Seznam se s Lady Rovenou, maminkou, která se již velmi dlouhou dobu věnuje léčivým bylinám, kamenům, runám, magii, esoterice i alternativním stylům léčení. Co nám o sobě prozradila se dozvíš v následujícím rozhovoru.
Je možné v moderním světě potkat čarodějku? A pokud ano, co je to za ženu? Pokud si ji představuješ jako esoteričky z nočních programů, jsi vedle. Přesto se Lady Rovena v mnohém odlišuje od nás, “normálních” smrtelnic.
Jak jste přišla k tak okouzlujícímu pseudonymu, jakým je Lady Rovena?
“Ó, děkuji.” Na tohle téma mám na svém blogu článek, ale pro ty, kteří nečetli, nebo se jim nechce číst, ještě jednou.
Hezky se usaďte a poslouchejte pohádku. Bylo nebylo, před dávnými a dávnými časy, kdy krajinou létali draci, někdy mezi lety 1989-1992 co jsem chodila na střední školu, jsem jedno víkendové odpoledne ležela doma na gauči a koukala na TV. Maminka ke mně přišla a pravila, že ležím jako kravský ocas na hnoji, že jsem jako hraběnka nebo jako nějaká Lady Rovena. A od té doby mi to už zůstalo. Dokonce mi tak občas z legrace říkají i v práci. Přezdívku Lady Rovena jsem také použila při výstavě svých výrobků. To bylo tehdy, když v knihovně hledali nějakého umělce, protože zrovna žádného neměli a chtěli zaplnit prázdné vitríny. Tak jsem se jim z legrace nabídla (vetřela) a oni to přijali. Ale to už je zase jiná pohádka. Takže takhle to bylo.
Jak dlouho se věnujete magii a co Vás k ní přivedlo?
Jak dlouho? Toť otázka. Asi od dětství. Jako malá jsem měla ráda strašidla, čerty, čarodějnice, upíry, hřbitovy apod. Asi jsem byla trochu divná (a asi mi to zůstalo). Mezi mé oblíbené pohádky (filmy), krom Panna a Netvor a Deváté srdce, vždy patřil animovaný film od Karla Zemana z roku 1977 Čarodějův učeň. Nedávno jsem ho zase viděla a opravdu nejsem normální. Horor jako blázen. Rozseknuté lebky apod. Divím se, že jsem se toho jako malá nebála. Další podobný film je O Honzíkovi a Mařence, také staré a také dobré. Doporučuji. Možná mě k magii přivedl jeden sen, který se mi zdál asi ve třech letech, a který si pamatuji doteď. Takže sny, snáře apod. Maminka je měla v knihovničce, takže jsem koukala na obrázky, později v nich četla. Byly tam i horoskopy, čtení z ruky apod. Měla jsem co studovat. No a postupně mě zajímalo to či ono, různě a jinak apod.
Přemýšlela jste někdy, že se začnete věnovat magii profesionálně?
Jednu dobu jsem o tom uvažovala, ale to bych nesměla chodit do práce a mít malé dítě. Není na to čas. A nebo si to neumím zorganizovat, to je taky možné. Ani na blog už nemám tolik času jako před dítětem, v těhotenství nebo na mateřské. Jakmile jsem začala chodit do práce, tak bylo po legraci. Občas zvládnu sesmolit článek na blog, odpovědět na email, nebo zplodit runový výklad pro časopis Enigma (malá reklama). Pokud bych tohle dělala profesionálně, tak jedině v důchodu nebo až dcerka povyroste. Když vám dítě „skáče po hlavě“ to se pak blbě věští nebo čaruje. A ještě si k tomu všemu absolvuju nějaký kurz asertivity. Jeden už sice mám, ale ten nestačí. Někdy ty emaily nezvládám. Pisateli odpovím co vidím, jak to vnímám a navrhnu nějaké řešení a on mě začne přesvědčovat o své pravdě. Tož to ať mi pak nepíše, když nechce znát můj názor. Ušetří si tím čas a mně taky. Může to znít krutě, ale bohužel to tak je. Takže za těchto podmínek bych do toho možná šla. A jak říká moje maminka, „nech to uležet“, tedy tuhle variantu profesionální Baby Jagy si nechám na někdy jindy.
