Prakticky každý živý tvor se postupem času chtě nechtě mění. O doslova znovuzrozené Slečně to platí taktéž. Prošla si dlouhým vývojem a nyní dospěla k zásadní křižovatce, na jejímž ústí musíme rozhodnout, kterým směrem chceme pokračovat.
Současný stav na poli dívčích a ženských časopisů osobně považuji za velmi kritický. Inzerce uvnitř nich požírá stále více a více prostoru, užitečných rad a skutečně zajímavého a smysluplného čtení ubývá. Původní originální články mizí, nahrazují je okleštěné překlady západních autorek. Stále častěji mi připadá, že platíme spíše za sešit plný reklam, bulváru a „nápadů“ přežvýkávaných stokrát na jeden způsob než za ženský časopis, u kterého bychom si mohly ulevit od každodenních starostí a načerpat energii pro to být skutečnou ženou.
Mrzí mě, že kdykoliv si dnes koupím podobný časopis, přečtu jej rychleji než jízdenku na tramvaj, prohlédnu si pár obrázků a odložím. Aniž by mne povzbudil, přivedl k zajímavému zamyšlení či jakkoli jinak obohatil moji křehkou duši, jež občas zkrátka potřebuje utěšit, pobavit a pozvednout sebevědomí. Občas se ptám sebe sama: jsem příliš náročná a ostatním to takto vyhovuje? Stačí dnešním dívkám a ženám prolistovat barevné fotografie, vytáhnout peněženku a podle „návodu“ si koupit to a tamto, aby byly „in“? Ačkoliv řada časopisů oficiálně hlásá, že jejich pravidelné čtení pozvedne naše sebevědomí, udělá z nás rebelky, nabídne nám něco neotřelého, kde to všechno je a proč to neustále nemůžu nalézt? Opravdu se budeme cítit lépe, když vyzrajeme nad svojí celulitidou pomocí přípravku, který nám poradila kosmetická redaktorka některého ženského plátku? Nebo si zasloužíme něco víc?
První časopisy pro ženy se u nás začaly objevovat koncem 19. století, což mělo návaznost na vlnu rozvoje mnohých ženských spolků. Ženy už nechtěly být jen oddanými manželkami, hospodyněmi a matkami od dětí. Toužily po stejných právech a možnostech, kterých se dostávalo pouze mužům, a bojovaly za své ideály. Dámská periodika se v této době zaměřovala na kulturu, nabízela ženám praktické rady do života, ale také se snažila je podpořit ve vzdělávání a rozšiřování svých obzorů.
Dnes? Máme právo volit, můžeme studovat, nejsme závislé na manželích. Cítíme se být emancipované, zdůrazňujeme rovnost v postavení obou pohlaví a ženskou inteligenci. Přesto si dobrovolně necháme reklamou vtloukat do hlavy falešné potřeby, raději než po dobré knížce sáhneme po bulváru. Za vrcholný znak inteligence nekriticky považujeme hodnotový postoj, že „testování na zvířatech je strašně moc špatné“ (proto bychom měly kupovat zejména tu a tu konkrétní značku, přestože je dražší) a „charita strašně moc super“ (proto bychom si měli koupit tohle a tamto, protože tím můžeme přispět pár haléřů na správnou věc). Jsme sebevědomé a nezávislé, nebo naopak ubohé oběti médií a reklamních tahů, které těží právě z naší neuvědomělosti?
Změny, které v posledních dnech na Slečně nastaly, přímo vybízejí k diskusi. Proměnil se celkový vzhled webu, byl uveden do provozu funkční systém organizace práce v redakci a brzy mezi sebe přivítáme hned několik čerstvých pisatelských tváří, které se rozhodly přiložit ruku k dílu. Jakou cestičkou se však vydáme, pro koho chceme psát, o čem a v jakém duchu?
O tom, jak složitá je dnešní situace, není sporu. Bez inzerentů by ve skutečnosti nepřežil ani internetový časopis, v tomto případě si iluze nedělejme. Záleží ovšem na každém, kde stanoví své hranice a kam až to nechá zajít. Našim přáním je dál připravovat články, které mají smysl, které čtenářku přivedou k vlastnímu zamyšlení, které jí jakkoliv pomůžou. Píšeme, protože nás to baví a přináší nám radost, nikoli ve jménu prostého kalkulu.
Také typická témata jako je móda a kosmetika rozhodně pominout nemůžeme. Bez nich se soudobý ženský časopis prostě nemůže obejít. Zároveň však chceme nabídnout víc než to. Vždyť rozhled dnešních žen nemůže končit u regálů v parfumerii či na židli u kadeřnice, nebo snad ano?
Dalším z velkých otazníků, se kterým se popravdě potýkáme už delší dobu, je cílová věková skupina, na niž se chceme orientovat. Problémem je, že česká mediální oblast je nabídkou titulů pro dospívající dívky, na něž se Slečna měla zaměřit dle původních plánů, v současnosti takřka přehlcená. Psát znovu a znovu o prvním líbání a menstruaci už pro nás postrádá smysl. Chceme jít s tématy více do hloubky, odhodit tabu a hovořit otevřeně o vztazích a sexu. Nedá se říct, že mladší dívky na Slečně nenaleznou už nic zajímavého. Nebudeme cílovou skupinu vymezovat konkrétním věkovým intervalem, ale je jasné, že nastal čas nechat Slečnu dospět do vyššího, hloubavějšího a sofistikovanějšího stadia. A těšíme se, že si díky tomu najde spoustu nových čtenářek, které neuspokojí pouze povrchní články, ale skutečně chtějí mnohem více.
Za celou redakci Slečna.info
Eliška Raková
Samota nemusí být nudná
Afty: jak na ně vyzrát?
Cvičení s činkami: zpevni si tricepsy
Vzhůru do léta s antioxidanty
Chtějme být šťastné
Nevíš, jak zhubnout nebo hledáš účinnou dietu? Podívej se na informace o hubnutí. Pomůžou.
Komentáře (14)