V životě se stávají okamžiky i věci spojené s tvojí láskou tvojí srdeční záležitostí. Piješ se svým přítelem ráda čaj s medem, a kdykoliv poté, až jej budeš pít takto sama, si na tyto chvíle vzpomeneš a budeš je mít vryté hluboko v srdci. Srdeční záležitostí se ti může stát i levandule.
Proč by se měla stát zrovna tato rostlinka tvojí srdeční záležitostí, ptáš se sama sebe? Jenomže pak si vzpomeneš na to, jak ti dělala tvá drahá polovička masáž z levandulového olejíčku, jak jste spolu relaxovali ve vaně plné voňavé soli do koupele čirou náhodou rovněž s levandulovou příchutí. A navíc ti přítel poslal nádhernou píseň od Petra Hapky Levandulová a ani zpěv Hany Hegerové tě nenechá chladnou.
Je to láska na celý život nebo jen hloupá vzpomínka, která tě však provází po zbytek života, protože, když vejdeš do tvého oblíbeného krámku, vybereš si zelený čaj, avšak s příchutí levandule. Jedeš do Prahy, procházíš tisíci uličkami, a najednou spatříš fialovou výlohu s názvem obchůdku Levandule. Podlomí se ti nohy a ty si řekneš jediné. Je to osud?
Levandula angustifolia
Nicméně teď už víš, že tě tato rostlinka zajímá víc, než by si kdo jiný mohl myslet. Levandula angustifolia neboli levandule lékařská je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Známá je rovněž pod lidovými názvy dulenka, devandule, špikanard, špikrnát. Většinou se rozlišují dva typy levandule, a to levandule lékařská a levandule francouzská (ta se pěstuje jako okrasná rostlina).
Charakteristická vůně stálezeleného vytrvalého keříku, to jest levandule. Dorůstá až do výšky šedesáti centimetrů s úzkými stříbřitě šedými listy a fialovými, modrými, růžovými i bílými květy. Levandule začíná kvést v první polovině léta. Rozmnožujeme ji semeny nebo stonkovými řízky. Mezi účinnými látkami, které levandule obsahuje, nalezneme silice, třísloviny či hořčiny.
Vypěstuj si svoji levanduli
Levanduli můžeš pěstovat doma v bytě, ale i venku na zahrádce či ve skalce. Rostlina potřebuje mít dostatek přísunu slunce a minimální zálivku, ale i ta je podstatná. Pakliže si chceš levanduli lékařskou usušit, měla bys ji sklízet v době, kdy bude mít čerstvě rozkvetlé květy s lodyhou. Po sklizení se suší ve stínu při teplotě do 40 °C. Pro kuchyňskou potřebu ji můžeš trhat po celý rok. Pěstovat ji můžeš ze zakoupených sazeniček nebo semen. Semena vysévej již na podzim.
Levandule vyžaduje propustnou půdu, jež by neměla být přehnojená. Na místo kam levanduli zasadíš, ti vydrží mnoho let. Hluboké zaštípnutí po odkvětu je důležité pro další nárůst květů v příštím roce, ale rovněž pro tvar keře. Je možná výsev nebo řízkování (v červenci). Špatně snáší přemokřený substrát, avšak může růst i v normální půdě. Používej však spíše kyprý, písčitý a vápnitý substrát. Zazimování je nutné až při větších mrazech, kupříkladu při teplotě – 10 °C je potřeba zahrabat nádobu, kde rostlina roste do země nebo ji překrýt chvojím.
Využití krásně fialově zbarvené rostliny
Již v antickém Římě přidávali nálev z květu do koupele (latinská lavare znamená mýt, umývat se). Levandule se vkládá mezi oblečení v šatníku, jež krásně provoní a odpuzuje rovněž šatní moly. Své uplatnění má i v kosmetickém průmyslu (parfémy, vonné oleje). Používá se také v kuchyni, je jednou ze součástí provensálského koření. Listy chutnají hořce a silně kořenitě, proto si na ně musíš postupem času navyknout. Listy můžeš přidávat k rybám, rybím polévkám, salátům, skopové pečeni, dušenému masu i zelenině.
Květ levandule se díky svým zklidňujícím účinkům přidává do směsí bylinek užívaných při bolestech hlavy, nespavosti, nervozitě a závratích. Mírně snižuje krevní tlak. Masáže oleji z levandule napomáhají při revmatických bolestech a mají povzbuzující účinek. Nať a květy se mohou také používat jako sedativum či spasmolytikum. Jako droga má kořenitou vůni a chutná hořce. V těhotenství je důležité se vyhýbat vysokým dávkám! Pakliže chceš levanduli využívat jako léčebného prostředku, měla by ses nejdříve poradit se svým lékařem.
Foto:Pixabay.com