Už dlouho se tady neobjevil žádný můj článek. Tenhle krátký příspěvek píšu jako vysvětlení všem čtenářkám a zároveň bych chtěla, aby si každý z něj něco odnesl.

Začalo to klasicky zkouškovým obdobím, kdy pijete jedno kafe za druhým, při usínání se vám honí hlavou definice marketingu, managementu a ze stresu jste nervózní i na svého psa. Protože naše škola má takový prapodivný systém, plynule jsem přešla do učení na státnice z ekonomie. A zároveň dodělávala ještě nějaké resty ohledně jiných předmětů. I když jsem si myslela, že je to ten největší stres, nebylo to tak.

Týden před státnicemi se mi zabil kamarád v autě. Nejdříve nevěříte, potom už jen brečíte a napadají vás miliony „kdyby“. Moje učení šlo do háje a na sídlišti, kde bydlím, se pro mě zastavil čas. Den před státnicemi pohřeb. Následný zapíjení žalu, nevyspalost, stres a státnice.  Nakonec jsem je udělala zázrakem a s největším štěstím za 3.

Po týdnu přišla další nečekaná rána. Další kluk, kterého jsem znala, se zabil na motorce. V tu chvíli už jsem nechápala nic. Další zapíjení žalu. Cestou autobusem do školy míjím dvě místa plné květin, svíček a věnců. Od té doby jsem spoustu věcí přehodnotila. Jaký kraviny a malichernosti jsem řešila. Spousta věcí se najednou zdají jako prkotiny.

Takže, milé Slečny, nepíšu tohle jako stokrát omleté klišé, ale jako rada, kterou se chci řídit, a vy to zkuste také: Neřešte malichernosti typu „mám tlustý stehna“. Každý den si udělejte něčím radost – co třeba čokoládová masáž nebo lenošení v parku s kafem a knížkou.?

A hlavně nezapomínejte na své přátele. I když nevíte, kde vám hlava stojí, a měly byste třeba uklízet, udělejte si na ně čas. Mít kolem sebe dobré kamarády je k nezaplacení víc než naklizený pokoj a naleštěné poličky.

Přeji krásné léto všem,
Kristýna

Konec s malichernostmi? pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

Někdy však při tom všem předvánočním shonu nezbývá příliš mnoho času na přípravu dokonaléh pohoštění. Naštěstí nám dnešní doba přeje: nemusíme se předhánět, která z nás je lepší hospodyňka, která má napečeno víc druhů cukroví a nejlépe toho nejpracnějšího. Redaktorky Slečny se proto rozhodly prozradit pár svých osvědčených receptů, jejichž příprava netrvá hodiny a výsledky jsou vždy dokonalé.

JITUŠČINY KOKOSKY

„Kokos patří k mým Vánocům stejně neodmyslitelně jako stromeček a jmelí. Podělím se tedy o recept na jednoduché cukroví i pro začátečníky, mé milované kokosky.“

Potřebujeme:
3 bílky
360 g cukru moučky
300 g strouhaného kokosu
kapku citronové šťávy
špetku soli

Z bílků a špetky soli vyšleháme sníh. Přidáme cukr a kokos, jemně promícháme, a podle výsledné konzistence (záleží na hrubosti strouhaného kokosu) děláme na plech lžičkou hromádky nebo tvarujeme rukou kuličky. Pečeme ve středně vyhřáté troubě dorůžova.
Kokosky se dají konzumovat hned z plechu, pokud se nebojíte popálenin jazyka. Také je můžete nechat vychladnout a jíst studené. Po vychladnutí mají křupavou kůrku, takže pokud máte raději uleželé cukroví, připravte je dva dny předem.

