HIM-HIM 2 (Vzhůru nohama I)

Další díl seriálu How I Met Him, předešlé díly nalezneš ZDE.
>> Rodiče Báry jsou vesměs velmi tolerantní. Kdykoliv je požádá, bez řečí vyklidí působiště tak, že sebe, tři chlupaté jorkšíry a malého uřvaného Lukáška odvezou ze své ústecké vily na chalupu v horách. Přesně to se stalo i v den, kdy Bára s Pavlem pořádali oslavu svého ročního výročí.

Celý týden jsem si lámala hlavu, čím ty dva obdarovat. Považovala jsem za vhodné jim koupit alespoň nějakou hloupost. Nakonec, po velmi dlouhém období zoufalého přemýšlení, jsem se opět doslova upsala ďáblu. Spolčila jsem se totiž s Alicí. Alice je šílenec, neunavitelná pařmenka a poděs v jedné osobě. Nepředvídatelný živel. I když už si jste jistí, že ji dobře znáte, stejně vás něčím neočekávaným dostane. Je jako časovaná bomba, i když z docela jiného pohledu se jeví jako ten nejspolehlivější člověk, který nevyzradí žádné vaše tajemství. Někdy mě však její „výbrky“ nutí váhat, zda-li ji nazývat kamarádkou, nebo spíše dýkou zaraženou do sehnutých zad.

Alice dostala další ze svých ztřeštěných nápadů. Vymyslela, že bychom těm našim hrdličkám mohli koupit něco erotického, aby prý byla sranda. Při návrhu navštívit místní obchod s podobnými pomůckami jsem však silně protestovala. Kousek od něj pracovala v obchodě mámina kamarádka, prsatá Jiřina. Vyhlášená drbna, která si nikdy nic nenechala pro sebe. Jakmile se někdy něco v její blízkosti šustlo, dokázala z toho udělat hotový skandál.
“Ježkovy voči, Nino, je ti osmnáct? Je? Tak co je na to špatného vejít do sexshopu? Myslíš, že si tě tam prodavači vyfotí a vyvěsí to po škole – Koukněte, Malina obhlížela vibrátory?“ táhla mě má rázná kamarádka přes centrum Ústí do jedné z vedlejších uliček, kde se ona inkriminovaná prodejna nacházela.
“Pssst! Nekřič tak. Jdu s tebou, ale buď potichu!“ snažila jsem se Alici zklidnit. Její zvučný hlas se nesl celým náměstím a nejedna postarší dáma se po nás otočila se značně popuzeným výrazem. Cítila jsem jak mi do mých kamenných tváří natéká horká krev. Pomalu, ale jistě se ze mě opět stávalo malé pochodující rajče. Nebo spíš Malina, to je v mém případě ještě výstižnější.
“Budu si tě muset vzít do parády,“ pronesla Alice, “jde to s tebou vážně z kopce. Jednou mi říkáš, jak chceš začít konečně pořádně žít, a najednou couváš.“
Uááh, skutečně jsem se upsala ďáblu, pomyslela jsem si znovu. Nepoučím se a nepoučím. I když přiznávám – nebýt Alice, běhala bych po městě sama samotinká. A to se mi taky nechtělo. Stejně jako vymýšlet nějaký rádoby originální prezent. Vymýšlení a organizování bylo vždy mým kopytem!
“Tak hele,“ obrátila se na mě Alice před vchodem do blikající výlohy, “normálně se nadechni, mluvit budu já. Ty budeš kývat takhle, jako že jo, a tahle, že ne.“
“Zase si ze mě děláš srandu?“ obořila jsem se na ni.
“Já? No dovol? Ty už jsi legrační sama o sobě!“
Se zatnutými zuby jsem se rozhlížela všude kolem. Jen aby kolem nešla Jiřina, opakovala jsem si v duchu.

