Vítáme tě u dalšího pokračování našeho seriálu. Z minulého článku už víš, jestli bys měla v životě něco změnit. Dnes se zaměříme na to, proč máme občas náladu pod psa a proč se necítíme šťastně, i když zdánlivě máme všechno, po čem může jen rozumný člověk toužit. Pokud kvůli tomu propadáš zoufalství a máš pocit, že jsi určitě nevděčný jedinec, nevěš hlavu. Příčina bude pravděpodobně někde úplně jinde.
Lidé se trápí z různých důvodů. Někteří k tomu jistě mají zjevnou příčinu. Jiní ale pátrají po něčem, co neumí definovat, ale nedovedou být šťastní, dokud to nedostanou. Co může být důvodem?
Mé přání je mi rozkazem
„Vždyť ty máš úplně všechno, co já bych za to dal…“ znáš tu větu odněkud? Někdy máme všechno, co je podle našeho okolí správné a důležité pro život. Snadno tak propadneš dojmu, že je všechno v největším pořádku a není proč se znepokojovat. Ve skutečnosti však můžeš toužit po něčem úplně jiném, ačkoli si to nepřipouštíš. Pak se cítíš prázdně, i když na první dojem jsi naprosto šťastná. Tvoje okolí ti v takovém případě nerozumí a nemůže ti pomoci. Na tobě je, abys poctivě posoudila, zda ti tvůj dosavadní život vyhovuje, nebo bys chtěla něco změnit.
Změna je život
Je možné, že se přeci jen nějaký důvod nespokojenosti najde. Vzpomínáš si na seznam mrzutostí z minulého dílu seriálu? Je načase ho vytáhnout a podívat se znovu, co jsi do něj napsala. Tyto věci se dají rozdělit do několika kategorií. S některými můžeš něco udělat hned – například změnit barvu vlasů, začít se víc učit nebo se pustit do sportování. Jsou to věci, které mají zcela jasnou, fyzickou příčinu, která má i jedno konkrétní řešení. Další kategorií jsou věci, které ti sice vadí, ale netrápí tě natolik, aby ses jimi musela zabývat hned. Možná máš nějaké nesplněné sny, ale pravděpodobně neupadneš do smrtelné deprese z toho, že ještě neumíš korejsky. To všechno můžeš časem vyřešit, ale zároveň není třeba se tím zrovna teď zatěžovat. Poslední skupinou jsou věci, které tě trápí hodně, ale zároveň nevíš, jak je řešit okamžitě. To jsou většinou právě pocity marnosti, které pramení v drtivé většině případů z nedostatku sebelásky.
Samochvála voní
Tak, teď víš, proč si často připadáš tak ztraceně, prostě a jednoduše se nemáš ráda. Co s tím? Ze všeho nejdříve je třeba si uvědomit, jak je možné, že ses do takové nálady vůbec dostala. Mít rád sám sebe je totiž základní předpoklad k normálnímu a vyrovnanému životu. Bez toho se zkrátka nehneš z místa. Lidé, kteří se nemají rádi, se k sobě nechovají hezky a proto se nemohou ve vztahu k druhým řídit pravidlem „Co nechceš a byti druzí dělali, to nedělej ty jim“. Prostě proto, že nemají vzor sami v sobě. Navíc život má často tendenci nám naše chování oplácet. Pokud k sobě nebudeš mít úctu a bude to na tobě vidět, ostatní snadno poznají, že si sama sebe příliš málo ceníš a nebude jim vůbec hloupé se k tobě chovat méně slušně, než by se chovali ke zdravě sebevědomému jedinci. Bohužel je dnešní společnost nastavena tak, že se dětem velmi často vtlouká do hlavy, že samochvála smrdí. Jistě, pýcha není moc chvályhodná vlastnost. Jenže mezi pýchou a zdravou hrdostí je propastný rozdíl.
Úkol pro tebe
Máme pro tebe úkol do příště. Není jednoduchý, ale stojí za to. První část spočívá v tom, uvědomit si, že si zasloužíš, aby ses měla ráda. Koneckonců, sama se sebou musíš vydržet celý život a trávit všechny své dny ve společnosti někoho, koho nenávidíš, není zrovna příjemné. Proto si najdi tiché místo, vezmi papír a tužku a sepiš všechny věci, které ti jdou, které umíš a které máš na sobě ráda. Je jedno, kolik jich napoprvé vymyslíš, ale opravdu se tou otázkou do hloubky zabývej. Pomůže ti to, abys přišla na to, jak se mít opravdu ráda. Ale o tom více až v příštím díle!