TEREZČINY VOSÍ ÚLY

„Vosí hnízda mně vždy vyloženě lákala. Jednak svým tvarem a jednak tím, že jsem je nesměla, protože moje babička měla vždy panický strach, že když jich sním hodně, přiopiju se z rumu obsaženého v náplni. O to raději jsem je tajně ujídala.“

Na těsto potřebujeme:
60 g cukru moučky
100g mletých vlašských ořechů
150 g mletých piškotů
50 g másla
Na náplň:
60 g másla
60 g cukru
2 žloutky
1 lžíce rumu (lze vynechat)
+ formička na vosí úly

Nejdříve smícháme všechny ingredience na těsto a vytvoříme z nich tuhou hmotu. Těsto se plní do formiček ve tvaru vosího úlu, doprostřed se vařečkou udělá důlek, do kterého přijde náplň. Tu jednoduše smícháme z másla, cukru a žloutků, případně i rumu. Aby nám náplň nevytékala, úl postavíme na piškot.

ELIŠČINY MEDOVÉ HROUDY

„Ideální cukroví je pro mne to, které se vůbec nemusí péct. Kukuřičné lupínky – dobré, med – dobrý, čokoláda – taky dobrá. Tak proč to jednoduše nesmíchat dohromady? :-)“

Potřebujeme:
cca 80 g kukuřičných lupínků
15 až 20 lžíc medu
tabulka hořké čokolády
40 g másla
hrst najemno nasekaných oříšků
papírové košíčky

Pokud nemáme k dispozici hrnec s dvojitým dnem, připravíme si dva obyčejné hrnce, menší a větší. Do většího nalijeme vodu, dáme na sporák a pomalu přivádíme k varu. Menší hrnec vložíme do něj a pozvolna v něm rozehříváme med, máslo a čokoládu. Během vaření mícháme, aby se hmoty spojily do sebe. Jakmile hmota začne vřít, hrnec odstavíme, přidáme oříšky, kukuřičné lupínky a opět dobře promícháme. Lžičkami pak tvarujeme hrudky a umisťujeme je do papírových košíčků. Je možné je nakonec ještě trochu posypat zbytkem sekaných oříšků. Poté je necháme ztuhnout a uchováváme na chladném místě.

HANČINO „RAFAELO“

Potřebujeme:
5 dkg másla
5 dkg cukru
1 vanilkový cukr
15 dkg bílé čokolády
2 lžíce rumu
2 lžičky citronové šťávy
10 dkg kokosu
loupané mandle
cukrářské košíčky

Máslo, cukr a vanilkový cukr společně utřeme do pěny. Přidáme najemno nastrouhanou bílou čokoládu, rum, citronovou šťávu a 6 dkg kokosu. Promícháme. Z těstíčka tvarujeme kuličky, obalujeme ve zbylém kokosu a klademe do košíčků.

DÁDINI VÁNOČNÍ TUČŇÁCI

Moje nejoblíbenější vánoční cukroví jsou včelí úly. Nejen proto, že skvěle chutnají a nedá se na nich téměř nic pokazit, ale také proto, že se dají krásně nazdobit. Chceš být originální? Pak z úlů snadno vytvoříš třeba tučňáka.

Na těsto potřebujeme:
80 g másla
4 lžíce rumu (nebo vody s rumovou esencí)
200 gramů mletých piškotů
2 lžíce vody
180 g moučkového cukru
Na náplň:
100 g másla
2 lžíce rumu
1 lžíce kondenzovaného mléka

Piškoty umeleme nebo jednoduše rozdrtíme v sáčku, třeba válečkem na těsto. Smícháme je se zbylými surovinami a vypracujeme hladkou hmotu. Základ na včelí úly dáme ztuhnout asi na hodinu do lednice. Potom vyválíme váleček, rozdělíme na stejné dílky, ze kterých tvarujeme kuličky. Ty vmačkáváme do cukrem vysypaných formiček a vyklepneme. Z kondenzovaného mléka, cukru, rumu a žloutku vyšleháme krém, kterým naplníme úly a přiklopíme piškotem. Nezapomeň, že včelí úly musíš skladovat v chladu.
Návod na zdobení: Stačí ti navíc jen štětec a čokoládová poleva (čím tmavší, tím lepší), cukrové kuličky na očička, kousek kandovaného ovoce na zobáček a mandličky na křidélka. S veselými tučňáky bude tvá mísa s vánočním cukrovím středem pozornosti.

