Zkus být v lásce spontánnější

Možná začínáš mít pocit, že hon za nalezením toho pravého je pro tebe čím dál větší ztráta času. Schůzky, které jsi v poslední době absolvovala, jako by měly předepsaný scénář, který tě už pořádně nudí. A chlap, který by stál za další vidění, pořád nikde.

Přemýšlíš, kde se stala chyba? Přečti si našich pět tipů, které ti sice v novém roce žádného prince nevyčarují, ale určitě ti pomůžou zvýšit šance na novou lásku.

Rozšiř své hrací pole

Hladání partnera znemožňují hranice, které si kolem sebe – často i nevědomky – stavíme. Problém ovšem není jen to, že se ve svém hledání omezuješ jen na své město, školu nebo určitý okruh přátel a jejich přátel. Za tím, že stále narážíš na jedny a ty samé typy, stojí i to, že zkrátka neustále brousíš ve stejných vodách.

Možná sis předem vytyčila určitá kritéria a jdeš za nimi tam, kde je logicky očekáváš. Pokud se ti to ovšem ani po několika pokusech nepodařilo, není čas pohnout se úplně jinde, v jiných okruzích a sociálních skupinách? Zamysli se, jak moc je pro tebe důležité, aby byl partner vysokoškolák jako ty?  Je skutečně tak podstatné, aby byl sportovně zaměřený? Možná ho nikdy nevytáhneš na lyže, ale skutečně je to pro tebe důležitější než jiné společné vlastnosti a zájmy, které ovšem nepoznáš hned na prvním rande?

Čti také: Jak se nestresovat, když tě čeká první rande po dlouhé době.

Rozšířit hrací pole ovšem neznamená slevovat z vlastních požadavků. Zkus být aktivní sama – co takhle najít si nějaký nový koníček? Vrhnout se do nějakého dobrovolnického projektu, zapojit se do organizace akcí ve vašem městě, zapsat se do nějakého kurzu…? Potenciální partner na tebe může čekat i tam, kde bys ho čekala nejméně.

Dej mu šanci

Kolikrát tě pozval na rande kluk, kterého jsi zdvořile odmítla, aniž bys mu dala šanci ukázat, jaký opravdu je? Hlavou ti totiž proběhlo, jak by asi takový večer vypadal, co by ti asi tak povídal, jak by vypadaly vaše děti a co byste spolu dělali v důchodu – a řekla jsi NE.

Jenomže výběr partnera by neměl připomínat výběr mixeru nebo robotického vysavače, u kterých si snadno přečteš technické specifikace na krabičce a navíc dostaneš návod k použití. Samozřejmě, upřímnost je nade vše, a proč toho chudáka zbytečně trápit, když víš, že z tvé strany by z toho nic nebylo… Když ale zavětříš třeba jen náznak toho, že by to přece jen mohlo zafungovat, proč mu nedat alespoň šanci? Proč s ním nezajít na skleničku a nenechat ho, ať ti o sobě prozradí víc? Možná budeš opravdu mile překvapená!

Čti také: Jak hravě zvládnout také druhé rande a jak zapůsobit na jeho přátele.

Buď iniciativnější

A teď upřímně – neodmítáš všechny možné nápadníky kvůli tomu, že ve skrytu duše čekáš, až tě na rande pozve někdo konkrétní? Někdo, v jehož přítomnosti se ti podlamují kolena ale sám o tebe zřejmě příliš nejeví zájem? Jelikož nežijeme ve středověku, nastal čas, abys udělala první krok sama. Využij příležitosti dát se s ním do řeči nebo ho rovnou někam pozvi. No a co? Třeba se ukáže, že se pouze ostýchal. A když tě naopak odmítne, aspoň se vzdáš falešných nadějí a tvá zdánlivě zoufalá situace se třeba velice rychle obrátí.

Tip: Udělej si test, jaké je tvé sebevědomí v lásce.

Zboř randící rutiny

Zdá se ti, že každé rande je stejné a začínáš se pekelně nudit? Možná jsi to ale právě ty, kdo očekává dodržování určitého randícího „tajmlajnu“ a až příliš se ohlíží na to, co je správné, jak je to správné a kdy je to správné, aby si druzí nedejbože něco nepomysleli.

Děsí tě představa dalšího strnulého rande v restauraci, kde se div nebojíš pohnout, aby sis netrhla pořádné paux-pas? Nechceš se přetvařovat nad talířem dalšího salátu s light dresingem místo tvého oblíbeného steaku s hranolkama, abys nevypadala jako žrout, který bude mít do pěti let dva zadky? Máš přece sama právo navrhnout, kam půjdete a co budete dělat, a rozhodně to nemusí být místo, kam se na první rande chodí „normálně“. Vytáhni ho třeba na brusle. A proč zbytečně čekat s líbáním až na druhé rande, když mu máš chuť vlepil pořádnou pusu už uprostřed večera? Nebo proč čekat „standardní“ tři dny, zda ti zavolá? Zkus být spontánnější a dělej věci tak, jak to zrovna sama cítíš.

