Nedávno mě kamarádka šokovala. Svého přítele mi začala popisovat jako nechutné čuně, protože si před ní sem tam uprdne nebo po pivě krkne. Mně osobně by to nijak nepohoršilo. Jsme přeci jen lidi. Ona však trvala na názoru, že to pro ni je to nejhorší ponížení, jaké kdy zažila.
Pár dní na to jsem četla o tom, jak ukřivděně se cítí ženy, které najdou porno u svého přítele. Donutilo mě to zamyslet se nad otázkou intimity ve vztazích.
Večer na rande je velmi jednoduché se neustále kontrolovat a být pro svého miláčka dokonalou dívkou, která má vždy perfektní make-up a úžasné vlasy. Postupem času je ale nemožné udržovat si neustále image bezchybné panenky. Jednou zkrátka přijde to, že s miláčkem vyrazíte na romantický víkend a ty se máš vedle něj ráno probudit nenalíčená a rozcuchaná. A co hůř, opravdu budeš muset na malou ve společné koupelně a on může všechno slyšet! Nebo již zmíněné nevinné upšouknutí…
Stalo se to i věhlasné Carrie v jenom dílu seriálu Sex ve městě – nejprve se strašně styděla, ale nakonec i ona uznala, že to není konec světa – natož, když se to stalo v soukromí. Přece jste jen lidé, a pokud se máte opravdu rádi, nějaké malé faux pas vás nemůže rozhodit.
Kompromisy krok za krokem
Dalším oříškem dlouhodobějšího vztahu může být třeba i běžné používání koupelny. Jak například vyřešit situaci, kdy ty si zrovna holíš nohy a on si najednou strašně nutně potřebuje ulevit? Bez vzájemné důvěry to půjde jen velmi těžko, pokud vůbec. Ve vztahu totiž musíte oba slevit z určité hrdosti a být schopní se navzájem přizpůsobit jeden druhému.
Cože, ty čteš porno? A ven!
Již zmíněný článek v jenom magazínu mě rozesmál téměř k slzám – dámy se v něm dušovaly, že pokud najdou u přítele porno, tak ho hned vyhodí z domu nebo budou pochybovat o jeho psychickém zdraví. Případně ho již nikdy neuvidí ve stejném světle. Ale proč? Cožpak pornografie není v podstatě vyjádřením toho, co nám všem dělá tak strašně dobře?
Ano, nejspíš u magazínů masturbují a ulevují fyzickému tlaku – ale přiznejme si upřímně, my hrdé a čisté slečny, že ten samý tlak působí i na nás a že my samy mu občas neodoláme. Tak v čem je takový rozdíl? Vztahuje se onen odpor opravdu jen k povrchním předsudkům o pornografii coby pokleslé zábavě psychicky narušených jedinců?
Může to být legrace
Já sama si občas pustím nějaké lehčí porno. Čistě proto, že můj přítel je ode mě daleko a opravdu mi chybí po všech stránkách – a tak nějak není čas na romantiku a svíčky. Dokonce se občas díváme i s přítelem, smějeme se nad přehrávanými vzdechy a bereme si inspiraci v rozličných polohách.
Ať už chceme nebo ne, porno a erotika je v určité míře součástí života každého z nás – a je proto nesmyslné ji odsuzovat a zavírat před ní pohoršeně oči.
Jak se na intimitu mezi dvěma lidmi díváš ty? Kde jsou její hranice? Připadá ti nechutná jen představa, že zatímco si ulevuješ na toaletě, miláček si metr od tebe čistí zuby, anebo je to pro tebe zcela v pořádku?
Článek o kterém jsi psala jsem taky četla a jen jsem nevěřícně kroutila hlavou….
všetci sme ľudia. nechápem ženy a dievčatá, čo sa nad tým pohoršujú. ako chcú neskôr žiť s chlapom v jednej domácnosti? budú utekať na balkón aby si uľavili, alebo to chcú donekonečna zadržiavať? :D to je smiešne. veľakrát som sa zobudila strapatá (a verte, že s mojimi krátkymi vlasmi to je ráno hotová katastrofa) vedľa priateľa, nenalíčená, s odtlačkami vankúša na tvári a kruhmi pod očami, nevábnym dychom a predsa mi dal pusu :) a čo sa týka porna, tiež si s priateľom nejaké pustíme, a buď sa nad tými prehnanými vzdychmi smejeme, alebo sa necháme inšpirovať ;)
Zpočátku vztahu byl u mě celkem velký stud (u koho ne) :) a u partnera tomu nebylo zřejmě jinak. Ovšem když to jinak nešlo a přišlo na “ulevování” ,zasmáli jsme se tomu a od té doby se nestydíme a nepřijde nám to, jako něco odporného. Je to přeci lidské:)
taky jsem se ze začátku styděla..jenže pokud spolu chceme bydlet, tak to bez té důvěry fakt nejde…a navíc oba milujeme fazole a kukuřici :D
Přesně tak :) Zezačátku je to asi tak u všech, ale když vztah trvá déle, nejde to za prvé udržet :) a za druhé se na to lehce zvykne, že už to pak ani člověku nepřijde :)
A taky – pokud se k vám kluk chová stejně hezky, ať jste upravené či ne, znamená to, že vás má rád za to, jaké jste, a ne proto, že se umíte obléct a nalíčit :-)
Eliško, máš pravdu a napsala si to moc hezky :). Já se tedy také bála, že když mě přítel uvidí neupravenou, tak se mu už tolik líbit nebudu :) To je asi u všech žen stejné. Ale vím, že to byl opravdu nesmysl, abych se tohodle obávala, protože příteli se líbím upravená i neupravená, i když je z větší části raději, když jsem nenalíčená a “obyčejná” :)
No, já se osobně líčím velice málo, takže u nás to bylo v tomhle narovinu od začátku :D a musím přiznat, že miláček má fakt raději, když na sobě moc líčidel nemám – aspoň při rychlovce moc nezašpiním povlečení :D
Když jsem si přečestla tenhle článek,jen jsem nevěřícně nad ním kroutila hlavou…ty dnešní holky vůbec neví,co to je vztah mezi dvěma lidma…chybí v něm důvěra…myslím,že když má někdo někoho rád,tak tyhle maličkosti, jakože vidí nás holky neupravené apod. přehlídne…
Hezký článek a ještě hezčí odraz fotografa na obrázku v úvodu;-).
Jsem s přítelem rok a půl, ale už tak po dvou měsících jsme před sebou začali dokonce i prdět. První dny vztahu jsem měla po konce našeho setkání bolesti břicha a jednou dokonce při smíchu mi to uteklo, no co, zasmáli jsme se, pak jsem o tom otevřeně mluvili, že když před sebou dva prdí, tak už je to vážní a tak spadli poslední zábrany. Teď si klidně sednu na záchod, když přítel se vedle zatím chystá do sprchy nebo naopak. Nemáme, troufám si říct, v ničem žádné zábrany a myslím, že je to tak nejlepší, protože když s někým máte žít, tak to ani jinak nejde :-)