KAČINO CUKROVÍ BEZ PRÁCE

Doma dodržujeme trošku atypickou tradici, co se Vánoc týče. Před shonem a stresem utíkáme každý rok do italských hor a necháváme starosti daleko za námi. Je snad něco odpočinkovějšího než brázdění čerstvého prašanu a popíjení horkého kakaa na svahu? Samozřejmě tím utrpí určité jiné tradice. Doma totiž nepečeme cukroví. A taky nepořádáme velký vánoční úklid, ale to je asi do jiného článku. Dřív pekla babička, poslední roky to hravě zvládají profesionálky. Že je to smutné nebo nevánoční? No a co, ušetří nám to spoustu nervů, zdrojů, času a energie.

Potřebuješ: znuděnou babičku, šikovnou cukrářku nebo hyperaktivní kamarádku

Postup: Nenápadnými otázkami zjisti, jak jsou na tom výše zmíněné osoby časově a jestli náhodou nemají pár kilo cukroví navíc. Pokud jen čistě náhodou ne, vychvaluj jejich umění až do vesmíru a uvidíš, že za pár stovek máš krabici v kapse – nebo v rukách. V případě profesionálního cukroví si včas objednej telefonem, e-mailem nebo osobně a dohodni termín vyzvednutí. Lepší jsou doporučené pekařky, třeba z rodinných oslav nebo od podobně smýšlejících rodin. Na závěr cukroví umně naaranžuj na porcelánovou/keramickou mísu a vydávej za svůj skoro-výtvor.

Všem čtenářkám přejeme nádherné (a hlavně sladké) Vánoce!

Foto: archiv redaktorek, tučňák by Dáda

Pár tipů na vánoční dobrůtky pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

Současný stav na poli dívčích a ženských časopisů osobně považuji za velmi kritický. Inzerce uvnitř nich požírá stále více a více prostoru, užitečných rad a skutečně zajímavého a smysluplného čtení ubývá. Původní originální články mizí, nahrazují je okleštěné překlady západních autorek. Stále častěji mi připadá, že platíme spíše za sešit plný reklam, bulváru a „nápadů“ přežvýkávaných stokrát na jeden způsob než za ženský časopis, u kterého bychom si mohly ulevit od každodenních starostí a načerpat energii pro to být skutečnou ženou.

Mrzí mě, že kdykoliv si dnes koupím podobný časopis, přečtu jej rychleji než jízdenku na tramvaj, prohlédnu si pár obrázků a odložím. Aniž by mne povzbudil, přivedl k zajímavému zamyšlení či jakkoli jinak obohatil moji křehkou duši, jež občas zkrátka potřebuje utěšit, pobavit a pozvednout sebevědomí. Občas se ptám sebe sama: jsem příliš náročná a ostatním to takto vyhovuje? Stačí dnešním dívkám a ženám prolistovat barevné fotografie, vytáhnout peněženku a podle „návodu“ si koupit to a tamto, aby byly „in“? Ačkoliv řada časopisů oficiálně hlásá, že jejich pravidelné čtení pozvedne naše sebevědomí, udělá z nás rebelky, nabídne nám něco neotřelého, kde to všechno je a proč to neustále nemůžu nalézt? Opravdu se budeme cítit lépe, když vyzrajeme nad svojí celulitidou pomocí přípravku, který nám poradila kosmetická redaktorka některého ženského plátku? Nebo si zasloužíme něco víc?

První časopisy pro ženy se u nás začaly objevovat koncem 19. století, což mělo návaznost na vlnu rozvoje mnohých ženských spolků. Ženy už nechtěly být jen oddanými manželkami, hospodyněmi a matkami od dětí. Toužily po stejných právech a možnostech, kterých se dostávalo pouze mužům, a bojovaly za své ideály. Dámská periodika se v této době zaměřovala na kulturu, nabízela ženám praktické rady do života, ale také se snažila je podpořit ve vzdělávání a rozšiřování svých obzorů.
Dnes? Máme právo volit, můžeme studovat, nejsme závislé na manželích. Cítíme se být emancipované, zdůrazňujeme rovnost v postavení obou pohlaví a ženskou inteligenci. Přesto si dobrovolně necháme reklamou vtloukat do hlavy falešné potřeby, raději než po dobré knížce sáhneme po bulváru. Za vrcholný znak inteligence nekriticky považujeme hodnotový postoj, že „testování na zvířatech je strašně moc špatné“ (proto bychom měly kupovat zejména tu a tu konkrétní značku, přestože je dražší) a „charita strašně moc super“ (proto bychom si měli koupit tohle a tamto, protože tím můžeme přispět pár haléřů na správnou věc). Jsme sebevědomé a nezávislé, nebo naopak ubohé oběti médií a reklamních tahů, které těží právě z naší neuvědomělosti?

