Stojíš před zrcadlem ve zkušební kabince a soukáš na sebe sukni. „Není mi moc úzká? Nezvýrazňuje mi zbytečně boky? Budu k ní mít co nosit? Mám si tu halenku dát dovnitř, nebo nechat venku? Nemám si raději zkusit nějaké kalhoty?“ běží ti hlavou a najednou je ti fuk, že před kabinkou přešlapuje deset dalších netrpělivých zákaznic. I ony si však kladou podobné otázky. Stylistka Žaneta Kantorová o tom ví své.

S čím si většina tvých klientek  obvykle neumí poradit sama?

Žaneta: Ženy si neumí vybrat věci v obchodech tak, aby je pak nosily a kombinovaly s věcmi, které již mají doma ve skříni.  To je asi největší problém. Mají plnou skříň, ale z toho nosí jen pár kousků. Také si málo věří a vidí se v zrcadle hůře, než jak vypadají ve skutečnosti.

V čem mají podle tebe české ženy největší mezery?

Žaneta: Chyba české ženy je, že si neumí poradit s tím, co má a jaká je, vidí v zrcadle nejdříve to, co jí vadí a tomu podřizuje celý svůj outfit. Málokterá žena se umí sama pochválit, přijmout pochvalu, být opravdu ženou, vyzdvihnout své přednosti. Vidím to často a je mi to líto, protože jsou to ženy krásné a mají spoustu předností. Každá má jiný tvar, jiné boky, tvář, vlasy, a to je právě to pěkné. Hodně žen má problém s tím, že si myslí, že mají velký zadek a stehna. Nevidí v tom ženskou krásu. Přitom z mého nezaujatého pohledu to tak opravdu není. Moje práce je také tak trochu psychologie. I tento obor mě baví a v zásadě s oblékáním souvisí. Problém je zvyk, který se občas snažím zbortit. Protože když je žena zvyklá něco nosit léta, to je ještě přece neznamená, že jí to sluší a je to ten pravý styl.

Jak probíhají takové nákupy se stylistkou? Na co všechno se může výherkyně naší soutěže (a samozřejmě i další zájemkyně) těšit?

Žaneta: Nejdříve se domluví termín nákupu nebo mé návštěvy v šatníku. Když se potkáme, tak si nejprve povídáme. Chci vědět co nejvíce, abych si klientu mohla zařadit. Co má ráda, kde nakupuje, jaká je její práce, její představa, koníčky atd., sleduji a vnímám ji, abych nasála její osobnost a přesně vytipovala styl. Pak se už konají samotné nákupy. Vybírám obchody, oblečení a jdeme zkoušet. To je ta nejdůležitější část, jelikož na všech věcech, které vybírám, vidíme styl, střih, barvy, ukazuji klientce, co jí sluší, co ne, proč by neměla nosit volné kalhoty nebo naopak proč ano a podobně. U zrcadla pak i ona vidí to, co předtím neviděla. Vždycky mi jde o to, aby žena vypadala co nejlépe ve stylu, který je jí blízký. Nelze ženu tlačit do stylu, který se sice může líbit mně, ale klientka se v něm necítí dobře. To pak nakoupí oblečení, přijde domů a má pocit, že utratila peníze za oblečení, které jí bude viset ve skříni jako dalších sto kusů.

Pošli dotaz a vyhraj

Láká tě vyzkoušet si nákupy se stylistkou, anebo by sis s její odbornou asistencí ráda protřídila svůj dosavadní šatník? Zapoj se do naší soutěže.

SOUTĚŽ BYLA UKONČENA!

