„Mladá dívka se v noci vracela sama z diskotéky.“ Právě tak začíná většina nešťastných příhod končících znásilněním.
Smutná statistika říká, že v Česku se obětí znásilnění stane minimálně jedna žena denně. Násilníky bývají nejen zcela náhodní a neznámí muži, velmi často to jsou také příbuzní, známí, „kamarádi“ a bývalí partneři. Oběti znásilnění bývají postiženy dlouhodobými psychickými následky a v některých případech se z otřesného zážitku už nikdy zcela nevzpamatují.
Měla příliš krátkou sukni. Zasloužila si to!
O znásilnění koluje řada nepravdivých domněnek. Jednou z nich je například často omílané tvrzení, že dívka v minisukni si o znásilnění přímo koleduje a nemůže se potom divit, když k němu dojde. Žijeme ve svobodné zemi, nemusíme nosit burku a minisukně není zločin. Znásilnění však zločin je a neexistuje žádná okolnost, která by jej mohla omluvit.
Většina lidí si myslí, že motivem znásilnění je sexuální touha. Také tento mýtus je postupně vyvracen. Násilník používá sex především jako zbraň – je to prostředek pro získání moci nad obětí, její pokoření. K sexuální agresi nevede touha po sexu, ale vztek, sadismus a blažený pocit z převahy nad nevinnou obětí
Co všechno je znásilnění
Dalším zásadním omylem je názor, že pokud nedojde přímo k pohlavnímu styku, nedá se mluvit o znásilnění. Zákon však jasně stanovuje, že kromě pohlavního styku je trestné také donucování k „jinému obdobnému pohlavnímu styku“, což zahrnuje orální i anální sex, osahávání nebo nucení k dotýkání se pohlaví útočníka.
Je možné se bránit?
Ve společnosti bohužel panuje mýtus, že pokud se oběť brání, útočníka ještě více vyprovokuje a může skončit daleko hůř. Nedávno zveřejněný případ dívky, která se ubránila nožem (http://www.krimidoma.cz/detail.php?id=13597)
potvrzuje, že agresora může bránící se oběť doopravdy odradit, když dá najevo, že není snadnou kořistí. Naopak pasivní, poslušná a nesebevědomá dívka je pro násilníka ideální obětí.
Prvním krokem k obraně je rozpoznání rizikové situace. Pokud víš, že bys měla jít večer ze zábavy sama, vyvaruj se alkoholu. Po cestě se drž ve společnosti lidí nebo si domluv důvěryhodný doprovod. Náhodný kamarád z diskotéky se za něj však považovat nedá. Nevymlouvej se, že tvoje trasa k domovu je krátká, znásilnění se může stát kdekoliv.
Obranné prostředky, jako například pepřový sprej, ti mohou být nápomocné jen v případě, že s nimi umíš zacházet a neváháš je použít. V opačném případě se mohou obrátit spíš proti tobě.
Také křik někdy pomůže
„Pachatel svou oběť oslovil, zda nemá cigaretu a následně jí podrazil nohy, povalil na zem a přes oděv osahával. Žena se ubránila křikem a na pomoc jí přispěchal všímavý kolemjdoucí.“ (http://www.krimidoma.cz/detail.php?id=13729, 15. 2. 2010)
K lékaři a na policii co nejdříve
Řada obětí znásilnění se bojí nebo stydí obrátit na policii. Je však vhodné zajít alespoň k lékaři. Znásilnění nese kromě psychických následků také riziko nákazy žloutenkou, virem HIV či některou z pohlavních chorob a také riziko nechtěného těhotenství. Dobrý lékař by měl oběť znásilnění podpořit také po psychické stránce, případně jí pomoci kontaktovat policii.
Pro pomoc se můžeš obrátit také na některou z poraden, např. na Bílý kruh bezpečí http://www.bkb.cz/index.php či organizaci Persefona http://www.persefona.cz/.
Kde najít informace?
V České republice je znásilnění bohužel častým zločinem a prvním krokem k vlastní obraně je informovanost. Někdy se stane, že nepolapený násilník zrovna běhá po ulicích města a člověk o tom nemá tušení. Scénáře znásilnění bývají velmi podobné a je dobré vědět, jak se násilníci obětí zmocňují.
V tomto ohledu ti mohou pomoci stránky http://www.krimidoma.cz/ , které jsou jakousi celorepublikovou černou kronikou. Nalezneš zde stále aktualizované zprávy z celé země, můžeš si vyhledat zprávy ze svého města a okolí či si prohlédnout tváře nebezpečných hledaných osob.
Novinkou jsou videa pocházející z dílny TV Prima, respektive ze zpravodajského pořadu Krimi zprávy, který na Primě běží od 1. února každý všední den vždy o čtvrt na osm po hlavních zprávách (http://www.krimidoma.cz/krimizpravy.php?tvprima=10). Není to sice veselé čtení nebo podívaná, ale je to lepší než chodit po světě s klapkami na očích či v růžových brýlích. Zlé věci se bohužel stávají i těm, kteří si je vůbec nezaslouží.
Foto: Crestock