Není škola jako škola. V některé máme problémy s učením, v některé zase s kolektivem či učiteli. Žádná není dokonalá a už vůbec ne podle našich představ. Připravili jsme průzkum, zda jsou studenti různých středních škol spokojení se svým výběrem a co jim na jejich škole či oboru vadí. Jak jistě víš – výběr školy není hračka a je velmi snadné šlápnout vedle, což si můžeš přečíst i v odpovědích našich respondentů.
Kdo odpovídal na otázky?
David(16) – SPŠ, obor Informační technologie
Jirka (18) – všeobecné gymnázium
Bára (16) – SŠ aplikované kybernetiky, obor Virtuální grafika
Jana (17) – gymnázium De La Salle Schule, obor MUSIK (kreativní), Vídeň
Jessica (17) – SŠ ekonomiky a cestovního ruchu, jazyková škola
1. Kdyby ses octl(a) znovu v 9. třídě ZŠ, vybral(a) by sis stejnou školu?
David – Ano, vybral. Už jen kvůli tomu, že jsou tam obory zaměřující se na počítače, které mě zajímají a také z průmyslovky nemusím na vysokou a můžu jít rovnou do nějaké profese.
Jirka – Vybral bych si stejnou školu. Ze začátku to nebylo sice úplně perfektní, ale za měsíc jsem se skamarádil se spolužáky a asi v pololetí už jsem mohl vědět, co od ostatních čekat a co naopak ne.
Bára – Asi ano. Už jen kvůli kolektivu ve třídě.
Jessica – Určitě ano, ale možná bych radši do jiného města. Do Prahy například.
2. Prozraď nám. Jak často se učíš a co ti při učení pomáhá? Máš nějaký svůj tajný recept?
David – Učím se tak jednu hodinu denně. Se svou kamarádkou si na ICQ stanovíme čas na učení a následně ho dodržíme. Při učení si obvykle pouštím pomalou hudbu, nejlépe instrumentální, ale někdy to jde samozřejmě i bez té hudby.
Jirka – Učím se pouze na písemky. Při učení mi pomáhá, když se učím v klidu a nerušeně. Například u počítače se učím strašně dlouho a nic si nepamatuju. Takže si spíš lehnu na gauč a za chvíli mám naučeno.
Bára – Moc často se teda neučím, ale když se k tomu dostanu, pustím si svoji oblíbenou hudbu. A nejlépe se naučím, když si učivo několikrát přepíšu.
Jana – Teď se nemusím učit skoro vůbec. Jen němčinu. A když už se učím, říkám si vše nahlas a taky si píšu na papír, co všechno jsem si zapamatovala.
Jessica – Učím se jen po cestě do školy nebo ze školy. Jinak na to nemám čas.
3. Co vyučující? Myslíš, že jsou všichni spravedliví nebo se najdou i tací, které opravdu nemusíš?
David – Myslím, že většina je těch spravedlivých, ale asi jako v každé škole se najdou i ti, které fakt nemusím.
Jirka – Většina je jich spravedlivá, ale někteří si na nás léčí jejich komplexy a ty potom opravdu nemusím.
Bára – Určitě najdou. Například náš nejmenovaný profesor na výpočetní techniku.
Jana- Všichni spravedliví nejsou a pár je jich opravdu nepříjemných.
Jessica- Zatím jsem se s žádným takovým nesetkala. Aspoň u nás ne.
4. Štve tě něco na tvé škole? Něco, co by mohlo být důvodem tvého odchodu?
David – Myslím, že nic takového není.
Jirka – Asi kvůli některým profesorům, kteří si myslí, že jejich předmět je ten nejdůležitější a když se máme něco učit tak jedině ten jejich.
Bára – „Masakroidní“ rozvrh. Třeba ve středu mám od 7 ráno do půl 7 večer. Ale pádný důvod k odchodu to není.
Jana – Třídní kolektiv nebo spíš (NE)kolektiv.
Jessica – Jsem na škole spokojená. Občas mě štve školnice, ale jinak nic.
5. Cítíš se někdy méněcennější ve srovnání s ostatním spolužáky?
Jirka – Máme ve třídě pár lidí, kteří se jen učí a pohrdají ostatními a jinak se někdy opravdu cítím málo dobrý (např. v matice).
David – Jen někdy, když vidím, že v něčem nevynikám, tak jako ostatní.
Bára – Občas ano.
Jana – Ne, nikdy.
Jessica- Spíš si myslím opak, že se tak někdo může cítit vůči mě.
6. Co bys poradil(a) těm, kteří se právě chystají na střední školu?
Jirka – Učte se hned od začátku, protože jakmile se špatně zapíšete u profesrů, potáhne se to s vámi až do čtvrťáku.
David – Radím jim, ať si ještě užívají základky, protože střední škola je už trošku jiný kafe. Je to hold o stupínek výš. Ale zvykne si každý!
Bára – Ať si ze základky odnesou co nejvíc. V prváku a v dalších ročnících se jim to bude hodit.
Jana – Ať si užijí poslední dny klídku, neučení a vyrušování.
Jessica – Každý by si měl vybrat to, co chce. A nenechat se ovlivnit ostatníma.
JAK ZJISTIT, JESTLI JE ŠKOLA PRO TEBE TA PRAVÁ UŽ PŘED PŘIJÍMAČKAMI?
1) Nevynechej den otevřených dveří! Pokud ti to z časových důvodů nevyjde, zavolej si do školy, zda se tam můžeš přijít podívat individuálně. Budeš-li o to mít zájem, možná ti bude umožněno zúčastnit se některý den i části výuky, abys věděla, jak to ve škole ve skutečnosti chodí.
2) Sežeň si kontakt na lidi, kteří v tebou vybrané škole aktuálně studují a zeptej se přímo jich, jak se jim ve škole líbí a zkrátka na všechno další, co tě osobně zajímá. Takové informace ti řeknou mnohem víc než ty „oficiální“!
3) Dej si záležet na výběru oboru – zjisti si, jaké uplatnění můžeš mít po jeho dostudování, jaké předměty jsou vyučovány jako hlavní, jakou máš možnost dostat se po maturitě na vysokou školu, máš-li o to zájem… Některé školy dokonce otevírají „nulté“ ročníky, ve kterých se se školou můžeš sžít ještě než si podáš přihlášku a navíc budeš lépe připravena na přijímací zkoušku.
4) Pokud si stále nejsi jistá, jaký obor zvolit, navštiv veletrh středních škol anebo si zajdi do pedagogicko-psychologické poradny a nech si porad od odborníků.
Text: Míša F.
Komentáře (31)