Kniha na květen o životě au-pair ve Francii

Myslíte, že poznat svět coby au-pair je ta nejpohodlnější cesta? Nevěřte tomu! Takové je motto knihy Petry Braunové Česká služka aneb Byla jsem au-pair.

Tématem květnové Slečny jsou Velké přípravy na léto. Proto jsem tentokrát vybrala knihu, která se bude hodit především těm, které se chystají jako au-pair do zahraničí. Tuto knížku si však určitě ráda přečteš i v případě, že o takové možnosti zatím neuvažuješ.

Autorka knihy Petra Braunová (vlevo). Zdroj: www.petrabraunova.cz

Česká služka aneb Byla jsem au-pair

Autorka v knížce popisuje své vlastní zážitky z pobytu ve Francii a v Belgii: malé rošťáky, o které se starala, jejich svérázné rodiče, se kterými musela za všech okolností dobře vycházet, zvláštnosti místní kuchyně i zvyků. Zažila sice strádání, ale také veselé okamžiky a nakonec i lásku.

A jak kniha vznikla? Petra Braunová na svých stránkách píše:

„Jednou jsme si zašly s paní redaktorkou z nakladatelství Albatros, které mi knížky vydává, na kafe a povídáme a povídáme… Vyprávěla jsem jí pár historek o tom, co se mi přihodilo, když jsem svého času pracovala jako au-pair a ona povídá: „Napiš to!“
A tak vznikla knížka Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Jo jo, samé veselé historky, ale věřte, že když se mi děly, kolikrát jsem polykala skutečné slzy… Nepodceňujte malé cizince!“

(Zdroj: http://www.petrabraunova.cz/index.htm)

Protože hrdinka knihy vyráží do zahraničí už v roce 1989, setkáš se v knize se zajímavou konfrontací života u nás za komunismu a života na svobodném západě. Petra chodí po Francii a diví se věcem, které doma před revolucí nepoznala. Lidé za železnou oponou neznali kiwi ani čerstvé fíky, na tržišti v Paříži je proto Petra skutečně u vytržení.

V úvodu knihy se dozvíš několik praktických (i když s humorem a nadsázkou psaných) rad, jak se chovat k malým svěřencům a jejich rodičům. Na ochutnávku alespoň dvě z nich:

1.  Pamatujte na důležitý moment prvního shledání s dítětem.
Vždy – opakuji – vždy zvolejte: „Ten je krásný“! Případně „Ta je krásná!“ a to i za předpokladu, že dítě šilhá, má předkus nebo je to celý otylý pihovatý tatínek včetně pleše.

2. Na rodiče se vždy usmívejte, a to i za předpokladu, že vás ten jejich malý spratek v ten moment soustavně kope do holeně.

(Zdroj: Braunová, P. Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Vydání 1. Praha: Albatros, 2004.)

Knihu doplňuje slovníček výslovnosti cizích jmen a názvů. Některá francouzská jména jsou totiž skutečné jazykolamy.

O autorce

Petra Braunováje rodačka z Prahy. Vystudovala Střední ekonomickou školu, krátce na to pracovala jako sekretářka a po otevření hranic v roce 1989 se rozhodla „poznat svět“. Několik let působila ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Po návratu domů se stala průvodkyní po Praze, dnes je zaměstnaná u firmy zabývající se výpočetní technikou.
Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Oliverem, Marií a Johanou žije v Praze.

Za knihu Česká služka aneb Byla jsem au-pair  v roce 2004 získala v literární soutěži Zlatá stuha Cena za beletrii pro mládež.

Máš dotaz ohledně knihy nebo tvorby této autorky? Ptej se! Zajímavé dotazy Petře Braunové odešleme.

Příjemné počtení!

Témata: au-pair • čtenářský-deník • knihy