Informace o výhře: Dárkový voucher v hodnotě 2200 korun zahrnuje tři hodiny aktivní asistence osobní stylistky při nákupech oblečení a profesionální poradenství v oblasti oblékání a stylu. Termín nákupů závisí na vzájemné domluvě. Zakoupené oblečení si hradí sama klientka – koupě doporučených věcí ale rozhodně není podmínkou. Více o službě na www.mojestylistka.cz

Vyhraj dárkový poukaz na nákupy se stylistkou pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

Je opravdu nepříjemné, když se snažíš v diskusi vyjádřit svůj názor a ostatní se mu vysmějí jen proto, že jsi udělala v nějakém slově chybu. Ačkoliv si určitě pamatuješ větší část vyjmenovaných slov a ve shodě podmětu s přísudkem také většinou tipneš i/y správně, přesto existují zapeklitá slova a slovíčka, na která je dobré dát si pozor.

Zapeklité číslovky

Vyber správný tvar:

a)      18 té narozeniny
b)      18-té narozeniny
c)      18. narozeniny

Nebudu tě dlouho napínat, správně je samozřejmě třetí možnost. Tečka za číslicí signalizuje, že půjde o řadovou číslovku a lidský mozek (od mládí tomu učený) dešifruje tvar správně.

Ale co když nejde o řadovou číslovku? Jaký tvar bys vybrala v následujícím příkladě?

a)      sada o 10 ti kusech
b)      sada o 10-ti kusech
c)      sada o 10 kusech

Céčko je opět správně. Není potřeba naznačovat čtenářům, jak mají číslovku skloňovat. Většina z nich to udělá instinktivně a vůbec se nad tím nepozastaví. Pokud si nejsi jistá, jak číslo správně zapsat,  použij některou z jazykových příruček a nebo nahraď číslo slovem. Pak chybu určitě neuděláš!

Záludný podmiňovací způsob

„Chtěli by jste nás vidět?“ ptá se plakát nejmenovaného českého cirkusu. Ano, chtěli bychom vás vidět – zpátky ve školních lavicích! Autor tohoto nápisu se dopustil časté chyby, které se říká hyperkorektnost. To znamená, že se snaží psát spisovněji než spisovně, bohužel s opačným výsledkem. Tutéž chybu můžeš potkat například ve slově kdybyste – hyperkorektně kdyby jste, někdy dokonce kdyby ste.

Před ALE vždy čárka? Omyl!

Ve škole nás učili, že před ale máme psát vždycky čárku. Časem se ale ukazuje, že to není pokaždé pravda. Pokud ve větě figuruje slovo ale jako spojka, čárku před ním samozřejmě psát musíme. Občas se však stane, že ale funguje jako částice, například ve větě: „To jsou ale vlasy!“ nebo „To je ale omyl.“ Určitě sama cítíš, že tady čárka před ale nemá co dělat.

Pozor na výry, díže a odpadky

Slovo vířivka se ukázalo být skutečným oříškem pro mnoho českých internetových pisálků. Především na inzertních serverech najdete bezpočet prodávaných výřivek. Jak to funguje? Nejspíš tak, že potopíte výra pod hladinu a ten chudák bitím křídel zvíří vodu jako v opravdové vířivce.

Podobné trable jsou se slovem dýško. Toto hovorové slovíčko označuje spropitné a pochází ze staršího diškrece, převzatého z německého die Diskretion. Můžeš ho tedy psát s tvrdým i měkkým i (dýško i díško), ale určitě ne se ž (dýžko, natož dížko!).

Čeština je sice někdy obtížná, většinou však jde logicky zdůvodnit, proč píšeme věci tak, jak je píšeme. Proto každá z nás ví, že podpatek je pod patou, zatímco odpadek je to, co odněkud odpadlo. A proto nosíme podpatky, nikoli podpadky.

Vypadá to jako zkratka – ale není to zkratka. Co je to?

