Multikulturismus, jeden svět

Tento týden jsme oslavili dvacáté výročí listopadové revoluce, v jejímž důsledku došlo k otevření našich hranic lidem z jiných zemí a kultur. Svět je malý, slýcháme dnes na každém kroku. V dnešní době je naprosto běžné potkat v centru města muslima či Afroameričana. Stále v nás však přetrvávají obavy z lidí, kteří se od nás liší jazykem, zvyky nebo třeba barvou pleti.

V čem tento problém vězí? Proč se stále nedokážeme otevřít celému širému světu kolem nás? Proč jsme i v dnešní pokročilé době plní předsudků? Umíme se k cizincům chovat? Pokud je původcem našeho strachu je především nedostatečná znalost odlišných kultur, pojďme se na Slečně postupně alespoň stručně seznámit se s jejich zvláštnostmi a unikátnostmi.

Židé, národ od Mrtvého moře

Židy chápeme potomky semitských kmenů z oblasti Blízkého východu. Možná je znáš také pod názvem Synové Izraele, nebo zjednodušeně Izraelité. Jejich zemí je Izrael, který vznikl v roce 1947 za podpory OSN rozdělením Palestiny na dva státy: arabský a židovský. Židé se řídí Micvotem, což se dá přirovnat k Desateru.
Velkým rozdílem mezi křesťanstvím a judaismem je fakt, že židé oproti křesťanům neuctívají zesnulé lidi, takže nemají své svaté. Z tohoto důvodu kladou velký důraz na pozemský život, proto patří i mezi nejlepší pacienty, kteří striktně dodržují lékařskou péči. Izraelité neuznávají Svatou trojici, neboť to dle jejich názoru zavání polyteismem. Odmítli přijmout Ježíše jako svého mesiáše, proto na svého spasitele stále čekají a řídí se Starým Zákonem.

Koloběh života

U chlapců se osmý den po porodu provádí rituální obřízka (odstranění předkožky na pohlavním údu), u děvčat nikoli. Vstupem do dospělosti je potom obřad zvaný Bar Micva. Chlapci při něm poprvé veřejně předčítají z Tóry, hebrejské bible. V moderních židovských rodinách a synagogách mohou Bar Micva podstoupit také děvčata.
Jak vypadá tradiční židovská svatba? Muž se ženou jsou oddáni pod baldachýnem, jejž drží čtyři svobodní chlapci. Než však obřad započne, musí žena sedmkrát obejít ženicha. Na konci muž rozbije pohár jako symbol zničení Chrámu.
Pohřeb je doprovázen sedmidenním dodržováním šivy. Pozůstalí se modlí, vaří jídlo. Účelem je udržet rodinu pohromadě a samozřejmě vzdát poctu mrtvému.

Košer strava

Košer znamená vhodná strava podle Tóry. Židé nejedí krvavé jídla, vepřové, zdechliny nebo ryby bez šupin. Většinou nesní ani mleté maso, protože si nemůžou být jistí, co je v něm vlastně pomleto. Zásadně nikdy nejí a navaří dohromady maso a mléčné výrobky. A to z toho důvodu, že péct maso mláděte v mléce matky je nepřípustné.
Rabíni dané země určí, co je košer jídlo. Například rabín projde výrobny bramborových chipsů a následně určí, která značka vyrábí brambůrky košer. Židé proto vlastní seznam košer značek, podle kterých nakupují jídlo a pití.

Rituální očista

Rituální očista je známá také pod termínem mikve. Je to lázeň s proudící vodou. Židé se musí do vody ponořit celí a s hlavou a vlasy, nazí a bez šperků, aby byla očista stoprocentní. Dříve mikve využívali hlavně kněží, kteří se tak očistili před kázáním. V dnešní době je hojně využívána ženami k očistě po porodu, po menstruaci, nebo před sexuálním stykem. Muži mikve navštěvují spíše během duchovních svátků k očištění mysli. Mikve se ovšem používá také ke košerování nádob na vaření.

Všechny zvyky a zásady, které jsme si zde popsali, opravdu striktně dodržují ortodoxní židé, těch je dnes asi 20 %. V současnosti převažují reformní židé, kteří žijí moderním životem.

Text: Terezka
Foto: crestock.com