Je to několik týdnů zpátky, co mě na internetu upoutal článek o dvou manželích z Anglie, kteří se seznámili díky hře SecondLife. A dnes, po nedlouhé době, se rozvádějí. Manželka byla natolik závislá na internetu, že se v reálu svému muži téměř nevěnovala. Toho jednoho dne napadlo zajímavé řešení, jak na tento nedostatek choť upozornit a trochu ji i poškádlit.
V již zmíněné hře si našel VIRTUÁLNÍ milenku, se kterou ho jeho SKUTEČNÁ žena nachytala a vyhodnotila tuto „nevěru“ za natolik závažnou, že ihned podala žádost o rozvod.
Pár dní poté jsem se rozhodla k velkému úklidu a vynesla na půdu vše nepotřebné v úhledně zabalených krabicích. Shodou okolností se mi do rukou dostala letitá sbírka starých „bravíček“ z mých pubertálních let. Samozřejmě mi to nedalo, abych se neuvelebila na dřevěný trám a nezačetla se. Dýchla na mě doba, kdy jsem si naivně představovala, že jakmile mě rodičové začnou pouštět na diskotéky, potkám jistě „Pana Božského“, vyměníme si svá telefonní čísla a půjdeme na první rande do kina na nějaký neuvěřitelně romantický film. Budeme se postupně navzájem poznávat. A tak dál, a tak dál.
Seděla jsem na svém trámu a nostalgicky listovala jedním časopisem za druhým. Návod na flirtování, osvědčené tipy „jak ho sbalit“, co si obléct na první rande, rady, co dělat, když nezavolá,… To vše jsem kdysi čítávala jako bibli nejsvětější. Ale dnes? Je možné, že se klasická podoba oněch kouzelných prvních schůzek s příchodem internetu začala velice rychle vytrácet?
Když se s někým seznámíme, nevyměníme si telefonní čísla, nýbrž kontakt na icq. Než si s novým objevem domluvíme rande, zjistíme si o něm na internetu co nejvíce dostupných informací. Za první rande se vlastně dá považovat první noc, kdy prosedíme v záři monitorů a vzájemně „obchodujeme s daty“. Kde je ten sladký stres, nervy a stydlivé červenání se, když jsme před sebou vlastně ukryti? Ty tam jsou všechny pomalé krůčky – internet je stále rychlejší a spolu s ním se stále rychleji otevírá brána do našich intimních zákoutí. Je tak snadné odhodit zábrany!
Zcela specifickým typem vztahů jsou pak ty, kterým internet poskytl prostor i pro jejich samotné zrození. Nyní se však nechci bavit o internetových seznamkách a podobných záležitostech. Mnohé jsme to již zažily na vlastní kůži – osud svedl dvě IP adresy úplnou náhodou dohromady. A to s člověkem, kterého jsme sice již dříve velice povrchně znaly, ale nikdy bychom nečekaly, že bychom s někým takovým mohly mít vůbec něco společného. V tom se rozjely vlny napínavého chatování, které nás nepustilo před půlnocí do postele, a ráno jsme se naopak probouzely s myšlenkami na jednu jedinou osobu a nemohly se dočkat okamžiku, až nám od něj zabliká nová zpráva. Ač jsme se s ním nestýkaly osobně, stal se milou součástí našich životů. Ale jak ho pojmenovat? Jak si ho neidealizovat? Jak se vyhnout přehnaným očekáváním od doby, kdy se potkáme skutečně tváří v tvář?
