„Je to rouhání! Ta voda byla „haram“ ty děvko špinavá! Teď buď konvertuješ nebo zemřeš!“ Tato slova si vyslechla matka pěti dětí Asia Bibi, žijící v Pákistánu v malé vesnici Itám Wadí.
Čtyři dny nato se ocitla ve vězení, kde je do dnes a čeká na výkon trestu – smrt oběšením. Její soud trval pouhých pět minut. Pět minut stačilo, aby byla žena odsouzena na smrt. Ale to nestačí. Byla odsouzena za jásotu muslimů z celého města. Všichni skandovali pro její smrt.
Ptáte se proč?
Tato chudá a nevzdělaná žena se dopustila neodpustitelného zločinu. Urazila proroka Mohameda. Při sběru ovoce 14. června 2009, v horku, při čtyřiceti stupních se napila vody ze studny. A nejen to, ona se napila vody a použila při tom hrnek muslimských žen. Sama je křesťankou. Tímto zločinem znesvětila vodu pro ostatní muslimské ženy. V Pákistánu existuje stále ještě zákon, jenž říká, že rouhání má být potrestáno, a to samozřejmě smrtí, jelikož se jedná o největší zločin.
Asia Bibi se provinila vůči Islámu a muslimskému obyvatelstvu tímto neodpustitelným činem. Jak k tomu došlo, se dozvíš v knize Rouhání?, která vyšla tento rok. Je to pravdivý příběh o ženě, jenž se provinila jen napitím vody. Sama vyjadřuje své pocity i touhu dobrat se pravdy. Jak velkou moc má církev a náboženství? Takovou, že existují zákony jenž dovolují usmrtit nevinné lidi. Takovou, že za jásotu všech přítomných ukamenují ženy, které byly znásilněny.
Středověk v 21. století
Ano, máme mobily, máme tablety a máme počítače. Máme svobodu a máme právo pracovat i vzdělávat se, toto všechno bychom měly využít jako nejvyšší dar, který nám byl dán a vážit si toho. Jelikož stále ještě existují země a zákony v nich, které káží proti ženám a proti logice nás všech. Nejen to, tyto zákony káží proti zdravému rozumu. Vždyť kdo by měl být ukamenován nebo oběšen jen proto, že řekl svůj názor nebo byl znásilněn? Kdo by měl trpět za víru, již sám nevyznává a proti níž se neobrací? Kdo by měl být usmrcen jen proto, že měl žízeň? Proč stále ještě někteří lidé umírají, aby mohl žít ten či onen Bůh a zákony v jeho lidské moci?
Jak snadno se z chudého ale šťastného života může žena dostat do kobky, kde není okno? Jídlo si musí připravovat sama, toaleta je slovo neznámé, jelikož svou potřebu vykonává do díry hluboké možná třicet čísel. Nesmí se stýkat s ostatními, nesmí jít ani na procházku do vězeňského dvorce. Ale přesto není nikdy sama. V této cele, oddělené od veškerého světa ji sleduje kamera. Celý den i celou noc. Jenže nevinná zajatkyně noc ani den neumí rozlišit. Vidí jen tmu, čekání na smrt, strach a bezmoc. Neví, kdy si pro Asiu přijde dozorce a zda ji povede za návštěvou nebo na šibenici. Ví jen, že je nevinná a přesto čeká na smrt.
Stále ještě v zemích jako je Pákistán nebo Afghánistán slýcháme kruté osudy žen, jenž se provinily jen tím, že jsou. Že se narodily a byly srdečnými matkami a pokornými ženami svých mužů. Byly zneužity pro vyřizování si účtů v rodinách nebo se provinily svou vírou. Nebo se jen napily čisté vody…
Otevři oči
V nakladatelství Fragment vyšla tento rok kniha s názvem Rouhání? Od Asii Bibi, která líčí svůj příběh velmi emotivně a pravdivě. Bez obalu. Je nejen nutné otevřít oči a číst, je více než nutné s tím konečně něco dělat. Přečti si tento příběh, jenž poukazuje nejen na příkoří, ale i na sílu těchto žen, které se nevzdávají v boji proti bezmyšlenkovité krutosti. Jsme všichni lidé a měli bychom tím pádem dbát i o lidské zacházení, neměli bychom být lhostejní.
Čti také: Jaká je muslimská ženská móda?
Pomoz mi!
Kup si tuto knihu, jejíž výtěžek z prodeje jde na rodinu Asii Bibi (její rodina se musí nyní skrývat, aby její čtyři dcery a syn i manžel nebyli zabiti) a náklady spojené se soudním procesem. Přispěj k tomu, aby si lidé uvědomili, že ať věří v cokoli, oko za oko, zub za zub už neplatí. Nežijeme ve středověku. Žijeme v době, kdy mnozí z nás mohou pouhým kliknutím pomoci ostatním. Podívej se na nakladatelství Fragment a na stránky www.callformercy.com a pomoz jí. Pomoz ženě, která je již tři roky bez dětí a manžela. Která žije ve tmě, bez slunce, hvězd i vany. Otevři oči a alespoň si přečti, co se i dnes děje.
Možná, že až půjdeš do školy nebo do práce a řekneš „Ježiši, to se mi nepovedlo,“ uvědomíš si, jakou máš svobodu, že tě za to nikdo nezavře ani neodsoudí. Máš právo mluvit a máš právo jednat. To Asia Bibi stále nemá. Musí zemřít, aniž by se čímkoli provinila.