Moje historicky nejhorší rande

randeni“Těšila jsem se, dokonce jsem si kvůli němu koupila nové tričko a hodinu stála před zrcadlem s fénem, abych se mu líbila. Jak to dopadlo? Byl to propadák!” – Také jsi to už někdy zažila? Vyzpovídaly jsme několik slečen, které se nám ochotně (i když někdy i s ruměncem ve tváři) svěřily se svým nejhorším zážitkem při schůzce s klukem. A jako vždy se nám můžeš pochlubit i ty sama prostřednictvím komentářů!

Smradlavý auťák
“Loni v létě jsem se na brigádě zabouchla do jednoho krásného kluka. Jmenoval se Adam – a co si budeme povídat, měl skvělou postavu, nádherné oči, chodil hezky oblečený a hlavně přitažlivě voněl nějakou úžasnou pánskou vůní. Od prvního dne jsem z něj zkrátka nemohla spustit oči a čím dál víc se má brigáda chýlila ke konci, byla jsem nešťastnější a nešťastnější. Bylo mi jasné, že už ho snad nikdy v životě neuvidím, jelikož o mě za celé dva týdny neprojevil jakýkoliv zájem. O to bylo však mé překvapení větší, když za mnou poslední den přišel a zeptal se mě, jestli bych s ním nejela do letního kina. Samozřejmě jsem nadšeně souhlasila, a tak pro mě přesně v šest přijel se svou postarší škodovkou. Bylo mi jedno, že pojedeme polorozpadlým autem, jelikož jsem chtěla být hlavně s ním. Tyto ctnostné myšlenky mě však přešly ihned po nasednutí do auta. Smrdělo to tam jako shnilé ponožky! Cestou jsme se navíc stavili ve fast-foodu, kde si Adam koupil velký hamburger se spoustou cibule a celý večer na mě pak dýchal ten odporný cibulový odér. Film byl sice fajn, ale bylo pro mě vysvobozením, když mě konečně vysadil doma.” – Petra, 19

Strčil mě do kouta
“Stalo se to loni koncem roku. Rodiče mého kluka byli někde pryč, a tak jsem byla u Michala doma úplně poprvé. Naplánovali jsme si, že se společně podíváme na film, který jsem si půjčila od svého bratra. Všechno bylo v pohodě až do té doby, kdy zazvonil zvonek. Byli to Michalovi kamarádi a chtěli, aby s nimi šel do skate-parku. Jenomže on nechtěl, aby kluci zjistili, že jsem u něj, a tak mi poručil, ať se schovám do rohu za skříň a zůstanu tam, dokud kluci neodejdou. A ještě horší bylo, že Michal se nakonec rozhodl, že do skate-parku půjde, a mě “tajně” vyhodil zadním vchodem. Musela jsem jít sama skoro potmě, no hrůza. Od té doby ho už ani nezdravím!” – Katka, 14

Kopačky uprostřed parketu
“S Tomem nám to poslední dny docela skřípalo. Brzy se však měl konat jeho maturitní ples, na který jsme už měli společně koupené lístky. Musím přiznat, že přeze všechno jsem se tam vlastně těšila, jelikož jsem doufala, že nás tanec zase stmelí, budeme se dobře bavit a všechno bude jako dřív. Mýlila jsem se! Tomáš byl už cestou nevrlý, nedalo se s ním vůbec bavit, a když jsem ho přinutila, aby si se mnou šel zatančit aspoň jednu písničku, byla to doslova katastrofa. Tančil jako hadrový panák a neustále se díval bokem. V půlce písničky se zastavil a zeptal se mě, jestli by mi nevadilo, kdyby zbytek večera tančil s jinými holkami, jelikož se mnou to už stejně nemá cenu. Minimálně tři hodiny jsem pak probrečela na toaletách, než pro mě přijela starší sestra. Debil!” – Lucie, 17

Ze slušňáka šílenec
“Přihlásila jsem se do večerních kurzů španělštiny, jelikož se mi tento jazyk vždycky moc líbil a na naší škole se bohužel nevyučuje. Právně tam jsem se seznámila s Jirkou, modrookým sympaťákem, který si hned při první hodině sedl vedle mě a bavil se se mnou, jako bychom se znali odmalička. Brzy jsme si domluvili první schůzku mimo jazykovku – měli jsme v plánu zajít prozkoumat nově otevřené nákupní cetrum v našem městě. Do té doby jsem byla přesvědčená, že Jirku už docela dobře znám a je to fajn kluk s dobrým vychováním. Chyba! Když jsme dorazli na místo, chvíli se ještě choval jako vždy galantně a trochu i nesměle, ale brzy začal nabírat jistotu, předvádět se a dělat šílené věci. V hračkářství si koupil kuličkovou pistolku a mířil jí na kolemjdoucí, pak se se mnou chtěl vsadit, že “čórne” kšiltovku z jednoho stánku uprostřed haly, malým skautíkům, kteří v centru vybírali peníze na děti z dětských domovů hodil do kyblíčku vyžvýkanou žvýkačku… A to nebylo všechno. Nakoupil si spoustu hloupostí, došly mu peníze a pak se mě v jednom obchodě jen tak mimochodem zeptal, jestli bych mu nepůjčila dva tisíce na značkovou mikinu, která se mu tam zalíbila. Choval se prostě hrozně a nechápu, jak se jen mohl divit tomu, že jsem si od něj v jazykovce odsedla!” – Janika, 16

Jako prasátko
“Pokaždé začátkem září se v našem městě koná pouť. Všude je spousta kolotočů, atrakcí a stánků s občerstvením. Na tu poslední mám však docela děsné vzpomínky. Můj nový kluk vymyslel, že bychom večer mohli zajít na náměstí, projet se na horské dráze a pak někam zajít. Celé odpoledne jsem tedy strávila před zrcadlem, jelikož jsem si chtěla dát záležet na tom, co budu mít na sobě, abych vypadala dobře. Nakonec zvítězila úplně nová, zářivě bílá mikina a světle modré džíny, ve kterých jsem chodila jen na “zvláštní” příležitosti, protože byly hodně drahé a pořád jsem se bála, že si je někde roztrhnu nebo zašpiním. A pouť měla být další zvláštní příležitostí. Hned po příchodu mezi dav na náměstí Martin dostal děsnou chuť na klobásy, které v jednom stánku prodávali. Přesvědčil i mě, tak jsme si koupili oba obří mastnou klobásu s kopcem kečupu. Sedli jsme si na schod a dali se do baštění. Nemusím ani říkat, že mi ten kečup samozřejmě ukápl a na mých milovaných riflích udělal obrovský flek. Snažila jsem se nad tím povznést a dělat, jakoby se nic nestalo. To ovšem nebylo všechno. Poté jsme si s Martinem koupili ještě kolu s tím, že se půjdeme projít a obhlédnout všechny atrakce. Samozřejmě do nás někdo omylem vrazil a polovina obsahu Martinova kelímku koly skončila na mé bílé mikině. Připadala jsem si jako to největší čuně pod sluncem. Museli jsme jít domů.” – Dita, 16

Připravila: Eliška R.

Eliška R.

Je jí třiadvacet, žije v Brně, miluje ruch a "šumění" města. Ve volných chvílích se často baví vařením nebo brouzdáním po obchodech. Sní, že jednou bude mít šatnu o velikosti minimálně své dosavadní ložnice. Náladu jí vždy zaručeně zvednou knížky od Roberta Fulghuma a za ráj na zemi považuje francouzské Azurové pobřeží.

9 Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published.