Tvoříš sama fejetony, příběhy, povídky? Nebo nic podobného nepíšeš, ale láká tě to? Tak právě pro tebe tu je lekce tvůrčího psaní. Zúčastni se právě teď!!
Cluster je technika, kterou vymysleli psychologové a jinak je také nazývána „technikou řízených asociací“ Jejím cílem je v průběhu její realizace procvičit levou i pravou hemisféru.
Člověk málokdy tvoří něco podle určitých slov. Spíše se stává, že se slovy přizpůsobuje tomu, co chce říci. Tak neváhej a zkus to!
Celá tato metoda je stojí na dvou základních pilířích:
1. Nabídnutý výchozí impuls
Tento bod vychází z jednoho (klíčového) slova. Mělo by se jednat o podstatné jméno a může být jakékoli. Můžeš říci třeba kamarádce, ať ti nějaké vymyslí nebo se jen podívat do časopisu a které slovo ti jako první praští do očí – to pak použít.
A k tomuto slovu budeš následně vymýšlet všechny další, které tě v tu chvíli bez dlouhého přemýšlení napadnou. To mohou být všechny slovní druhy.
Tím ti vzniknou podskupiny slov k hlavnímu slovu. A ke každé této podskupině vymýšlíš další slova, která tě napadají, bez nějakého dlouhého přemýšlení, když si zvolíš za hlavní slovo z podskupiny.
Nejlepší bude, když si vezmeš velký čistý papír a vše si nakreslíš. Vznikne ti jakýsi diagram. Takový pavouk tvých myšlenek.
Vše bych reprezentovala na příkladu, aby sis mohla názorněji přestavit, co je předešlými odstavci myšleno:
2. Složka logická
Nyní přichází na řadu to, že z celého diagramu píšeme ucelený text.
Smyslem je, že se využijí všechny nebo většina slov z řetězce a vypustíme hlavní intuitivní slovo, díky kterému jsme na vše přišli (v tomto případě sníh).
Nejlepší je, když využiješ všechny slova ze vzniklého řetězce (však není to povinnost). Tyto slova se můžou prolínat, opakovat, přidávej k nim předložky, spojky…
Pokud budeš potřebovat, můžeš si i vymyslet slovo, které ti zrovna chybí. Avšak takových slov nesmí být příliš mnoho.
Smysl může být i v nesmyslu. Klidně skládej neslučitelné, ber to jako hru. Originalitě se přece meze nekladou. Piš bez zábran, třeba přesně tak, jak ti slova padají do očí. Zde není podstatné, že nevíš, co bude v další větě.
Textem nemusíš nic sdělovat, ale můžeš docílit velice originálního popisu (v našem případě třeba zimy).
Kde se dá tato metoda uplatnit?
V reklamě, při psaní rozsáhlého románu, při brainstormingu…
Přeji spoustu zábavy a úžasně povedených výtvorů!!
Připravila: H.K.Kobulejová
—–
19.11.2007
To je super :) dělali jsme to ve výtvarce ve škole…neměli jsme na to tam moc času, ale doma si to určitě zkusím. =)
Pěkný článek. Hodně mě zaujal. Jenom by mě, pro představu, zajímalo, jak by mohl vypadat takový ucelený text napsaný podle tohoto ukázkového diagramu se sněhem :-) Nějak si nedokážu představit, jak při psaní toho textu postupovat, čeho se chytnout nejdřív atd… prostě nějaká malá ukázečka :-)
Jn já nedávno začala povídky psát. Píšu ale hodně dlouhý, a celkem tragický, ale mega mě baví, akorát mě vždycky bolí ruka od toho psaní. Ale určo to zkuste. Můžete to psát o sobě, ale zároveň o někom jiným. Když je mi zle, spíšu to do povídky a vymyslím si k tomu spoustu dalších věcí. A vznikne z toho dlouhá povídka. A je mi zase dobře :)
my tohleto děláme někdy v angličtině, člověk si nenásilně rozvine slovní zásobu
tj, pomáhá to