Když ho máme málo, je zle. Když je však na spaní času dost, ale nedaří se nám usnout, je snad ještě hůř. Určitě jsi už četla/slyšela spoustu rad a tipů, jak spánek zkvalitnit. Bohužel ne všechny z nich opravdu fungují. Co opravdu pomáhá a co naopak patří mezi dávno vyvrácené mýty?
[framed_tabs]
[tab title=”MÝTUS 1″]
Osm hodin = ideální délka spánku
Osmička působí jako magické číslo, ale opak je pravdou. Ve skutečnosti má každý z nás odlišné potřeby. Zatímco někomu bohatě stačí pět hodin, jiný se i po osmi hodinách cítí neodpočatý. Jak poznáš, že jsi měla spánku opravdu dostatek? Podle spoluautorky knihy A Women’s Guide to Sleep, newyorské psycholožky Joyce Walslebenové po dostatečném spánku nemáme během dopoledních hodin nutkání usnout ani při nudné hodině ve škole.
Mnohem důležitější než samotný čas spánku je jeho kvalita. Tu může narušit například nevhodná matrace, puštěná televize nebo počítač, stres a nevyřešené problémy z předchozího dne nebo i nevhodná teplota v pokoji.
Čti také: Jsi Šípková růženka? Vyřeš problémy s usínáním i vstáváním
[/tab]
[tab title=”MÝTUS 2″]
Více spánku nikomu neuškodí
Opačným případem nedostatku spánku může být jeho nadbytek – ano, i takový “luxus” může stát za některými problémy anebo může být jedním z jejich příznaků. Pokud se “přespíš”, můžeš se několik hodin po probuzení cítit malátně. Pokud se ti to stává výjimečně například po náročném týdnu, je všechno v nejlepším pořádku. Pokud ale často potřebuješ více spánku než osm až devět hodin, měla bys zpozornět.
Výzkumníci zjistili, že ti, kdo spí pravidelně devět a více hodin denně, se v průmeru dožívají mnohem nižšího věku než lidé, kteří spí maximálně osm hodin. Přímou souvislost mezi delším spánkem a kratším životem však neprokázali. Chroničtí spáči však mají často problémy se syndromem spánkové apnoe (poruchy dechu), depresemi nebo cukrovkou.
Čti také: Škodí sex v posteli kvalitnímu spánku?
[/tab]
[tab title=”MÝTUS 3″]
Úspěšní lidé spí pouze čtyři hodiny denně
Zpěvačka Madonna nebo Margaret Thatcherová – obě úspěšné ženy jsou známé jako “krátké spáčky”. Spánek obětovaly kariéře a navenek se zdá, že jim to energii nijak nevysálo. “Takoví lidé si spíš nejsou schopní připustit, jak jsou ve skutečnosti unavení,” tvrdí specialista na poruchy spánku Thomas Roth. Přestože je obdivuješ, jejich životní styl by sis za příklad raději brát neměla. Omezíš-li spánek, abys mohla více pracovat, dříve nebo později se to projeví na tvém zdraví, celkové kondici i vzhledu. “Nedostatek spánku snižuje výkonnost, oslabuje imunitní systém a může vést dokonce k obezitě,” varuje Roth.
Zajímavé dlouhodobé studii se věnovala Hardvardova univerzita. Podle jejích závěrů ženy, které spaly pouze pět a méně hodin denně, za 16 let výzkumu třikrát častěji přibraly na váze 15 a více kilogramů než ženy, které pravidelně spaly alespoň sedm hodin. Dlouhodobý nedostatek spánku navíc může vést k závažným kardiovaskulárním onemocněním, jejichž riziko nadváha o to znásobuje.
Čti také: Deset rad pro nedobrovolná ranní ptáčata
[/tab]
[tab title=”MÝTUS 4″]
Přerušovaný spánek nemůže být kvalitní
Budíš se často během noci? Mnoho lidí přerušovaný spánek automaticky ředí mezi problémy se spaním, které je třeba řešit s odborníky. Problém to být ale nemusí – pokud se v noci budíš běžně a nestává se ti to nárazově například důsledkem zvýšeného stresu nebo akutních zdravotních problémů, je možné, že tvé tělo tak zkrátka přirozeně funguje. Ostatně podobný spánkový cyklus můžeme v přírodě najít u mnoha jiných živočišných druhů.
Přerušený spánek nemusí znamenat, že se budeš ráno cítit více unavená. Lidé v jednom výzkumu spali po dobu několika týdnů vždy tři až čtyři hodiny, poté byli probuzeni a hodinu se procházeli a zase ulehli asi na čtyři hodiny. Ačkoliv by se mohlo zdát, že je takový režim bude vyčerpávat, většina z účastníků v závěru pokusu uvedla, že se ještě nikdy necítili tak odpočatí.
Čti také: Jak vyzrát na “denní snění”?
[/tab]
[tab title=”MÝTUS 5″]
Spánkový deficit se dá dohnat o víkendech
Známe to snad všichni – přes týden se na nás valí hromady úkolů, jsme nuceni vstávat dříve, než bychom chtěli, a večer často meleme z posledních sil, jen abychom všechno potřebné dokončili a nenechávali si na další nabitý den resty. Vpřed nás žene hlavně vidina klidného víkendu, kdy se budeme moci prospat klidně do oběda. Odborníci takové dohánění odpočinku nazývají “spánkovou bulimií” a upozorňují, že pravidelný spánek rozhodně o víkendu dohnat ani “nahnat” není možné. Naopak upozorňují na to, že výrazné rozdíly mezi délkou spánku přes všední dny a o víkendech může narušit náš spánkový rytmus. Tělo má totiž rádo pravidelnost a jakékoliv odchylky ho mohou vyvést z míry. Vychutnat si opravdu osvěžující spánek je pak o hodně složitější.
Čti také: Ložnice by měla být oázou klidu a pohody
[/tab]
[tab title=”MÝTUS 6″]
Všechno vyřeší léky na spaní
Mnozí lidé potýkající se s chronickými problémy se spaním jsou na lécích proti nespavosti často doslova závislí. Faktem je, že tyto léky jsou vhodné spíše pro krátkodobé potíže – například pokud nemůžeme usnout kvůli náročným stresovým situacím (například ztráta zaměstnání nebo smrt někoho blízkého). Pokud jsou problémy dlouhodobějšího charakteru, je na místě spíše psychologická terapie a snaha zlepšit dosavadní spánkové návyky. Nespavost je často jen průvodním jevem úzkostí a depresivních stavů, které pilulky na spaní bohužel nedokážou vyřešit.
[/tab]
[/framed_tabs]