Čti také: „Babičkovské“ rady, mýty a pověry o randění.

Přehodnoť svůj přístup k randění

A co je nejdůležitější – pokud na rande jdeš rovnou s předsudkem, jaká to zase bude otrava a jaké kecy zase budeš muset poslouchat, je navýsost jasné jasné, že se žádného příjemného překvapení opět nedočkáš. Měla bys zapracovat na svém postoji k randění obecně – zkus být otevřenější a pozitivnější. Místo obav z nedostatků, které ten večer určitě zjistíš, vyraz na schůzku naopak natěšená, co nového o svém protějšku zjistíš.

Místo usilovného hledání těch špatných stránek se nejprve zaměř na ty dobré. Vždyť i koláč je lepší ochutnávat od šťavnaté střídky a postupně se propracovávat k trošku oschlé kůrce. Jinak totiž hrozí, že ho zahodíš dřív, než stačíš narazit na ten nejsladší kousek ovoce…

Zvyš v novém roce své šance na lásku pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda, lifestyle a kosmetika.

Sex by měl být potěšení, ne nekonečné trápení

Sex a erotika – na jednu stranu příjemné činnosti, na druhou však Achillova pata mnoha vztahů. I přesto, že nemůžeš říct, že bys s vaším milostným životem nebyla spokojená, je postel jaksi záhadně místem, kde to věčně vře. Místo na mazlení a laskání se tak večer před spaním těšíš spíš na to, že si jen tak lehnete vedle sebe a usnete. Anebo tě bez řečí nechá číst knížku…

Něco podobného zažívá i třiadvacetiletá studentka biologie Maruška. „S Pavlem jsme spolužáci, dohromady jsme se dali hned na začátku prváku. Okamžitě to mezi námi zajiskřilo a já věděla, že je to ON,“ říká nadšeně. Bydlet spolu začali před necelým rokem. „Bála jsem se, aby nám to vztah nějak nepokazilo, ale máme podobné návyky, stejný denní režim, ve většině věcí si skvěle rozumíme. Sexuální život je asi jediná oblast, kde máme každý odlišné představy, a zatím jsme nedokázali najít kompromis, který by vyhovoval oběma,“ postěžovala si drobná brunetka.

Ani sex se neobejde bez upřímnosti

Sexuologové v tom mají jasno – čím otevřeněji o sexu s partnerem dokážeme mluvit, tím lepší milostný život můžeme mít. Přiznejme si to – většina z nás holek tak nějak počítá s tím, že správný chlap dovede číst myšlenky nebo vycítit naše pocity. A že když na milování zrovna nemáme chuť, jeho senzory tento, ač slabounký a nenápadný signál, spolehlivě zaregistrují a podle toho se také vhodně zachovají. Jenomže tak to v 99 procentech prostě nefunguje, a když se nás „nenaladěných“ partner opováží dotknout, jsme o to podrážděnější.

„Holky by si měly uvědomit, že mluvit o takových věcech, je ve vztahu úplně normální. Vlastně to bez toho ani nejde,“ myslí si sedmadvacetiletý finanční poradce Zdeněk. „Pochopíme, když nám holka řekne, že na sex zrovna nemá pomyšlení. Pokud to teda není každý den,“ souhlasí dvaadvacetiletý student speciální pedagogiky Lukáš. „Vezměte si, že překonáme své chlapskozvířecí pudy, snažíme se k vám být něžní, jak si to vy ženské představujete… a čeho se nám za to dostane? Stojí nám to pak za to, abychom se snažili i příště?“ ptá se Lukáš. Takže – nemít občas náladu na sex nebo si zachovávat odstup k některým praktikám není hřích, ale musíš mu to říct narovinu!

Vytvořte si milostný systém

Výbuchy vášně a spontánní milování v době, kdy to málokdo čeká – to je možná na začátku vztahu božsky vzrušující, ovšem dlouhodobější vztah už zkrátka potřebuje nějaký systém a jasně daná pravidla. Proč by ses měla cítit jako špatná přítelkyně, že nemáš náladu na sex v době, kdy zrovna dávají tvůj oblíbený seriál nebo jsi přišla z prodloužené směny v práci a potřebuješ se tak akorát naložit do vany s horkou vodou?

Přestože takové plánování asi nezní příliš romanticky, když se k sexu přemáháš z posledních sil anebo musíš celou dobu přemýšlet nad tím, co jsi zrovna měla dělat, milování si beztak moc neužiješ ty ani tvůj partner. I takto se můžete vyhnout možným neshodám.

