[button link=”https://slecna.info/tag/mijin-blog/” color=”orange”]MIJIN BLOG[/button]
Už sis někdy říkala po ukončení vztahu „Jak jsem mohla?“. Vzpomínáš na všechny co, Tě varovali a dušuješ se, jak je příště poslechneš? Bohužel z cizích chyb se ještě nikdo nepoučil…
Už to budou čtyři roky, co jsem poznala svojí první velkou lásku. Začalo to jako v pohádce. Krásný, vysoký, namakaný kluk, kterému slovo romantika není cizí. Uměl vařit, péct, šít … Na co sáhl, to mu hned šlo, dokonce i ve škole prospíval s vyznamenáním.
Osudný Silvestr
Byl prosinec a my odjížděli na Silvestra do hor, kde jsme se měli seznámit se spoustou lidí. Hrozně jsem se těšila, protože miluju poznávání nových kamarádů, to jsem ale netušila, koho poznám.
Začalo to celkem hezky, všichni byli moc fajn a i připravený program byl super. Vše mělo vyvrcholit Silvestrovským večerem ve stylu „Léta našich babiček“. Večer byl veselý, plný soutěží a jiné zábavy. Když bylo asi pět minut před půlnocí, zpozorovala jsem přítele, jak sedí v koutě s hlavou v dlaních. Bylo mu špatně a bolela ho hlava. Začala jsem o něj mít starost, sehnala jsem teploměr a potom co jsem zjistila, že má teplotu, šla jsem nahoru do pokoje hledat prášky, s tím že tam za mnou přijde a půjdeme si lehnout dřív. Když jsem našla paralen, sedla jsem si na postel a čekala – pět minut, deset minut, půl hodiny … to už jsem nevydržela a začala brečet. Nevím, jak dlouho jsem brečela, protože když po třech hodinách přišel, spala jsem.
Zatracený utěšitel
Stále jsem ale nezmínila jednu podstatnou věc. Na začátku tohoto pobytu se rozešel jeden pár. Ta slečna byla úplně zničená, utěšovali jsme ji, ale moc to nepomáhalo. Až když se do toho vložil i můj kluk. Byl to šašek, a tak jsem byla ráda, že alespoň něco zabralo…
Jeho příchod mě samozřejmě probudil, začal se mi omlouvat a říkal, jak si neuvědomil, že jsem ho potřebovala víc než ona … Byla jsem na něj naštvaná, tenhle den se stal mým nejhorším Silvestrem a to jsem mu taky řekla.
Další den se v omluvách pokračovalo, dokonce za mnou přišla i dotyčná slečna a mezi omluvami poznamenávala, jakého mám úžasného kluka a jak nám přeje, aby to dlouho vydrželo. Tohle mě celkem uklidnilo.
Po příjezdu do Prahy mě šel doprovodit a mluvil o něčem, co si musí sám promyslet, čehož jsem se samozřejmě lekla, když k tomu přidal poznámku, abych mu nepsala. Následně mě uklidnil tím, že s námi to nemá nic společného. Věřila jsem mu a trpělivě celý týden čekala až do dne, kdy jsme spolu měli jít na ples. Když mě přišel vyzvednout, dal mi pusu na čelo a ani mi nepochválil šaty. Tohle mu nebylo vůbec podobné. Na plese jsem to už nevydržela a zeptala se ho:
„Ty se semnou chceš rozejít?“ Ptala jsem se ho spíš pro svůj klid, než že bych tomu věřila, takže mně jeho reakce vyrazila dech. Nic neřekl, jen přikývl. Chvilku jsem zaraženě stála a pak utekla na záchodky, kde jsem probrečela hodnou část plesu. Po té co jsem se trochu uklidnila, čekalo na mě další překvapení. Přišla za mnou ta ztrápená slečna ze Silvestrovské akce. Začala mě přemlouvat, ať si to nechám vysvětlit. Byla jsem tak mimo, že mi to ani nepřišlo divné. Šla jsem ven, kde na mě už čekal s absurdními argumenty, které nic nezlepšily, naopak. Ještě asi týden jsem mu psala a snažila ho získat zpět… marně.
Došlo mi to pozdě
Později jsem se dověděla, o tom co se dělo druhý den po příjezdu do Prahy. Oni dva spolu šli do čajovny a asi tam probírali to, co si sám musel promyslet. Také jí v té čajovně pozval na ples, takže tam šel vlastně s námi oběma. Také jsem zjistila pár novinek o věcech, které jsem s ním měla společné … dokázal se v nich přetvařovat rok a půl.
S odstupem času jsem začala být ráda, jak to dopadlo. Když jsem ho neprokoukla já, tak se to vyřešilo samo.
Už se Ti něco takového taky stalo? Jak ses zachovala? Myslíš, že holka, když je zamilovaná, dokáže prokouknout křivárny?
Autorka: Mija