A nakonec poslední malý testík. Najdi správný rozkazovací způsob od slovesa vidět:

a)      viď
b)      viz
c)      koukej

Pokud jsi tipovala a) nebo b), nemůžu ti vytknout v podstatě žádnou chybu. Viď je tvar, který se používá v hovorové řeči, zatímco viz je dnes už spíš archaicky chápaný výraz, se kterým se setkáš nejčastěji v odborné literatuře. Používá se zde jako prostředek pro odkázání na určitou stranu publikace nebo na jinou knihu: „Viz strana 50.“ nebo „Viz stranu 50.“ Píše se tedy bez tečky a znamená „nahlédni/podívej se na stranu 50.“

Psát hezky česky určitě neznamená držet se při běžné komunikaci striktně spisovné češtiny a neuhnout ani jedinou koncovkou. Znamená to vnímat svůj rodný jazyk a přemýšlet nad ním. Držím ti palce v boji s češtinou a přikládám pár odkazů, které by se ti v něm mohly hodit:

http://prirucka.ujc.cas.cz/

http://www.proofreading.cz/?page_id=32

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hyperkorektnost

Pišme hezky česky také na internetu pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.

Čeština už asi není „cool“

Opravdu nechápu, proč se snažíme pořád poameričťovat. Na většině blogů je rozcestník anglicky, nadpisy článků anglicky. Někdy dokonce v článcích samotných lítají slova jako cool, yeah, brainwashing aj. Člověk by si u takovéhoto blogu řekl, že je určen i pro zahraniční čtenáře, ale ouha. Většinou angličtina končí u nadpisu. Nebo jen těch pár slov v textu. Tak se ptám proč? Proč nadpis nemůže být český? Nevypadalo by to dobře? Nebylo by to podle posledních trendů? Co je ještě horší, když daná osoba neumí ani pořádně anglicky!

Wo co mi wlastně jde?

O to, že tohle je prostě síla. Chápu, že se to někomu může líbit nebo že to vypadá „originálně“, ale mně osobně to „suprový“ nepřijde ani omylem. Nevypadá to pěkně. Když jsem takový text viděla poprvé, zasmála jsem se, že je to vážně blázen a že to pravděpodobně napsal jen tak, ze srandy. Ale postupem času se W dostávalo skoro do každého komentáře, nebo co hůř bylo přítomno i v mnohých článcích na blozích.
Osobně si nedovedu ani představit, že si jednou v budoucnu koupím noviny, kde by stál titulek: WLÁDA SE WYPRAWILA WYSVETIT WLADNUTI.

Hitparádíčka hnutíčku

Takovýto článeček jsem si přečetlinkovala asi před týdnečkem na jednom blogíčku, kdy daná slečinka pisankovala jen a pouze v takovémto stylečku. Vydrželinkovala jsem to jen chvilinečku, protože se mi z toho začal zvedat žaludeček. Ano, všichni používáme zdrobněliny. Kdo ne?! Ale všeho s mírou. V mluveném slově to nepůsobí tak za uši trhajícně, jako když to vidíte napsané. A ještě když je zdrobnělé každé páté slovo, ne-li úplně každé! Na jedné stránce jsem opravdu našla hitparádu nejhorších zdrobnělých slov. Na celé čáře zvítězilo slovo „mocinky“, druhé místo získalo „lovinkuju“ a pomyslný bronz patří „tričenku“.

CoŽ TaKhLe DáT Si TrOcHu UmĚnÍ

Ano, dalším trendem v psaní mladých Čechů je střídání velkých a malých písmen. Pominu-li fakt, že člověk musí daleko více ostřit zrak při čtení takovéhoto článku, tudíž si ničí oči, tak nevidím jediný důvod, proč takto psát. Trvá dlouho,než napíšeš text velko-male,  škodí to zdraví a polovinu ČR to dohání k šílenství.
Nevím, asi už nejsem moderní. Asi mi nepřijde normální cpát do češtiny angličtinu. Asi neumím napsat mému příteli: ahojky sluníčečko, posílinkám ti pusinečky pro dobroučké raníčečko! Protože bych si připadala jako blázen. A on by si asi myslel, že mi něco spadlo na hlavu.

Sděl nám i TY svůj názor v komentářích!

Zdravím a mocniky moc vás lovinkuju ;-)
Terezka

Češky už neumí psát česky? pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda,kosmetika., styl a wellness.