Tip Slečny: Máte s partnerem každý úplně jiné sexuální potřeby? Ani to nemusí být problém – a řešením pochopitelně není pouze milenec. Nestyď se a uspokoj své touhy pomocí vrnícího kamaráda – například stylové vibrátory Vibe Therapy ti určitě padnou nejen do oka… Miláčka pro změnu potěší pomůcky od značky Fleshlight. O sexy hračky se ale nezapomeňte starat a pravidelně je čistěte speciálními dezinfekčními přípravky (prodává je například značka Lelo). Díky tomu tito malí pomocníci váš společný milostný život rozhodně nijak nenaruší.

Neschovávej se za ochranný štít

Sex je velice intimní téma a ne pro každého je přirozené o něm normálně mluvit, být před partnerem nahý a bez rozpaků ho nechat, aby se nás dotýkal na těch nejchoulostivějších místech. „Přiznám se, že se s přítelem stále nedokážu milovat za plného světla. Ne že bych se za své tělo vyloženě styděla, ale zkrátka v šeru se dovedu mnohem víc uvolnit,“ svěřila se Maruška. „Ne vždy to ale dokáže pochopit, jenže každá taková diskuse většinou končí tím, že nakonec usínáme bez milování. Navíc pak ani nemám náladu, aby mě objal,“ dodala.

Snad každý člověk má své hranice, které je mu nepříjemné překročit. Ne že by to nešlo, ale chce to čas a nemalé úsilí. V milostném životě je pro to nejdůležitější budování vzájemné důvěry a otevřené komunikace. To vyžaduje snahu u obou partnerů – jeden musí projevit trpělivost a druhý prostě musí chtít vnitřně, bez pocitu jakéhokoliv nátlaku. Jakmile jeden na druhého naléhá až příliš, v druhém to vyvolá obranný reflex – schováme se za pomyslný štít nebo se jednoduše uzavřeme do sebe a jakékoliv hovory na dotčené téma jsou pro nás dlouho naprosto nepřípustné. Tím možná dáš partnerovi jasně najevo, že na tebe tlačil až moc, ostatně tím rozhodně nic nevyřešíš.

„S přítelem jsme si hned na začátku stanovili znamení – když ho jeden použije, znamená to, že mu něco není příjemné a chce, aby druhý beze slov přestal nebo přešel k jinému tématu. Takhle to zní možní moc teoreticky, ale musím říct, že to funguje snad ve všem včetně sexu,“ radí devatenáctiletá studentka jazykové školy Tereza. „Jaké znamení nebo heslo si zvolíte, to už je čistě na vaší domluvě. My říkáme fialový hroch – už ani nevím, kterého z nás to tehdy napadlo a proč,“ směje se.

Milujeme se, ale kvůli sexu se věčně hádáme pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda, lifestyle a kosmetika.

Co může obnášet sen o "holčičím" bydlení?

S kamarádkou se znáš od dětství, jedna o druhé víte snad všechno. Je to člověk, který tě vždy podpoří a komu se můžeš svěřovat i s nejtajnějšími myšlenkami. Proto vidíš ve společném bydlení jen samé klady. Negativa? Proč? Je to přece má nejlepší kamarádka, říkáš si.

Největší problém? Peníze

Jednadvacetiletá Karolína přiznává, že kdyby mohla vzít své rozhodnutí zpět, určitě by tak volila. Po dvou letech společného bydlení s nejlepší kamarádkou Alenkou se nakonec jednoho dne beze slov sbalila a odstěhovala pryč. „Vše začalo vlastně úplně ideálně, těšila jsem se na svobodný život a vlastní pokoj v holčičím bytě,“ vzpomíná. Zpočátku fungovalo vše, jak má, každá chodila do svého zaměstnání a víkendy trávily společně s přáteli, nakupováním a vařením.

První neshody vznikly z finančních důvodů. Protože Karolína obvykle trávila v zaměstnání hodně času, nákup potravin a drogerie většinou obstarávala Alenka. Poté se o útraty spravedlivě rozdělily. Ale protože Alenka za čas o práci přišla, většinu výdajů včetně nájmu financovala Karolína. Alena začala trávit více času doma, jenomže měla pocit, že veškerý úklid a starosti o domácnost připadají na ni. „Nedokázala pochopit, že já mám poměrně časově náročné zaměstnání a vracím se domů až večer. Začaly první vážné hádky,“ dodala Karolína.

Hlavní narušitelé? Chlapi

Nejhorší situace nastala, když si obě našly partnera. Samozřejmě veškerý volný čas každá věnovala své nové lásce, tudíž komunikace mezi oběma byla minimální. Spíš se všichni potkávali v kuchyni nebo na chodbě.

