Zamilované příběhy

Máš chvilku volna a ráda by sis přečetla něco až dojemně zamilovaného? Nabízíme ti krásné zamilované příběhy od čtenářek, jimiž si volno jistě zpříjemníš!

Zamilovaný příběh
Zamilovaný příběh

Zamilovaný Silvestr

Poslední den loňského roku jsem trávili doma u mé nejlepší kamarádky Bětky. S Bětkou se známe už od školky a už tehdy jsme byly nerozlučné. Všechno důležité v našem životě jsme zatím trávily společně, měly jsme stejné sny a líbili se nám podobní kluci. Proto jsme bez sebe nemohly být ani v tak důležitý den, jakým je Silvestr.

Uspořádaly jsme si takovou malou soukromou party. Koukaly jsme na televizi, poslouchaly muziku a povídaly jsme si. Nebylo však ještě ani osm večer a už jsme se začaly tak nějak nudit. Jen tak ze srandy jsem ze svého batohu vylovila mobil a odeslala SMS “Ahoj, jak se máš?” na úplně neznámé číslo. A tak to začalo.
Onen neznámý mi za chvíli odepsal a začali jsme si dopisovat. S Bětkou jsme vymýšlely co nejvtipnější odpovědi, takže o zábavný večer jsme měly doopravdy postaráno. Zjistily jsme, že je to šestnáctiletý kluk od nás z Prahy, prozradil nám, kam chodí na školu a jaké jsou jeho zájmy. Nakonec došlo i na samotný telefon, při kterém jsme se domluvili, že k nám s kámošem přijdou na návštěvu.

A opravdu přišli. Nejdříve jsme se s Bětkou pomalu bály jít otevřít, aby jsme si do bytu nevpustily nějakého padesátiletého úchyla. Naše obavy ale nebyly na místě. Ve dveřích se totiž objevili dva krásní a děsně sympatičtí a veselí kluci.
Kámošce sice toto silvestrovské dobrodružství nevyšlo, ale já jsem s Patrikem jsme ještě teď neuvěřitelně zamilovaný pár. Byl to báječný Silvestr!

Mirísek, 14

Láska je fakt slepá!

Naše seznámení proběhlo přes internet. Zaujaly nás totiž naše jména – on se jmenoval Vladimír a já Olga. Prostě jedno horší než druhý! Jednoho dne jsme si začali dopisovat a po čase jsme o sobě věděli víc, než kdybysme spolu chodili deset let. Zákonitě se ale blížil okamžik našeho prvního rande…
Z našeho prvního setkání jsem měla děsnej strach, protože jsme se nikdy předtím neviděli, nevyměnili jsme si fotky, ani jsme se nesnažili jeden druhému se nějak popsat.

Byla jsem neskutečně napnutá, jakej ten “můj Vladimír” vlastně bude. Dohodli jsme se, že se sejdeme v kavárně na nábřeží, a jako poznávací znamení a jako poznávací znamení jsme se smíchem zvolili klasickou ruskou beranici. Měla to bejt taková malá recese i užitečná pomůcka, podle níž jsem Vláďu měla poznat.Noc před tím jsem nemohla ani usnout. Nemohla jsem se dočkat, až ho konečně uvidím na vlastní oči. V mých představách Vláďa vypadal jako vysoký blonďatý princ s krásnýma modrýma očima a postavou Ramba. O to víc jsem však byla zklamaná, jakmile jsem v kavárně od svého stolku zahlédla vcházet do dveří kluka s naším poznávacím znamením na hlavě.
Skutečný Vláďa se tomu mýmu vysněnýmu nepodobal ani v nejmenším! Byl velkej jako já, Rambo by ho pravděpodobně zašláp, zpod beranice mu vykukovaly havraní vlasy a jeho obličej hyzdily pubertální pupínky. V první chvíli jsem chtěla strčit hlavu pod stůl nebo co nejrychleji zmizet, ale než jsem se k něčemu rozhoupala, stál proti mně.

Nasadila jsem univerzální úsměv a rozhodla se s ním nějakou tu chvíli vydržet. Jenomže z té chvilky byly najednou tři skvělý hodiny, během kterejch jsem se bavila jako nikdy před tím! Vláďa možná nebyl největší krasavec, ale rozhodně úžasnej bavič. Sypal ze sebe jednu historku za druhou a mně byl sympatičtější víc a víc. Navíc jsem poznala, že je chytrej, hodnej a ví, co chce. Když mě pak pozval na vystoupení svý kapely, ve který zpívá a hraje na basskytaru, neváhala jsem.

Uvědomila jsem si, že jsem se do něj zkrátka zamilovala! V tu ránu šly stranou všechny sny o princi na bílým koni, středem mýho vesmíru se ten den stal doopravdy můj Vláďa!

