Přejídám se z nudy. Co s tím?

Počet obézních mladých lidí stále stoupá. Aby ne, celý svět máme díky internetu na dosah, aniž bychom museli zvednout své pozadí. K minimu pohybu se navíc přidává také nekontrolované přejídání se sladkostmi a dalšími nezdravými pochutinami. Zatoč se svými zlozvyky a rozluč se s faldíky jednou provždy.

prejidani
Osmnáctiletá studentka obchodní akademie Martina se na sebe nerada dívá v zrcadle. „Takhle tlustá jsem dřív nebyla, vážně,“ prohlíží si zoufale svá stehna. „Hodně jsem sportovala a ještě před dvěma roky jsem nosila velikost třicet osm.“ Během střední školy však začala rychle přibírat. „Pravdou je, že obchodka pro mě nebyla nejlepší volbou. Nebaví mě to, nerozumím si se svými spolužáky, učení je pro mě trápení. Mnohem raději bych studovala třeba nějaký výtvarný obor,“ stýská si Martina. Její rodiče ji však v přestupu na jinou školu nepodpořili a přejí si, aby obchodní akademii dostudovala. Pak si prý může dělat, co bude chtít, hlavně když bude mít maturitu v kapse.

Martina si své školní deprese začala léčit jídlem. „Jím, protože se nudím. Večer bývám sama doma a největší radostí je pro mě pustit si svůj oblíbený seriál a otevřít si k němu pytlík brambůrek. V pohodě do sebe na posezení nacpu třeba celou tabulku čokolády a zajím to něčím slaným. Jídlo mi prostě dělá dobře,“ tvrdí studentka, kterou lékařka nedávno upozornila na sedm kilo nadváhy. „Jasně že mi není jedno, jak vypadám. Nenávidím se za to, jak se neustále přejídám. Ale nedokázala bych s tím jen tak přestat.“

Jak s tím skoncovat?

Podobné starosti trápí také spoustu dalších lidí. Ačkoliv velmi často souvisejí s mnohem hlubšími problémy, vždy je nejdůležitější přiznat si, že to, co dělám, není úplně v pořádku. Pokud se to týká také tebe, dříve, než se rozhodneš vyhledat dokonce odbornou pomoc, se zkus řídit našimi radami:

1. Uvědom si, co děláš

Nejjednodušším způsobem, jak zjistit, zda se občas nepřejídáš úplně zbytečně z pouhé nudy nebo chceš zahnat špatné myšlenky, je psát si alespoň tři dny seznam všeho, co jsi během dne snědla a v jaký čas. Poté se na seznamy podívej s odstupem a zamysli se nad nimi. „Uvědomila jsem si tak, že například pokaždé, když se vrátím ze školy, zamířím nejdřív do kuchyně podívat se do ledničky,“ říká Martina. „V tu chvíli nemám hlad, jelikož si odpolední svačinu obvykle sním už při čekání na autobus domů. Mám prostě na něco chuť.“ Už jen tím, že si uvědomíš, kdy a kde máš tendenci cpát si do pusy všechno možné bez přemýšlení, jsi vykročila správnou nohou ke zdolání svých stravovacích zlozvyků.

2. Urči si jasná pravidla

Stravovat by ses měla výhradně v kuchyni nebo u jídelního stolu. Zakaž si jíst v obýváku před puštěnou televizí, v posteli nebo při práci s počítačem. Všechna zmíněná místa jsou těmi vůbec nejriskantnějšími zónami pro neurvalé přejídání se. Pokud se totiž při jídle naplno věnuješ jiné činnosti, například pokud sleduješ seriál nebo si s někým zuřivě píšeš na Facebook chatu, neuvědomuješ si plně, zda máš ještě hlad, nebo do sebe další sousta hážeš už jen ze setrvačnosti.

3. Plánuj

Snídaně, oběd a večeře jsou základ. A na tom, že si mezi těmito hlavními chody dáš během dne i menší zdravé svačiny, rozhodně není nic špatného. Také ony by se však měly řídit určitým režimem. Že jsi zvyklá dát si chvíli po obědě malý dezert? V pořádku, ale v tom případě by ses už neměla krmit sladkostmi v průběhu odpoledne.