„Když jsem se vrátila večer z práce, Alenka mi dávala jakousi plachtu na prosklené dveře mého pokoje. Odůvodnila to tím, že když sedí s přítelem v kuchyni a já se ve svém pokoji převlékám, je vše přes prosklené dveře vidět. K čemuž dodala, že si nepřeje, abych seděla v kuchyni u stolu v mé oblíbené minisukni. Celou věc jsem pro domácí klid přešla jen s udiveným výrazem, ale vše se ještě zhoršilo,“ postěžovala si Karol.

„Ráno jsem chodila pozdě do práce, protože jsem čekala, až se uvolní koupelna. V ní se totiž koupal Alenky přítel Lukáš po noční. Na moje doprošování nikdo nedal a mě nezbylo, než si čistit zuby v kuchyňském dřezu. Po čase se Lukáš více méně do našeho bytu nastěhoval. Snažila jsem se trávit volný čas se svým přítelem Petrem v jeho bytě a doma jsem se zdržovala minimálně, spíše jen na noc. Ale pokaždé, když jsem se vrátila domů, lednice zela prázdnotou.“ Tehdy už Karolínina trpělivost přetekla. „Nejenže jsem platila většinu nájmu a poplatků za nás dvě, ale už jsem živila i Alenčina přítele,“ svěřila se.

Tip: Přečti si, jak přežít své spolubydlící nebo jak se naučit žít společně v malém bytě.

Karolína se proto snažila situaci rozumně prodiskutovat s Alenou. Závěrem dohadů vyšlo najevo, že pokud chce Karol od Alenčina přítele Lukáše, aby také přispíval na domácnost, mohl by také Petr platit za to, že tam občas přespí. „To nemyslíš vážně, spí tady dvakrát v týdnu a ráno si vyčistí zuby a jde do práce, ani tady nejí. Já prostě nehodlám dotovat tebe ani Lukáše,“ ukončila celou věc Karolína a ještě ten den se odstěhovala.

Pět pravidel společného soužití s kamarádkou

Od společného bydlení s kamarádkou tě příběhem Karolíny a Aleny samozřejmě odradit nechceme. Je dobré si ale uvědomit, v jakou realitu se počátečně růžový nápad může zvrátit. Slečna ti poradí, jakých pravidel se držet, aby tvoje kamarádství kvůli společnému bytu neskončilo v troskách.

První pravidlo: Soukromí
Určitě budeš potřebovat své soukromí. Každá byste měla mít svůj pokoj – a pokud možno neprůchozí. To, co se na začátku může jevit jako zanedbatelný detail, se později může transformovat v nezvládnutelný problém.

Druhé pravidlo: Náklady na bydlení
Proberte finance, kolik stojí nájem a zálohy, společně si každý měsíc sedněte nad vyúčtováním a o částku se vždy spravedlivě rozdělte. Kromě toho si však utvořte také krizový plán. Může se snadno stát, že jedna nebo druhá přijde o zaměstnání nebo budete muset zaplatit nečekaný výdaj jako opravu v bytě nebo novou pračku. Pořiďte si společně prasátko, kam budete každá pravidelně dávat menší obnos právě pro tyto případy.

Třetí pravidlo: Potraviny
Nejlepší by bylo, aby si každá potraviny a drogerii nakupovala sama. Pokud chcete ale nakupovat společně, schovávejte si účtenky a jednotlivé položky rozdělte. Určitě nebudeš kamarádce platit půlku za rybu, kterou určitě jíst nebudeš. Vymezte si každá svoji část lednice, pak se nestane, že kamarádce omylem sníš její jogurt.

Čtvrté pravidlo: Úklid
Domluvte se na systému uklízení. Klidně si napište harmonogram na jednotlivé dny. V pondělí odpoledne chodíš na aerobik, kamarádka ve středu na malování. Zvažte časové možnosti a rozdělte si práce jako každodenní mytí nádobí a vynášení odpadků, ale také větší týdenní úklidy.

Páté pravidlo: Přítel
Přestože ani jedna z vás partnera momentálně nemá, dohodněte se už teď, jaké budou podmínky, když u vás pak občas přespí. To proto, aby nedocházelo třeba ke zbytečnému dohadování o koupelnu jako v našem příběhu.

A jaké jsou tvé zkušenosti či názory na spolubydlení?

Bydlení s kamarádkou – dobré, nebo špatné rozhodnutí? pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda, lifestyle a kosmetika.

No tak se o něj podělíme...

Se svým přítelem jsi už nějakou dobu a nepochybuješ, že jste skvělý pár. Přesto sem tam myslíš na někoho jiného? Nebo dokonce uvažuješ o nevěře? Dříve, než něco uděláš, se pořádně zamysli, co tím můžeš získat a co naopak ztratit. Kde se v nás vlastně bere ta touha podvádět, přestože milejeme?