Když osud postaví dva lidi sledem neuvěřitelných náhod na stejnou pěšinku a ještě k tomu prostřednictvím internetu, jako by se sám potřeboval odreagovat a dobře pobavit. Protože jak rychleji se takový vztah rozvine a běží s náručí plnou snů, představ a plánů, tím větší nastane šok, jakmile se oba mají potkat a najednou spolu komunikovat nikoliv jen prostřednictví klávesnice, dívat si zpříma do očí a chovat se stejně „přirozeně“ jako v komunikačním okně na počítači. Jeden o druhé už sice víme všechno možné, ale stojíme-li najednou bezprostředně vedle sebe, jako bychom si byli dočista cizí. Jak začít komunikaci, když všechna otřepaná témata si už dávno před tím zasprintovala na internetové dálnici, a rozpakujeme se uchopit hned ze začátku něco hlubšího. A jsme jako dva členovci, kteří se právě svlékli ze svého chininového krunýře, a než se jim vytvoří noví, cítí se tolik zranitelní.
Nastává chaos a zmatek. Otázkou je, jak tuhle situaci ukočírovat? Buďto, když už jsme si tak výborně rozuměli, se nad tuto svízel povzneseme a budeme dál rozvíjet vztah také v reálném životě odznova krůček po krůčku, 
anebo zjistíme, že přese všechny probdělé noci to všechno, co vzniklo, snadněji zmáčkneme jako prázdnou krabičku od sladkých a pestrobarevných lentilek a vyhodíme do odpadkového koše.
Nedávno jsem se v jednom klubu seznámila s moc sympatickým klukem. Celý večer jsme se spolu dobře bavili, za což jsem se mu odvděčila nadiktováním svého icq čísla. Po dvou dnech se mi ozval, chvíli jsme si psali, ale tentokrát jsem cítila, že prostřednictvím internetu naše komunikace nemá takovou šťávu, ani jsem nevěděla proč. Následovaly dvě rande (mrkni na naše tipy na rande), několikrát jsme se políbili, drželi se za ruce, všechno bylo zkrátka normální a nenucené. Když jsme spolu však mluvili na icq, vše bylo mnohem sušší a odměřenější. Na dobrou noc jsme si v reálu dali pusu, na icq maximálně kamarádské „ahoj“. A to už mi pěkně začalo vrtat hlavou.
Jednou odpoledne mi psal o návštěvě u rodičů a při rozjímání se nad maminčinými vanilkovými rohlíčky mi poslal „líbacího“ smajlíka. Usmála jsem se a vůbec mi na tom nepřišlo nic zvláštního. On se mi však začal omlouvat, že mi chtěl poslat obyčejný úsměv a prostě se překlikl! Zakroutila jsem hlavou, ale přešla to. Při následujícím večerním loučení jsem k přání pěkné noci také jednoho „líbacího“ smajlíka připojila, reakce „Jééé, pusinka!“ mě však značně uzemnila.
Při následující schůzce mi to nedalo a napřímo se ho zeptala, proč mu připadá přirozené líbat mě, když jsme spolu, ale „líbací“ smajlík je stále tabu. Bylo mi řečeno, že „virtuální pusa“ ve skutečnosti znamená už něco víc. Nejvíc mě kousalo, že tohle „moudro“ nepronesl žádný čtrnáctiletý opupínkovaný chytrolín, nýbrž pětadvacetiletý dospělý muž, který má za sebou předešlých vztahů už poměrně hodně. To se vážně tak moc řeší?!
Nutí dnešní doba technických vymožeností partnery neustále oscilovat mezi dvěma různorodými vztahy? Nabízí se otázka, zda je vztah ve virtuálnu božsky nadřazen tomu skutečnému, který prožíváme zde dole na Zemi. Je možné je někdy ustálit na stejnou úroveň, anebo si navždy budou žít svým vlastním životem nezávisle na nás? Napadá mě už jen písnička „Úspešně zapojení“ od slovenské skupiny Iné Kafe.
Foto: SXC
Cvičení s činkami: zpevni si tricepsy
Vzhůru do léta s antioxidanty
Chtějme být šťastné
Vyzkoušela jsem bělení zubů v salónu
Jez zdravě, budeš krásná
Nevíš, jak zhubnout nebo hledáš účinnou dietu? Podívej se na informace o hubnutí. Pomůžou.
Komentáře (23)