Infikované jehly v kině a jiné senzační zprávy

Snad každý se s nimi už setkal. Varování, poplašné zprávy, falešné žádosti o pomoc postiženým dětem – jedním slovem HOAX.

Pokud při návštěvě kina pečlivě kontroluješ sedadlo, zda na něm neleží infikovaná jehla, zásadně nejíš mentosky po pití koly nebo každý srpen vyrážíš do polí sledovat Mars, který „bude letos velký jako Měsíc“ mám pro tebe dobrou a špatnou zprávu.

hoaxFoto: 123rf

Ta dobrá: Žádné infikované jehly se po kinech neválí (vyjádření odborníka na konci článku http://www.hoax.cz/hoax/infikovane-jehly-na-sedadlech/)
Špatná: Někdo ošklivě zneužívá tvé důvěřivosti.

„Upozorňuji na případ, který se stal nedávno mé známé při nakupování v obchodním domě IKEA. Rodiče šli nakupovat se svou desetiletou dcerou do obchodního domu IKEA. Najednou zjistili, že dcera s nimi není. Chvíli čekali, jestli se neobjeví. Pak se rozhodli nechat ji vyhlásit. Obchodní dům hned uzavřel všechny východy a začal ji hledat. Holčička byla objevena na toaletě, ostříhaná a převlečená do jiných šatů. Asi to nebyl první případ, co se tam stal. Proto pozor při předvánočních nákupech!!!!!!!!!!!“

Lidé uvěří kdečemu

Poplašným zprávám tohoto typu se říká hoax. Existuje jich celá řada – od falešných varování před viry, výzvy o podepsání petice a prosby o pomoc údajně nemocným dětem až po zcela smyšlené fámy a městské legendy. Putují přes e-mail, po ICQ a objevují se také na Facebooku – například známá varování před přidáváním určitých lidí do přátel:

„Posli prosim vsem svym kontaktum zpravu, ze nemaji do sveho Contact listu v ICQ prijimat uzivatele pod nickem CHROBAK. Je to virus, ktery se siri hlavne po ICQ. Prvni odesle tvoje osobni informace a dokumenty na internet a pak ti zformatuje disk. Kdyz ho ma jeden z tvych kontaktnich osob, udela to same i tobe.“

Nepravdivost a využívání důvěřivosti lidí nejsou to jediné, čím hoax škodí. Jak je vidět z první ukázky v tomto článku, hoax může poškozovat určitou firmu nebo osobu. Internetem kolují zprávy o falešných účtenkách ze supermarketů, olovnatých lescích na rty, rakovinotvorných zubních pastách, šamponech či antiperspirantech. Není snad nutno dodávat, že autoři těchto zpráv páchají trestný čin šíření poplašné zprávy či pomluvy.

Jak se proti nim obrnit?

Proti falešným zprávám se dá bránit poměrně těžko. Na webu http://www.hoax.cz/hoax/ však najdeš celou databázi řetězových zpráv i s komentáři odborníků či policie. Pokud tedy do tvé e-mailové schránky doputuje nějaká podezřelá zpráva, zkus ji vyhledat na webu hoax.cz. Možná budeš překvapená, jak dlouho už internetem koluje.

Hanka S.

Čerstvá absolventka Filozofické fakulty MU v Brně, momentálně na volné noze. Zajímá se o literaturu, fantasy, přírodu a sport. Ráda se učí nové věci, maluje a tvoří. Když může, vyhne se stresu a namyšleným lidem.

3 komentáře
  1. Nejvíce mě rozčilují skupiny na facebooku typu: “Přidej se a vyhraj 10 000!” nebo “Přidej se a budeš moci používat skvělou aplikaci xxx…”, atd… Většina mých přátel je bohužel natolik stupidních, že se do těchto skupin přidávají jeden za druhým…
    Objevila jsem už pár statusů, kde si lidé stěžovali na placení FB. Takové řeči o placení jsem slyšela už nejméně 3X i o ICQ… a nic se dosud neplatí. Přijde mi strašně, ale opravdu strašně naivní a hloupé, když někdo posílá řetězáky typu: “Rozešli tuto zprávu všem tvým přátelům a poté zmáčkyni xxx klávesu. Pomůžeš tak proti placení Facebooku.” No ani pořádně nevím, jak se k tomu slušně vyjádřit …

Leave a Reply

Your email address will not be published.