Monogamie – vynález moderní doby?

Když se vypravíme na návštěvu k našim neandrtálským předkům, monogamii bychom u nich hledali asi jen velmi těžko – pro pravěké ženy bylo samozřejmě nejvýhodnější udržovat intimní vztah s co nejvíce neandrtálskými mužíky. Pokud by totiž měla jen jednoho muže (či manžela, chceš-li) a ten by při nevydařeném lovu přišel o život, byla by žena i se svým dítětem vydána napospas osudu. Pokud ve zhruba stejnou dobu měla sex s více partnery, každý z nich si musel myslet, že dítě je jeho, a proto považoval za svoji povinnost postarat se o ni i o dítko. Ach to miliony let fungující mužské ego!

Věděla jsi, že…? Dlouho sice přežívalo přesvědčení, že žena je majetkem muže, ovšem sexuálně byly ženy svobodné.

Praktická stránka monogamie

Když se však přehoupneme do středověku, monogamie začala výrazně nabývat na významu. Ale jen u žen! Důležité bylo, aby pán tvorstva měl jistotu, že jeho žena je mu věrná, a tím pádem i jeho majetek (moc a tak dále) podědí jeho právoplatný dědic. Asi tady se vzaly hrůzy páchané nevěrným (nebo zdánlivě nevěrným) ženám – muži měli jednoduše strach, aby doma nevychovávali cizího darebáka. Přitom jak je ale známo, většina králů měla hned několik nemanželských dětí, obvykle se svými služkami či prostými venkovankami.

Tip: Je lepší žít celý život s jedním, nebo vystřídat více partnerů? Přečti si také, jak se vypořádat s nevěrou a co prozradí nevěrného partnera.

V dnešním světě je monogamie považována za jakýsi normál, který je však často udržován pouze na oko. Více než padesát procent lidí (ano, tentokrát nemůžu kritizovat pouze muže) přiznává, že byli někdy nevěrní. Formální hledisko monogamie je však důležité ohledně právních záležitostí, majetku a podobně. A samozřejmě i jako určitý společenský status.

Proč podvádíme?

Jen tři procenta živočichů na Zemi jsou monogamní – stále se však objevují nové důkazy o tom, že tomu tak není čistě ani u těchto druhů. Například labutě, tak dlouho považované za symbol věrnosti – nedávno se ukázalo, že většina „labuťáků“ nosí krmení cizím mláďatům v domnění, že jsou jejich…

Proč ale vlastně podvádíme? Odpověď je jasná – nejsme přirozeně monogamní. Největší zamilovanost trvá asi rok, pak už spíše upadá a většina lidí zmateně hledá zmizelé city a emoce v náruči někoho jiného.

Nevěra je všeobecně neuznávaným chováním. Proč si myslíš, že tomu tak je? Byla jsi sama někdy nevěrná, nebo na druhé straně – podváděná?

Stinné stránky monogamie: Je nevěra normální? pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda, lifestyle a kosmetika.

Žijí v blahobytu, ale cítí se opuštěné a nešťastné

Vieweghova Biomanželka mě oslovila, neboť otevřeně řeší, který zajímají snad všechny ženy a dívky, a to především problémy vztahu muže a ženy a ženské seberealizace. Autor o této vážné problematice dokáže hovořit velice vtipně a s nadhledem.

Na knize zároveň oceňuji, že na rozdíl od Zoufalých manželek a podobných seriálů se hrdinka příběhu nevěnuje jen fňukání na téma, jak má těžký, nudný a nešťastný život a nespokojené manželství, ale snaží si udržet psychickou pohodu tím, že hledá a nachází sféru pro to, aby se znovu cítila užitečná a potřebná.

Paničky v blahobytu, nebo zoufalé manželky?

Jako zelená vdova je označována manželka bohatého a úspěšného muže, který je pracovně a společensky velmi vytížený. Kvůli tomu se tento manželský pár téměř nestýká, nevidí se skoro celý pracovní týden a také o víkendu jen zřídka, neboť muž má i ve volných dnech obvykle jiný program, než že by se věnoval své partnerce.

Věděla jsi, že…? Název zelená vdova je odvozen od způsobu života těchto žen, které se vyskytují převážně v takzvaných satelitních městečkách. Slovo zelená v pojmenování je odvozeno ze zeleně obklopující tyto periferie větších měst. Vdova proto, že tyto ženy žijí téměř jako vdovy, jelikož většinu času tráví bez manžela.