4. Zaměstnej ruce i mozek

Logicky. Pokud své ruce něčím zaměstnáš, nebudeš se mít v čím neustále natahovat k misce křupek na stole před tebou. A ani to nebude jediné, co by se ti zrovna honilo hlavou. „Poslední dobou si při dívání na televizi třeba lakuju nehty a rozhodla jsem se, že se naučím háčkovat, “ dodává Martina. Pokud si svůj oblíbený seriál nemůžeš nechat uniknout a před televizí stejně pokaždé skončíš, popřemýšlej, co jiného bys při jeho sledování mohla dělat. Ozdob si své nehty, naloupej zeleninu na salát nebo si vyrob něco hezkého na sebe.

Eliška R.

Je jí třiadvacet, žije v Brně, miluje ruch a "šumění" města. Ve volných chvílích se často baví vařením nebo brouzdáním po obchodech. Sní, že jednou bude mít šatnu o velikosti minimálně své dosavadní ložnice. Náladu jí vždy zaručeně zvednou knížky od Roberta Fulghuma a za ráj na zemi považuje francouzské Azurové pobřeží.

15 Comments
  1. Ahoj.. tohle je přesně můj problém, už od začátku roku si zapisuju co všechno sním a když se na to zpětně podívám chce se mi brečet :( . Denně si říkám od zítra už to nebudu jíst, ale stejně když se vrátím ze školy tak sním pravidelně tabulku čokolády.. a když už sním tu , řeknu si , že můžu všechno možné.. protože jsem to už porušila . Je to hrozné, jsem závislá na sladkém :( . Od malinka mě tím cpali rodiče a i teď máme doma neuvěřitelné zásoby.. kamarádi mi sice závidí, ale já mám kvůli toho neustálé výčitky a stresy. Podívejte na můj běžný den :( Nogger , Fidorka, Celá Milka, Delisa, 2 koblihy , Banánky v čokoládě. + normálná ,snídaně,oběd.. Teď se ani tak nezajímám o váhu (178cm,64kg- všichni v rodině jsou hubení) ale o zdraví.. mít cukrovku bych 100% nepřežila. :( já nevím co mám dělat :(

  2. Je strašné si to denně vyčítat :( Dopoledne ve škole to vydržím normálně je mi jedno jeslti přede mnou někdo jí sladké.. ale když příjdu domů, tak to nejde :( a jediné co jím je cukr

  3. U mě vede mrkev! Když mě honí mlsná, oloupu si jednu větší mrkev a nakrájím na kolečka do misky na zobání. Je sladká, takže chutě uspokojí, a navíc plná vitamínů a nepřibírá se z ní :-)

  4. Eliška R. : no nevím, ale mě ty teda mrkev čokoládovou tyčinku opravdu nenahradila.. když už něco zdravého, tak jahody nebo banán, ale mrkev ?!?!?

  5. tak ja jsem na tom s tim jídlem podobně, ale tlusta nejsem. Ale bojim se, ze to jednou prijde a pak budu mit potize to shodit… Ale nemuzu se nikdy prekonat si tu cokoladu nevzit :(

  6. To chce nějakou pořádnou motivaci, holky… já například mám jednu slečnu, která mě velmi zajímá (nechci se rozepisovat), a vím, že bych kvůli ní udělala cokoliv, klidně se i vzdala sladkostí. Takže kdykoliv vás přepadne mlsná, vemte si nějaké ovoce či zeleninu a mějte před očima tu svou osobu, věc, nebo třeba životní cíl. :-)

  7. Nebo sušený ovoce místo čokolády… já taky do sebe cpu pořád něco, ale zatím to se mnou ještě není tak hrozný (musím zaklepat, ťuk ťuk :))

  8. Já s tím problémy nemám od toho dne kdy sem se vrátila domů a snědla tři tabulky čokolády-udělalo se mi tak blbě, že jsem musela zvracet-zvracela sem dva dny a jakékoliv myšlenky na čokoládu nebo prostě sladké mě tak znechucovaly že jsem se celý měsíc na to jídlo ani nepomyslela-no a pak už vám je jedno jestli někoho vidíte s tyčinkou…prostě už nbemáte chut ani potřebu něco takového jíst-a to je nej pocit jaký sem kdy zažila ted sem už asi rok nesáhla ani na čok., ani na brambůrky ani zákusky nejím prostě žádný sladkosti ani slanosti:takže rada pro vás-jestli máte tak velké problémy tak prostě se toho jednou přejedte a bude vám tak špatně, že na jídlo ani nepomyslíte.

