Uznávám, že server Slečna.info se zabývá jinými tématy, pro Tebe asi zajímavějšími, ale podle mého názoru je volba prezidenta naší republiky natolik významná a důležitá, že stojí za to se o ní minimálně zmínit. Pokud v tuhle chvíli stále čteš, patříš pravděpodobně mezi totální menšinu pokud jsi se čtením přestala, budou články o dění v naší republice na tomto serveru asi minulostí…
Předpokládám, že nemáš podrobné znalosti o průběhu volby hlavy státu – nedělej si z toho těžkou hlavu, ona o tom nemá ponětí většina občanů. Budu se tudíž snažit vysvětlit je co nejjednodušší cestou.
Podle Ústavy ČR jsou ve volbě prezidenta tři kola, v prvním je zvolený kandidát s nadpoloviční většinou hlasů od poslanců i senátorů (mimochodem v naší republice by byl zázrak, kdyby se páni zákonodárci shodli na jednom kandidátovi hned v prvním kole). Do druhého kola postupuje ten, kdo měl nejvíc hlasů ve Sněmovně a taky ten, kdo jich měl nejvíc v Senátu. Pokud by se náhodou zvolil prezident už nyní, byla by to osoba s nejvyšším počtem hlasů od poslanců i senátorů. Také by se ušetřila hromada peněz, času a sil…
Třetí kolo voleb se koná do čtrnácti dnů po druhém, často i ve stejný den. Zase vyhrává ten s nadpoloviční většinou hlasů. Pokud se ovšem vyskytne chyba a není zvolen nikdo, musí se celé tříkolové klání opakovat. Tento případ nastal letos a já bych ráda naši vrcholnou politickou scénu okomentovala, protože chování a aféry pánů (a dam) zákonodárců nemá obdoby.
Veškeré události sleduji ze zahraničí, kde jsem nyní na studiích. Když jsem tady kamarádům v pátek řekla, že máme volby prezidenta, drželi mi palce, aby vyhrál můj oblíbenec. A když jsem jim ještě v sobotu večer nebyla schopná sdělit, kdo je naší hlavou státu, začali se smát a vtipkovat.
Na světě je málo států, ve kterých by se mohlo stát něco podobného a díky pátku a sobotě ví o politickém „bordelu“ v České republice téměř celá Evropa. Ne, že by z toho neměl stejnou legraci jako moji zahraniční kamarádi. Deset hodin se v pátek vláda a opozice dohadovali o způsobu volby. Veřejná, tajná a kdoví jaká ještě mohla být ona volba. Dva poslanci/senátoři zkolabovali (oba z ČSSD a ta je chtěla vypárovat, což zas ODS odmítla a hádáním se strávila další hodina) a stejně to skončilo patovou situací… Snědlo se přes 5000 chlebíčků a vypilo kolem 950l kávy (o tom ostatním se media raději asi nezmiňují, ale docela bych uvítala součet cigaret nebo prášků na uklidnění). No a stejně po dvoudenním boji stran, jednotlivců a bůhví čeho ještě nemáme prezidenta.
Za naprosto absurdní považuji prohlášení pana Shwanzerberga, který sdělil médiím: „U obou projevů jsem s úctou usnul.“ Jak si člověk, který má tu moc rozhodnout, kdo bude českým prezidentem, může dovolit něco takového? A ještě to veřejně ventilovat do povědomí voličů! Upřímně doufám, pane Schwarzenbergu, že v příštích volbách se do Parlamentu ani Sněmovny či Senátu nedostanete a nebudete tedy muset usínat v práci! Na obranu obou kandidátů musím říct, sestřihy z jejich proslovů jsem viděla a rozhodně nemohu tvrdit, že by mne uspávaly, naopak jsem s naprostou většinou věci souhlasila. Panu Schwarzenbergovi bych doporučila přednášku britských reálií na mé univerzitě, pokud by měl problémy se spaním, rozhodně ne projevy prezidentských kandidátů.
Novinky.cz, 15:04 „Hašek se omlouvá veřejnosti, že musí poslouchat posledních pět hodin to, co poslouchá. Jde prý o procedurální problém.“ Pan Hašek je sice velice milý, ale kdyby raději pořádně zařval, jsem si jistá, že bychom se mohli pyšnit novým prezidentem. Dalšími podobně-úžasnými výroky častoval zákonodárce pan Paroubek, ovšem ten se většinou trefoval do ODS nebo do všech přítomných.
Musím se přiznat, že číst si on-line reportáže byly pro mé nervy poměrně náročné dny. Bohužel díky neschopnosti (nebo naopak přílišné schopnosti se na ničem nedohodnout) poslanců a senátorů mne čekají ještě jedny volby strávené on-line. Doufám, že se konečně dočkáme prezidenta republiky. Bylo by více než trapné být bez hlavy státu, když už jsme byli více než sedm měsíců bez vlády… (ano, sladká to doba hádajících se politických stran a do vzduchu vyhozených 80 miliard korun).
Závěrem bych dodala snad jen přání – mít v politice občany, kterým nejde pouze o nahrabání si spousty peněz a získání konexí, ale lidi, který jde také o náš stát, jeho reputaci a také profit.
Text: Kača M.
––
13.2.2008
Komentáře (28)