Zelená vdova obvykle působí na druhé lidi, kteří tento problém zblízka neznají a v její kůži se nikdy neocitli, jako žena, které přece nemůže nic chybět. Nechodí do práce, stará se jen o plně automatizovanou domácnost, ve které má místo i paní na úklid, zahradník či další pomocníci. Neustále žije v nadbytku, má, nač si vzpomene. Přesto je nespokojená či nešťastná. Úzkostlivé pocity z vlastní prázdnoty mohou vyvrcholit dokonce v psychické problémy, deprese, neurózy či mohou vést k alkoholismu.

Tyto ženy bývají obvykle nešťastné, protože se cítí, jako by jejich život neměl vůbec žádný smysl. Postrádají lásku a v manželství, přes veškerý blahobyt, ve skutečnosti nejsou spokojené, ač si to jejich manželé žijící svojí prací neuvědomují.

Hledání smyslu života

O problematice zelených vdov se stále častěji hovoří ve Spojených státech. Můžeme například vzpomenout i u nás velice populární americký seriál Zoufalé manželky. Známá je také kniha Stepfordské paničky od amerického spisovatele Iry Levina, která vyšla v roce 1972, tedy v době, kdy se tento problém českých žen ještě nedotýkal, neboť jejich životní styl za minulého režimu byl výrazně odlišný. U nás je fenomén zelených vdov záležitostí teprve posledních let, proto ještě není zdaleka tak známý jako v západním světě. Přesto jím zde už mnoho žen trpí.

Knihu Michala Viewegha Biomanželka bych označila jako první vlaštovku věnující se této problematice v českém prostředí. Autor popisuje vztah úspěšného českého spisovatele a jeho manželky – zelené vdovy, která se však snaží z této klece uniknout tím, že hledá stále nový a nový smysl života. Její pole pro seberealizaci představuje především zahrada, dům, péče o děti, biostrava, ekologicky nenáročný životní styl či práce laktační poradkyně. Jejímu manželovi se však zdá, že se mu právě těmito novými koníčky vzdaluje. Začíná si kvůli tomu připadat odstrčený, neboť on od manželství nečekal normální rovnoprávný vztah, kde oba manželé mají možnost rozvíjet vlastní kariéru. Předpokládal, že o něj manželka bude celé dny pečovat, zajímat se jen o  jeho problémy, hladit jeho ego. Že prostě bude pořád středobodem jejího světa.

Jenomže každý člověk potřebuje svůj vlastní prostor. Zelená vdova má dvě možnosti. Buď rezignuje a už jen sleduje, jak se nad ní hladina samoty a depresí pomalu zavírá, anebo si sama začne hledat činnosti, které ji baví a díky kterým se cítí potřebná. Také pravidelný kontakt s lidmi a vnějším světem je zde více než potřebný.

Co si o fenoménu zelených vdov myslíš ty? Vyhovoval by ti život „ve vatě“ nebo tě sama představa něčeho takového děsí?

Biomanželka: Jak se nestát zelenou vdovou? pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda, lifestyle a kosmetika.

Jednou v životě princeznou... (foto: salonvalery.cz)

Sama jsem byla dlouhá léta zastáncem života na psí knížku. Ale celkem před nedávnem, když jsem si vybírala šaty na promoci, se ve mně něco hnulo. Skončilo to tak, že mám v počítači složku s názvem svatební šaty – zatím však jen pečlivě uloženou pro „možná jednou“.

Naši rodiče neměli s otázkou manželství moc na výběr. Pokud žena nebyla ve vyšším věku vdaná, lidé na ni koukali dosti přezíravě. V dnešní době už ale nikdo nepovažuje za divné, pokud dvojice není oddaná vůbec. Ženy si chtějí udržet svoji nezávislost, protože samy vydělávají, nejsou na partnerovi závislé a nepovažují svatbu za důležitou.

Věděla jsi, že…? V roce 1995 byl průměrný věk svobodných žen při vstupu do manželství 22,4 let a v roce 2008 to bylo už 27,6 let a hranice se neustále posunuje výš.

Proč do toho „praštit“?

Za nejčastější důvody vstupu do manželství dvojice obvykle uvádějí silný citový vztah a touhu mít společné zázemí. Mezi další časté důvody patří například přání, aby se děti narodily v manželství, jasné majetkové vztahy a finanční zajištění. Hlasy pro také argumentují tím, že vztahy v manželství jsou statisticky dlouhodobější a pevnější díky tomu, že není tak jednoduché z něj odejít. Můžeme to ale věřit i v případě, že každé druhé manželství se dnes rozvádí?

Četla jsem zajímavý průzkum dlouhověkých manželství seniorů. Na otázku, díky čemu jim manželství vydrželo, odpovědělo nejvíce z nich: díky toleranci, lásce a porozumění.

