pak chceš jít učit angličtinu na pajdu nebo naopak nepropadáš z francouzštiny, když chceš dělat medicínu… Nejradši bych se picla!

  7. No, to sice ne, ale i když jdeš na zajímavý a tebou vybraný obor, vždycky tam bude něco, co ti přijde naprosto zbytečné, nanicovaté a úplně mimo…tak třeba já si vybrala management-marketing, protože mě fakt baví vést pracovní týmy, vymýšlet reklamu atd…no a propadám z mikroekonomie!!!
    Na bakaláře jsem dělala Angličtinu pro manažerskou praxi…tak čehokoli managerského bylo minimum, ale literatury nebo zeměpisu a reálií jak nadělaného. I když půjdeš na vysněný obor, najde se předmět, který je prostě na houby.

  8. Ano, kde je pak chyba? :)
    Já jsem právě přemejšela o managementu, ale ještě nevím, jakej obor… jaká to je vlastně škola? Tím myslím, co se všechno od takovýho managera očekává a co se musí naučit?

  9. Ahoj, ja jsem letos nastoupila do prváku na VŠ a nemůžu si to vynachválit. Oproti střední mi to přijde mnohem lepší systém, naši profesoři nás berou jako kolegy a tím stylem s námi i komunikují. Za to ale zas očekávají zodpovědný přístup. Ale já už bych neměnila za SŠ styl: “naučíš se to tak , jak je to napsaný a nezájem!” To tady neexistuje, naopak, chce se po nás vlastní názor a iniciativa, zapojení své osobnosti. Asi to bude hodně tím, že jsem na humanitním oboru a vyučující jsou v přístupu ke studentům hodně “pokrokoví”.

  10. To je podle mne vec skoly od skoly… Ale vsude se musis naucit neco, co je proste jen nutne zlo k pokroceni do vyssiho levelu! Muj nazor na VS je ten, ze je to fajn, akorat uz to ztraci prestiz, takze bud se snizi statusy VS, kde se tituly ziskavaji zadarmo (a tim nemyslim plzenske prava) nebo se budou muset vytvorit extravysoke, kde uz to zase bude vyssi uroven…

  11. S tou Plzeňskou fakultou je to ale o něčem jinym, je to hrozně smutný. Sama jsem z Plzně a mam pár přátel právě na právech a musim říct, že ta škola je výborná, vůbec neměli zapotřebí dělat takovouhle, s odpuštěnim, pičovinu, nebylo to třeba…

  12. Tim jsem nemyslela Plzen…. myslela jsem spíše fakulty a obory, kde nároky nejsou nikterak velké, zkousky jsou o odevzdani projektu, ktere nezabraly ani hodinu nebo uceni se na zk 30 A4, coz mi neprijde primerene studiu VS… ale nechcu jmenovat, at se tady zase nerozjede debata, kdo ma nejtezsi skolu…

  13. tak například jsem dnes zjistila, co se děje na mojí fakultě – ten samý obor, který studuji v češtině tam je ještě celý v AJ – pro zahraniční studenty. No a náročnost zkoušek v této verzi je tak 10% toho, co máme vy v ČJ (měla jsem s nimi dva předměty, takže můžu krásně srovnávat). Buď dostanou otázky předem, nebo můžou používat své materiály nebo otevřené počítače na přednáškách – prostě pohodička – a to to někteří nedávají!!! Tak mi pak vysvětlete, kde je důvod učit se jak magor, když oni budou mít naprosto stejný titul jako já (možná ještě prestižnější, protože bude v AJ), ale udělají pro to jen zlomek toho, co dělám já se spolužáky? Kde je ten smysl?

Leave a Reply

Your email address will not be published.