  9. no taky mám ten problém.. je mi 17 a měřím pouze 162 cm, vážím necelých 50 kq.. snažím se vypadat dobře, ale problém nevzít si sladkost mám taky a bojuji s tím hodně.. chodíme teď v tělocviku do plavání a jediné co mě uspokojuje, že postavu ještě nemám tak špatnou a proto si někdy něco dám, ale vím že bych v 8 večer už fákt ten kus buchty neměla jíst.. s postavou nedělám nic, tak si nemám proč stěžovat.. zbývá mi jen nejíst to sladké :D ale ještě vzít někde ten hlásek, který mi řekne: nejez to!

    PS: než jsem začala číst tento článek, tak jsem si dobrovolně NEVZALA kousek čokolády, a teď mám ze sebe RADOST :)) zjistila jsem že mám i (někdy) pevnou vůli :)

  10. Tak to já problém mám..v 18 s výškou 164cm skáče moje váha neustále mezi 60-64kg. Přes dopoledne, kdy jsem ve škole, nemám potřebu jíst..leda když mám peníze,. si něco koupím, ale ty už si radši s sebou neberu. Když ale dojdu domů, tak to začne. Klidně hned po obědě se začnu cpát..chleba se sýrem, marmeládou, medem. Jogurt s vločkama a medem, buchty, ovoce, 500g zmrzliny…jo naštěstí doma nemáme žádné čokolády nebo brambůrky, ale když sním tohle kvantum, není to vůbec v pořádku. Pohybu mám spoustu, tančím 4x týdně, snažím se cvičit každý den, běhám, chodím po schodech..prostě hýbu se a po takové přejídačce klidně půl hodiny skáču po pokoji. Ale štve mě to, cpu se takhle až do večera, pak si řeknu dost, ale stějně jdu třeba v 10 do kuchyně a potajmu do sebe cpu po lžičkách kakao, kokos, rozinky, med..prostě cokoli sladkého. Všechno potají, aby o tom nikdo nevěděl. Stydím se za to. Každý večer, když se vidím v zrcadle si řeknu: zítra od znova..ale stejně to poruším :( a když to už vydržím tak 3 dny a 4. selžu. Připadám si jako cvok, co potřebuje psychologa. Často taky přemýšlím, jestli nebude lepší to vyzvracet, ale nechci spadnout do bulimie…a nadávání nepotřebuju, sama si nadávám dost..poraďte prosím :(

    1. Já tě chápu, dělám úplně to stejné, a nechci, aby mě někdo viděl, jak jím – stydím se. Mám 162 cm a 62 kg. Kdysi jsem vážila 50 kg, ale ty časy jsou dávno pryč, a moc ráda bych vypadala jako dřív. Vydržím třeba 4-5 dní se fakt držet a pak se o to víc přejím :( Taky jsem už docela zoufalá

  11. Třeba dva dny to vydržím ale pak si dám kousek čokolády… a pak jí snim celou e jedu dál… Hrozný :( Nevím jak se toho zbavit ://

  12. Holky, zkuste si jídla plánovat dopředu a “krabičkovat”. Pokud máte ve škole nebo někde jinde oběd, tak to dělejte i se svačinami. Dopolední svačina ovoce, odpoledne zelenina. A nedělejte ty porce malé, pokud pak budete mít hlad, první po čem sáhnete bude sladké. Klidně si na odpoledne (nakrájejte to ráno a nechte na viditelném místě, ať to vidíte až půjdete mlsat, pak si to dejte třeba k počítači, aby jste se pro to nemusely zvedat) udělejte talíř zeleniny (té není nikdy dost, můžete jí sníst, kolik chcete) a denně to obměňujte: mrkev, papriky, ředkvičky, ledový salát, avokádo (ale s tím po málu, je superzdravé ale tučné), rajčata i cherry rajčátka, moje oblíbená okurka.., prostě co vás napadne a co v obchodě uvidíte. Super je taky osmahnout si mrkev na olivovém oleji s nějakým kořením. A k tomu rada nejlepší: vyhýbejte se nudě a sportujte. A držím palce, dá se toho zbavit, tak nepropadejte beznaději

Leave a Reply to Greena Cancel reply

Your email address will not be published.