Obrovské bouře, přívalové deště, smrtelná sucha, zimy bez sněhu. Počasí se zbláznilo! A k tomu zemětřesení, tsunami … Co se děje? Že by toho měla příroda už opravdu dost? Můžeme za to my? Když ne, co tedy? Proč se všechno tohle děje? Tyhle otázky se občas honí hlavou každému „normálnímu“ člověku, kterému není lhostejné, co se jednou stane, až bude opravdu nejhůř. A my ti to pomůžeme vyjasnit!
Mění příroda své zvyky?
Povodně, požáry, sesuvy půdy, katastrofální sucha, vybuchující sopky, jedna pohroma střídá druhou. Desítky tisíc obětí na lidských životech, stovky miliard škod na majetku. Proč? Mění příroda své zvyky? Ani náhodou. Tohle všechno patří mezi běžné projevy naší planety. Ani my ani cokoliv jiného tohle nezmění. Jenže lidstvo k tomu všemu naší matičce Zemi pěkně topí pod kotlem, a tak k přírodním katastrofám dochází stále častěji a v hrozivější podobě. Pokud budeme dál podceňovat globální oteplování, měli bychom se připravit na to, že bude hůř …
Extrémní změny počasí
Páni odborníci se shodují, že největší vliv na obrovské výkyvy počasí má v současné době zřejmě globální oteplování. Povodně, hurikány a sucha se sice na Zemi vyskytují odjakživa, jenže teď je jich nějak moc najednou. Vědci varovně zvedají prst: „Klimatické změny už jsou tady! A lidé na nich mají významný podíl!“
V čem je problém?
Největší podíl na tom má vysoká koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Kácíme lesy, spalujeme uhlí a ropu, jezdíme v autech, převážíme zboží z jednoho konce světa na druhý, jenže rostliny a oceány nedokážou takové množství CO2 tak rychle vstřebávat. A planeta se s tím vyrovnává po svém.
Nejvíce oxidu uhličitého do vzduchu vypouští USA – není se čemu divit. Ve městech je to doslova továrna za továrnou. K čemu nám jednou budou vymoženosti jako jsou počítače v hodinkách nebo létající auto, když nebudeme mít co dýchat?
Co už se všechno stalo?
Srpen 2002 – záplavy a stoletá voda v ČR
Prosinec 2003 – zemětřesení v Íránu
Prosinec 2004 – tsunami v jihovýchodní Asii
Srpen 2005 – hurikán na jihovýchodním pobřeží USA
Je to jen “výcuc” toho všeho, co se na naši planetě děje a mnozí z vás o tom ani neví …
Co s tím?
Začít u sebe! Každý člověk by měl udělat všechno pro to, aby se na naší planetě snížila tvorba oxidu uhličitého.
To znamená: šetřit energií, nevozit se všude autem, nechávat po sobě co nejméně odpadu. Případ, kdy jdeš po ulici, náhle máš papírek v ruce, žádný odpadkový koš v dohledu a ty se ho proto rozhodneš vyhodit „do trávy“ je absolutně tabu. Rychle si to rozmysli! I když je to třeba jen jediný maličký papírek, hoď ho raději do koše. Představ si, že by takhle na zem vyhodil každý něco. Z naší planety by byla dokonalá skládka!
Závěrem je nutno říct, že je nejvyšší čas vzpamatovat se a všechno si uvědomit. Nechcete přece, aby třeba ještě vaše děti chodily s plynovými maskami …
Text: Janča L.
Foto: Google
Máte tam pár chybiček – rychle si to rozmysli a taky děti chodily s plynovými maskami. Jinak je to článek moc pěkný a hlavně dost chytrý, něco takového potřebují lidi vědět a dokonce i myslím, že pár z nich do školy aspoň třikrát příště půjde pěšky…:-)
Mandarinko,
někdy bohužel se stane, že se vloudí nějaká ta chybička, ale rychle si to rozmysli a děti chodily je správně.:-)
Páč to už někdo stihl opravit :-D
Však jasně :-)