Olliii, 19

Písnička pro tebe

Celej tejden jsem se těšila na páteční večer, až s kámoškama vyrazíme na naši oblíbenou diskotéku. Chodíváme tam pátek co pátek, protože se tam pokaždé skvěle bavíme. Je to totiž jediná diskotéka v širokém okolí, kde mají karaoke. Je děsná sranda pozorovat lidi, jak se snaží broukat to hudby své oblíbené písničky!

Ty lidi jsou schopný vylézt na pódium, chopit se mikrofonu a zpívat ze všech sil – za to je obdivuju. Sama bych takovou kuráž neměla.
V podstatě jsem docela stydlivá a líp zpívá i náš přestárlý zrzavý kocour. Na tuhle diskotéku jsem však ráda chodila ještě z jednoho dalšího důvodu – a to mnohem podstatnějšího. Pravidelně jsem se tam totiž vídala s Honzou, mojí tajnou láskou. Chodil k nám na školu a pokaždé, když jsem ho potkala, se mi málem zastavil tlukot srdce. Jeho bledě modré oči mě vždycky dostaly skoro do mdlob. Prakticky jsme se znali už dlouho, párkrát jsme si spolu už zatancovali nebo si jen tak povídali o všem možném. Honza ani netušil, že ho tajně miluju.

Ten večer jsem byla jak na trní, protože už bylo deset a Honzy jsem nikde ani nezahlédla. Ani mě nebavilo skákat s kámoškama pod pódiem a tleskáním povzbuzovat začínající talenty. Neustále jsem obcházela všechny kouty, bary, chodby – ale Honza nikde. Najednou jsem ale zbystřila sluch, protože jsem z repráků zaslechla až příliš povědomý hlas. Nevěřícně jsem otočila hlavu a opravdu – na jevišti stál Honza a přenádherně zpíval písničku Every Breath You Take od Stinga. Rozbušilo se mi srdce. Zavřela jsem oči a tajně si představovala, že to Honza zpívá jen pro mě.

Když písnička dozněla a ozval se hromový potlesk, nechtělo se mi ani oči otvírat a zničit tak tu krásnou chvilku. Když jsem je opravdu otevřela, čekalo mě největší překvapení – přímo přede mnou stál Honza, dotkl se mých vlasů a pak zašeptal: “Tuhle písničku jsem zpíval jen a jen pro tebe. Líbila se ti aspoň trošku?”

Katchi, 15

 

Eliška R.

Je jí třiadvacet, žije v Brně, miluje ruch a "šumění" města. Ve volných chvílích se často baví vařením nebo brouzdáním po obchodech. Sní, že jednou bude mít šatnu o velikosti minimálně své dosavadní ložnice. Náladu jí vždy zaručeně zvednou knížky od Roberta Fulghuma a za ráj na zemi považuje francouzské Azurové pobřeží.

7 komentářů
  1. Jednoho dne se pristehoval u nas naproti naseho domu krasny kluk se zelenymi ocima byl nadherny kdyz jsem ho porpve videla byla jsem ocarena byl to Rumun. pokazdy kdyz jsem prisla z prace on stal skoro u mych dveri ja jsem se stydela protoze jsem byla porad hrozne oblecena jednou jsme se sesli s kamaradama ktery predtim bydleli v jeho domu. stali jsme u jeho dveri byl to nas zvyk ale pak najednou on stal u dveri a koukal se celou dobu na me ja jsem tomu nemohla uverit ze se vazne na me kouka, kamarad ho zavolal k nam a bavili jsme se o vsem moznym byla sranda potom me se srandy pozadal jakoze o ruku s mym prstynkem a kleknul si ja jsem se v tu chvili do neho zamilovala od ty doby jsme porad chodili ven kazdy den. Potom s kamaradami jsem sla pit a kdyz jsem prisla domu on stal venku ja jsem k nemu sla a podpichovala jsem ho on mi rekl ze se mu libim a ze me miluje ja jsem nemohla uverit vlastnim usim a pak jsme spolu zacali chodit prvni polibek byl uzasny , jenze byla tu velka prekazka jeho tata dozvedel se o tom ze spolu chodime a dal mu facku protoze jsem od neho starsi 5 let . Na druhy den byl zvlastni nevedela jsem co se deje a nechtel mi to ani rict moc se semnou nebavil a pak jsem se snim zacala hadat on se na me nastval a pak jeho bracha mi rekl co se stalo s jeho tatou ja jsem mu sla rict ze jestli ho tata prastil on rekl ne ale byl mi otoceny zady nechtel se semnou bavit tak jsem ho nechala byt a uz se spolu nebavime bylo to krasny ale kratky nikdy nezapomenu na rumuna s nejkrasnejsima ocima na svete.

Leave a Reply

Your email address will not be published.