Magie je jen jedna. Jako energie, voda, vzduch není ani dobrá, ani zlá
Co Vás přimělo k tomu založit si vlastní blog?
Nějakou dobu jsem o tom uvažovala, ale dokopal mě k tomu můj kamarád. Prohlásil, že by určitě někoho zajímalo co dělám, no a mě zase zajímalo, koho by to tak asi mohlo zajímat.
Setkáváte se s negativními názory na Vaše záliby, nebo převažují ty kladné?
Když to vezmu všeobecně, tak ne. Věnuji se všemu možnému, tvoření všeho druhu. Občas jsem takový Ferda Mravenec, práce všeho druhu a někdy (snad ne často) i Brouk Pytlík. Ale to je asi každý. Nikdo není dokonalý. Pokud jde o magii, tak taky dobrý, ale občas se něco vyskytne, to je pravda. Na jednom blogu mi v jedné diskuzi bylo sděleno, že už se pro mě chystá dřevo na hranici. Docela jsem se bavila. A zrovna teď mi jedna slečna spamuje v komentářích a v Návštěvní knize. Že vzývám Satana, že někomu sloužím apod., že není bílá a černá magie. To je pravda. Není bílá ani černá. Magie je jen jedna. Jako energie, voda, vzduch… ani dobrá, ani zlá. Je jen na nás, jak ji využijeme. A jestli vzývám? Přeberte si to sami. Nikoho nepřesvědčuju. Každý ať si dělá, co chce a každý ať si za to nese následky.
Jaké byly Vaše začátky s magií?
Takové ty pravé začátky byly asi na střední. Tam to bylo spíš něco podobného jako v knize nebo filmu Tajemství (The Secret) a opravdu to fungovalo a funguje. Jak vždycky říkám „všechno je v hlavě“. Kdo pochopí, má vyhráno.
Co Vás v oblasti magie nejvíce baví?
Asi nejvíce runová magie, bylinky, kameny, svíce a jejich kombinace. Zkrátka lidová přírodní magie. Nic složitého. Nejsem ani alchymista ani nějaký vysoký mág co vyvolává démony, různé entity, nebo oživuje Golema, aby mu sloužili. To ne, to mě nebaví.
Možná se na svět dívám trošku jinak a vidím to, co jiní nevidí
Jak často provádíte doma rituály, účastní se jich i někdo z Vaší rodiny?
Jéje, teď, co mám dítko (zase se opakuju), nestíhám. Takže určitě na Nový rok nebo na Yule (zimní slunovrat) rituál se jmelím a devíti uzly. Zbytek jak je čas a potřeba. V tomhle jsem už čarodějnice na baterky. Nebo jsme s dcerkou honily bubáka (dělaly jsme očistu prostoru, aby bubák dal pokoj… a dal). Rituál se jmelím jsem dělala s přítelem. Musím říct, že mi bylo dost trapně a stydno, takže nikdy více. Asi proto nejsem v žádném covenu nebo společenství a nedělám společné rituály. Pro mě jsou magické rituály hodně osobní a intimní. A taky nemám ráda, když se vyskytne nějaký rušivý element nebo na mě někdo kouká.
Je Váš život hodně veden magií, nebo se jedná jen o koníček, který Vás naplňuje?
Ani ne, nebo to nějak nevnímám. Jsem obyčejná ženská, která se o tohle nadpřirozené přirození (tak tomu říkám) zajímá. Snad možná oblékání, ale čarodějnický klobouk nebo koště nenosím. I když nedávno jsem objevila vzor na háčkovaný čarodějnický klobouk. Tak možná na kruté mrazy ho stihnu uháčkovat. Možná se na svět dívám trošku jinak a vidím to, co jiní nevidí. Ale to není nic magického, to zvládne každý. Pokud chce, protože vše je o chtění. Když se chce, tak to jde. Chce to jen více se dívat kolem sebe, více naslouchat a být více otevřený. Možná mám trošku jiné doplňky v bytě než druzí (lebky, svíce, oltář). A jestli mě magie naplňuje? Určitě ano, jinak bych to asi nedělala.
