Ústup od tématu a přesto aktuální

Jako naprostý laik a člen široké veřejnosti (ano, každý někam patříme v danou chvíli) sleduji uprchlickou situaci. Přiznávám, že v tomto tématu jsem dlouhou dobu byla jakýmsi převlékačem kabátů. Sledovala jsem názory jedné i druhé strany, než mi došlo jaký názor mám já.

V prvé řadě jsem zjistila, že ať už názory pochází z jednoho či druhého tábora – jsou velmi radikální, extrémní a černo-bílé. To mi nevyhovuje v žádném jiném tématu, tedy ani v tomto.

Jako mnoho jiných z nás, cítím potřebu vyjádřit názor můj. Dnes již ucelený a takový ,za kterým je mi hodno si stát. Zároveň s tím budu ráda, když obohatím pohled naHomer-1100x340 věc vás, kteří si názor také tvoří nebo ho mají, ale stále mají k tomu všemu i otevřenou mysl.

Masa lidí, jenž míří do Evropy rozhodně není zanedbatelná. Někteří jdou za prací, jiní za lepším životem obecně a samozřejmě je zde i skupina lidí, jenž jdou za bezpečím – možná dále nepromyšleným. Tak jako tak jde o nečekanou a nestandardní situaci. Tu je samozřejmě třeba řešit, ale toto není předmětem mého názoru. Mluvím a chci napsat o lidském vnímání. Na politiku tu jsou v Evropě jiní.

Ať je Facebook starý už skoro jako lidstvo samo (vnímáno tak) i jiné sociální sítě, nemůžu se zbavit dojmu, že se zde nedočkáme nikdy objektivity. Je potřeba uvědomit si, že sociální sítě nám nenahrazují media ani zprávy ani ověřené informace. Myslím dokonce, že samotní zakladatelé Facebooku nepočítali v prvopočátku s tím, jak bude dnes tato síť využívána. Apeluji tudíž na všechny se zdravým rozumem (nebo alespoň částí), aby použili míru nadhledu a brali informace tam sdělené/sdílené jako část do skládačky – ne jako čirou pravdu.

Měli bychom si také zároveň s tím uvědomit i připustit jednu hypotetickou skutečnost. Co by se dělo, kdyby za druhé světové války existoval Facebook? Kolik fotek lidí v koncentračních táborech, na převozu, mrtvých v boji by tam bylo? Kolik lidského násilí – je zcela jedno z jaké strany – by se tam ukazovalo, sdílelo a “lajkovalo”?

A myslíte si, že by potom někdo k nám do “Té Evropy” tolik chtěl? Co když by díky tomu lidé v jiných koutech světa vnímali Evropu jako brutální část světa, kde lidskost pozbyla smyslu…Kde se lidé chovají jako zvířata a jejich chování se absolutně neslučuje s tím jejich?

Jsem toho názoru, že bychom měli brát v názoru, světonázoru i rozhodování v potaz pouze náš selský rozum, naši inteligenci a rozhled.

Podtrženo sečteno: Můj názor je, že to, co se v tuto dobu děje, je velice vážná věc. Zcela jistě k nám putují jak “hodní”, tak i “zlí” lidé. Tak, jako je to i v naší samotné společnosti. Když už nepatříme do tábora dobrovolníků ani zarputilých odpůrců, měli bychom si stát za svým rozumem a povědomím. Měli bychom klidnit paniku, agrese i nepatřičně otevřenou náruč.

A hlavně – vyvarovat se extremismu!

Adéla Dokonal Rovenská

Mladá, vdaná, šťastná a plná zážitků - 24 let není žádný věk, ale je to ten nejkrásnější. Ráda jí, ráda se baví, poznává vše nové a miluje vztahy. Je otevřená a vděčná životu, že jí poskytuje tolik nového poznání všeho druhu :-) A slíbila si, že navždy alespoň trochu zůstane dítětem...

No Comments Yet

Leave a Reply

Your email address will not be published.