Protože se blíží jedna veselka u nás v rodině, jako první jsem se tedy na otázku manželství zeptala svého bráchy Dana a jeho bulharské přítelkyně Stanimiry. A nevynechala jsem samozřejmě ani své kamarádky.

Proč jste se rozhodli pro manželství?

Stanimira, 25 let: „Myslím, že dva lidé, kteří se milují, a pochopili, že jsou stvořeni jeden pro druhého, musí mít pro sebe tento speciální den, který se nazývá svatba. Je to den, ve kterém si slibují věrnost a lásku do konce svého života před sebou samými a všemi, kteří je mají rádi. Nikdo neočekává, že po tomto krásném dni se něco změní. Jak bude život pokračovat, záleží na tom, jak silná je láska a co jsou schopni tito dva vydržet, aby lásku udrželi. Tento podpis dělá lásku ještě silnější a zákonnou před všemi institucemi.“

Daniel, 29 let: „Svatba je krásna tradice. Den, ve kterém se dva zamilovaní stávají opravdovou rodinou před sebou samými, Bohem a všemi institucemi.“

Manželství, nebo život na psí knížku?

Verča, 24 let: „Pokud má pár něco společného například hypotéku nebo děti, tak jsem pro svatbu. Jinak podle mě není důležitá.“

Nela, 24 let: „Význam manželství dává až to, jak k němu páry nebo lidé obecně přistupují. Pro někoho je to zbytečný cár papíru, pro někoho je to závazný životní krok a vědomí, že se všechno změní. Ale aby to nebylo tak černobílé, někdo to zase bere jako slib, který dá rád někomu, koho miluje před lidmi, na kterých mu záleží. Někdo to považuje za vrchol vztahu, ale vzhledem k tomu, že dneska nevydrží ani 50 procent manželství, je možná přeceňováno.“

Pro mě svatba nikdy nebyla životním cílem. A můj přítel svatbu nechce vůbec, protože k ní prostě nevidí důvod. Občas mám představy, jak by asi bylo romantické se vzít, ale zároveň uvažuju, zda v tom nehraje roli spíš touha po tom, aby každý viděl, že je můj, nebo abych si na sebe mohla obléct princeznovské šaty a dlouhý svatební závoj. Proto jsem došla k závěru, že manželství má takovou váhu, jakou mu kdo přisoudí.

A co ty? Jaký máš názor na význam manželství?

Když přijde řeč na svatební šaty pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda, lifestyle a kosmetika.

Proč nám to neumí říct prostě do očí?

Uznejme, že kluci se rozcházet vůbec neumí. Dělají to neohrabaně, netaktně a bez špetky ohledu. Noční můrou každé z nás je rozchod po telefonu. Kdyby alespoň zavolal a řekl nám to „poloosobně“, a ne smskou typu: „koncim, promin, mej se“ nebo „dame si pauzu, musim si to urovnat“.

Neznám moc mužů, kteří narovinu vysloví konečný verdikt. Vlastně neznám žádného takového muže. Většinou se stydí, bojí, mají strach, že by se mohli nějak shodit, že bychom je mohly dokonce ponížit a uhodit. Proto zalézají do stínu mobilů a emailů, kde se cítí v bezpečí. A vše je pro ně snazší.

Jak to hodit za hlavu

Jak se hrdě a s elegancí nám vlastní vyrovnat s rozchodem, který neproběhl fér? Vezměme si tedy modelovou situaci: Náš milovaný miláček prostě a sprostě pošle jen SMS s nejasným, ale konečným obsahem. Je to od něj hnusné, brečíme a vztekáme se, voláme jemu, voláme o pomoc. Zkusme to ale udělat jinak.

Přišla ti SMS, přečteš si ji. Když se vzpamatuješ z šoku, začneš asi brečet. To je v pořádku, emoce musí ven. Když konečně přes slzy opět vidíš, přečti si ji znovu, čti ji pořád a pořád dokola. Brečet budeš čím dál méně a u srdce tě také bude píchat míň a míň, než kdybys ten „zlý“ mobil schovala do skříně. Dělej to záměrně, uvědomíš si tak naplno skutečnost, že vztah skončil. Odepiš mu, až se lehce otupíš a přestanou se ti klepat ruce.

Tip: Jak se rozejít a už se nevracet a jak poznáš, že už ho nemiluješ? Přečti si také, jak přežít porozchodovou krizi a jak si užívat single život.

Máš naprosté právo vyjádřit se k téhle nemilé skutečnosti. Ale buď silnější než on, buď lepší a chovej se jako člověk. Zprávu, kterou napíšeš, na hodinku jen ulož a neposílej. Když si ji za hodinu přečteš a budeš stále souhlasit s tím, co jsi napsala, odešli ji. A v ten moment, kdy jsi to poslala, zapomeň. Nestojí za to. Žádný chlap na světě nám přeci nestojí za slzy a smutek, když se jako chlap nechová.