Alice ležérně vplula dveřmi dovnitř erotického krámku a já za ní cupitala jako poslušný pudlík. Bylo mi trapné dívat se doprava či doleva, zarytě jsem hleděla tři metry před sebe na podlahu.
“Dobrý den, dámy, co vás k nám přivádí?“ vyskočil na nás mladý, musím uznat, že docela pohledný, mladý prodavač. Alici se ihned zaleskly oči a já věděla, že kuje pikle.
“Slyšela jsem, že máte novou kolekci luxusních nočních košilek,“ zamrkala na něm svým obvyklým sváděcím pohledem.
“Tak to vás rovnou nasměruji tamhle k protějšímu pultu. Zvlášť ty krajkové se hodně prodávají a naše stálé zákaznice si je vychvalují. Pokud si však přejete něco romantičtějšího, tak…“
“Nene,“ skočila mu Alice do řeči, “sháním něco skutečně extrovního.“
Prodavač opět vykouzlil rošťácký úsměv a pobaveně se otočil na mě. Na malé žabátko, které by se nejraději provrtalo hluboko do země. Nebylo ani kam uhnout pohledem, všude kolem byly věci, ze kterých mi bylo ještě trapněji a trapněji.
“A co vám?“
“Ehh, já… já jsem jen doprovod.“
“Doprovod?“
“Víte, kamarádka je trochu nesmělá,“ pošeptala mu Alice skoro do ucha a myslela si, že s našpulenou pusou bude vypadat náramně sexy. „Co říkáte na tenhle model, myslím jako muž?“
Alice si přiložila kus krajkového hadříku pod bradu a začala se natřípat před zrcadlem. Jako vždy jsem jí měla plné zuby. Doufala jsem, že tento nákup bude odbytý co nejrychleji. Ba ne. Alice se začne pídit po sexy prádle a očividně balit prodavače. Mít se sebou palici, asi bych ji tenkrát vážně praštila.
Prodavač se na Alici zadíval a poškrábal se na bradě.
“Musím uznat, že máte vynikající vkus. Téhle košilce žádný neodolá. Váš přítel bude mít jistě radost.“
Nyní přišla Aliciina chvíle.
“Víte, já vlastně momentálně ŽÁDNÉHO přítele nemám. Ale na prádýlko si potrpím, i když jsem sama,“ zamrkala.
Znovu se pousmál, ale neříkal vůbec nic.
“Takže tohle si vezmu, můžete mi to zabalit,“ strčila mi Alice tu černou titěrnost a nesla se jako pyšný páv. Vůbec mi teď nepřipadala jako normální holka, se kterou se dá OBČAS i normálně bavit, nýbrž jako pozorná samička, která začne předvádět laciné triky, jen co se kolem ní mihne ucházející sameček.

Prodavač košilku k pultu, zabalil ji do rudé taštičky, Alice zaplatila a ještě spolu stihli pokračovat ve svém koketování. Všechna ta krev, která mi předtím natekla do tváří, odcestovala do hlasivek. Připravovala jsem se, že to Alici co nejdřív vytmavím.
Z obchodu vyplula se stejnou noblesou, s jakou do něj před čtvrthodinou vplula. Šly jsme vedle sebe, ani jedna nedutala. Vlastně jsem ani nevěděla, kam máme namířeno.
“Ty jsi na mě naštvaná?“ špitla na mě skoro až ublíženým hlasem.
“Naštvaná? Pche ,“ vyprskla jsem.
“Tak promiň. Vážně se omlouvám. Víš, že já se někdy nedokážu kontrolovat. A musíš uznat, že ten prodavač byl fakt kus!“
Nevěřícně jsem kroutila hlavou.
“Dotáhneš mě tam, kam nechci jít, místo vybírání dárků flirtuješ s prodavačem a koupíš si prádlo, které je ti momentálně na prd, že to řeknu takhle. Kdo tu má potom komu dávat nějakou lekci?“
“To není pravda. Nikdy nevíš, kdy se ti něco takového bude hodit!“ oponovala mi.Nebyla jsem schopná slova.
“Na tom večírku mají být Pavlovi kamarádi z Královce. Vysokoškoláci!“
“Věř, že mě zrovna teď zajímá víc to, co Pavlovi a Báře koupím. Ale už bez tebe, protože s tebou bych nic nesehnala ani do zítřka.“

Alice udělala psí oči, ale já se otočila a odkráčela směrem k nákupnímu centru. Nezastavily mě ani její výkřiky o tom, že mi bude ještě dobrá a že mě zná, takže mě to velice brzo přejde. Alice měla jeden ze svých skoro úspěšných pokusů o rozcupování mých nervů za sebou a já jsem jí měla totálně plné zuby. Jí, i té její nové krajkové příšernosti. Jen pomyšlení, že ji uvidím večer znovu, mě děsilo víc jak táta s motorovou pilou, který zázračně seřeže vždy právě to, co seřezat nemá.
Ovšem to, co se právě odehrávalo na druhém konci města, jsem tou dobou neměla ponětí ani já, ani ta neodbytná koketa s čouhajícími rohy a plány, kterak dnes opět uloví novou hračku s názvem „chlap“…

Pokračování dílu již brzy!

ROZHODNI!
Vymysli, jakou školu (konkrétně obor) Pavel studuje a jak se jmenují jeho dva kamarádi z koleje.
(psát můžeš do komentářů pod článkem)

Text: Eliška R.
——
19.4.2008