Změny, které v posledních dnech na Slečně nastaly, přímo vybízejí k diskusi. Proměnil se celkový vzhled webu, byl uveden do provozu funkční systém organizace práce v redakci a brzy mezi sebe přivítáme hned několik čerstvých pisatelských tváří, které se rozhodly přiložit ruku k dílu. Jakou cestičkou se však vydáme, pro koho chceme psát, o čem a v jakém duchu?
O tom, jak složitá je dnešní situace, není sporu. Bez inzerentů by ve skutečnosti nepřežil ani internetový časopis, v tomto případě si iluze nedělejme. Záleží ovšem na každém, kde stanoví své hranice a kam až to nechá zajít. Našim přáním je dál připravovat články, které mají smysl, které čtenářku přivedou k vlastnímu zamyšlení, které jí jakkoliv pomůžou. Píšeme, protože nás to baví a přináší nám radost, nikoli ve jménu prostého kalkulu.
Také typická témata jako je móda a kosmetika rozhodně pominout nemůžeme. Bez nich se soudobý ženský časopis prostě nemůže obejít. Zároveň však chceme nabídnout víc než to. Vždyť rozhled dnešních žen nemůže končit u regálů v parfumerii či na židli u kadeřnice, nebo snad ano?
Dalším z velkých otazníků, se kterým se popravdě potýkáme už delší dobu, je cílová věková skupina, na niž se chceme orientovat. Problémem je, že česká mediální oblast je nabídkou titulů pro dospívající dívky, na něž se Slečna měla zaměřit dle původních plánů, v současnosti takřka přehlcená. Psát znovu a znovu o prvním líbání a menstruaci už pro nás postrádá smysl. Chceme jít s tématy více do hloubky, odhodit tabu a hovořit otevřeně o vztazích a sexu. Nedá se říct, že mladší dívky na Slečně nenaleznou už nic zajímavého. Nebudeme cílovou skupinu vymezovat konkrétním věkovým intervalem, ale je jasné, že nastal čas nechat Slečnu dospět do vyššího, hloubavějšího a sofistikovanějšího stadia. A těšíme se, že si díky tomu najde spoustu nových čtenářek, které neuspokojí pouze povrchní články, ale skutečně chtějí mnohem více.

Za celou redakci Slečna.info
Eliška Raková

Od žluté k modré. Kam dál? pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

Od listopadu jsme proto připravily plán na obnovu Slečny, jehož součástí bude mimo jiné i vytvoření zajímavějšího vzhledu stránek, nových rubrik a čtenářského klubu. Možná nám všem takto přibude spousta nových povinností, ale doufáme, že tato oběť bude stát skutečně za to. Odměnou za to nám budou vaše komentáře pod články, pochvaly i výtky. Těšíme se na ně!

S pozdravem

Eliška + Kača + Terezka + Jitka

Foto: dreamslife.com

Hledáme nové redaktory/ky, ozvi se nám!

To není konec. To je teprve začátek. pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

>> PORADNA JE MIMO PROVOZ <<

On-line poradna opět v provozu! pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

Pro vstup na stránku Slečny klikni SEM, nebo zadej do vyhledávání (vpravo na horní modré liště): On-line magazín Slečna.info

Slečna.info na Facebooku! pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

Ahoj!

Eliška + Terezka + Kača

A kdo vyhrál super tašku od Catgang.cz? Tentokrát se usmálo štěstí na Lucii Wrnatovou z Liberce, které gratulujeme a přejeme, ať se svou výhrou udělá hodně parády :-)

Nejkrásnější léto se Slečnou! pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

Krásný duben přeje
Eliška + celá redakce Slečna.info

Slečna oslaví své druhé narozeniny! pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.