Je někdo ve vašem oboru, který je pro Vás vzorem?
Že by Merlin? Tak třeba Merlin. Nějak jsem nad tím nepřemýšlela. Z dnešních čarodějů nebo čarodějnic asi nikdo. Ne, že bych je neměla ráda, nebo bych byla něco víc, ale jdu si svým směrem a tuhle otázku prostě neřeším. Nerada se s někým srovnávám. Každý jsme nějaký, každý jsme jiný. Ten dělá to a ten zas tohle.
Jak se díváte na esoteriky například v TV? Šla byste někdy do něčeho takového?
Jé, nešla, to by byla trapárna největšího kalibru. A jak občas říkám, „musela by mě hanba fackovat“, i když v tomhle případě spíš kopat do břicha. Prostě tomu nevěřím. Ale občas se kouknu, to přiznávám, a docela se bavím. Nejlepší je Vlastík Plamínek. Tomu dokonce jednou volal můj přítel. Nic moc se nedozvěděl a ještě mu to sežralo prachy. Ale já mu to říkala. Jó to je tak, když chlap neposlechne ženskou.
Nehledejte za vším magii. Když vám prdne žárovka, tak prostě prdla
Co pro Vás znamená čarodějnictví, jaká je Vaše představa opravdové čarodějnice?
Ha… těžko říct. O těchto věcech se blbě mluví, ty se spíš cítí. Aspoň u mě to tak je. Takže asi styl žití a bytí. A teď si to přeberte. Představa? Vždycky říkám, že něco jako Baba Jaga v chaloupce na kuří nožce, uprostřed hlubokého lesa, která si tam míchá své lektvary, a pocestní si k ní chodí pro rady, pokud teda nemají strach, že je sežere. Tak tohle je má klasická představa čarodějnice. Ale jinak to může být každá ženská a ani to na ní nepoznáte. Mně se to dařilo před kolegyněmi v práci „tajit“ několik let. Nechlubím se tím, nijak to neřeším. Jen když se to někdo domákne a zeptá se mě. Tak mu odpovím.
Stalo se Vám někdy něco natolik špatného, že jste s okultismem chtěla přestat?
Ne. Snažím se dělat věci tak, aby se mi to, co „vyšlu“, nevrátilo. Tedy nevrátilo ve špatném slova smyslu. Jen jednou… to bylo kouzlo na lásku. To jsem, jak já říkám, špatně specifikovala svůj požadavek. Takže tehdy jsem hodně přestřelila a byla vedle jak ta jedle. I tahle zkušenost samozřejmě pomůže. Napodruhé už to bylo lepší a zatím to funguje.
Co byste poradila lidem, kteří začínají s okultními vědami?
Přemýšlet nad tím, co děláte. Za vše, co uděláte, si totiž ponesete následky. A to neplatí jen v magii. To platí všude, i v běžném životě. Ono se vám to opravdu může vrátit, i když občas úplně jinak, než čekáte. Nevěřit všemu, co vám kdo nakecá. Nespěchat, vše má svůj čas. A hlavně klídek. Nemusíte umět vše, co umí ten druhý. No tak umí, a co? Vy zase umíte něco jiného. A když ne, tak se svět opravdu nezboří. Asi to zní docela pesimisticky nebo depresivně, ale je to tak. A taky, nehledejte za vším magii, démony, upíry, anděly apod. Když vám prdne žárovka, tak prostě prdla. Asi se už vysvítila. Na tom není nic magického. Druhá věc je, když vám žárovka vypadne z ruky a začne poletovat po bytě. V tom už bych něco magického hledala.
Nezapomeň navštívit také blog Lady Roveny a rovněž její Facebookovou stránku.