Zažeň touhu po mstě

Co je nejdůležitější – přestaň si představovat scénky, ve kterých figuruje tvůj miláček, nůž a černý pytel. Možná to udělá příště znovu a úplně stejně, ale už ne tobě. Jsme mladé, máme všechno před sebou a musíme přece poznat více kluků, abychom zjistily, co samy chceme. Zanevřít na lásku kvůli jednomu zklamání je hloupost, jedině zkoušením najdeme toho pravého prince na koni, v autě nebo na padáku.

A ještě jedna věc. I když se ti něco takového stane, nikdy to neoplácej nikomu jinému,  je to začarovaný kruh a věř, že každá špatnost se ti vrátí.

Jak se rozejít s holkou? Hlavně bez mobilu pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda, lifestyle a kosmetika.

Važ si rad od lidí, kteří tě mají rádi

Dobré rady můžou otevřít oči nebo dodat sebevědomí. Stává se, že některá rada ti v hlavě utkví tak hluboko, že si ji budeš opakovat celý život. Většinou jsou to maminky, které nám dobře radí, přece jen nás znají nejlíp a chtějí pro nás to nejlepší. Ve druhé skupině jsou naše kamarádky, ke kterým si chodíme pro rady ohledně vztahů a kluků.

Jaké rady a od koho jsou nejcennější pro tebe? Udělala jsem menší průzkum mezi čtenářkami a čtenáři Slečny. Třeba tě některé inspirují.

Míša, 25 let
„Nejlepší radu jsem dostala od maminky – musím být víc akční, průbojná, zadarmo nic nedostanu a musím se vnucovat kdekoliv, protože když budu stále na něco čekat, tak ničeho nedosáhnu. Kdo není průbojný, toho ostatní smetou“.

Erich, 26 let
Udělil velmi dobrou radu do autoškoly sestřenici Míše: „Řízení je radost, ne stres.“ Míša na to přikyvuje: „To mi hodně pomohlo ze začátku, bála jsem se, ale pak jsem si opakovala tohle a najednou to šlo o dost líp.“

Eva, 24 let:
„Velký zážitek pro mě bylo vyslechnout, co se jí v životě přihodilo a z toho se ponaučit. Jednou šla sama v noci pěšky pět kilometrů a za ní se sápal nějaký chlap. Kdyby ji nezastavilo auto a lidi z něj ji neupozornili, že za ní někdo jde, kdoví, jak by to dopadlo. Takže nejlepší rada pro mě je sama nikde nechodit ve tmě a vyhýbat se cizím lidem.“

Jana, 24 let
„Nejlepší rada od mé nejlepší kamarádky zní: Když nejde o život, jde o hovno. A co mi dala tahle rada? Dala mi jiný pohled na život a změnila mě natolik, že jsem víc v pohodě a neřeším rozhodně věci, který jsem dřív řešila. A od mamky jsem dostala radu, že nesmím být pořád tak hodná.“

Nela, 24 let
„Mé vlastní rady jsou: člověk by měl být spokojený s tím, co má a nehnat se za deziluzí něčeho lepšího (to platí i ve vztazích) To neznamená, že by člověk měl nějak stagnovat, ale například u těch vztahů to platí hlavně tak, aby to člověk při první hádce nezabalil s tím, že najde něco lepšího. Vše, co je v životě dobrý, něco stojí, to znamená překonávat i ty překážky. Další taková dobrá rada, co si vždycky říkám, je, že jakákoli zkušenost je dobrá, ať je dobrá či špatná.  A závěrem: každý člověk by se měl snažit zachovat si jakýsi vnitřní klid, víru, že vše dokáže zvládnout a že nic není nemožné. Změnit můžeme jak vlastnosti vštípené výchovou, tak i výbušnost, ustrašenost a tak dále.“

Hanka, 24 let
„Dobrou radu jsem dostala od taťky, a to, abych dělala věci po citu, že se to vyplácí.“

A co říká k tomuto tématu moje maminka Dája: „Když jsem byla mladá a měla malé děti, dostala jsem od jedné ženy velice moudrou radu. Ta rada zněla takto: malé děti – malé starosti, velké děti – velké starosti. Zpočátku jsem jí to nevěřila, ale postupem času jsem jí musela dát zapravdu.“

Já jsem si jednu radu vypůjčila z pohádky. Je ale krásná a pravdivá: „Před nikým se neponižuj, nad nikým se nepovyšuj.“

A co ty, jaká rada v životě ovlivnila tebe?

Dobré rady nad zlato: Otevírají oči a ukazují směr pochází ze Slečna.info, což je internetový magazín pro ženy zaměřený na témata jako móda, lifestyle a kosmetika.