Tomáš Klus: “Jen se tak válím pod hladinou.”

Před více jak rokem vyhrál mezinárodní pěveckou soutěž Zlíntalent. Do naší paměti se vryl svým andílkovským “kukučem” a dojemnými písničkami, ve kterých se každá z nás tak trochu najdeme. Tomáš Klus. Jeho písničky poslouchají  puberťačky i ženy středního věku. Mají totiž kouzlo Tomášovy osobnosti a dohromady s jeho charismatem tvoří neodolatelnou kombinaci, které pomalu ale jistě podléhá víc a víc dívek. V následujícím rozhovoru, kterého se ujala naše redaktorka Kača, se dost možná dočteš i odpověď na svoji otázku!

Předpokládám, že trávíš prázdniny jinak než většina Tvých vrstevníků. Jak se ti to líbí? Nechybí ti třeba klasické prázdninování na koupališti, případně nějaká brigáda?
Tomáš: Trávím je myslím zcela řadově (nebo řádově?), jen s tím rozdílem, že nespím doma, ale ve studiu a tam se snažím dělat cosi podobného muzice, nicméně na koupaliště (v mém případě k rybníku) chodím v každém parném dni přesahujícím 29,7 stupňů Celsia ( jsem napůl kapr ). A brigáda? Ne, ta mi nechybí :)

Kde je možné Tě v příštích týdnech vidět a slyšet?
Tomáš: Ono je otázkou, kdy zveřejníte tenhle rozhovor, nerad bych se totiž topil v minulosti :) Proto uvádím odkaz na své stránky, kde je vše k dočtení. www.tomasklus.cz

Měl jsi nebo budeš mít vůbec čas na dovolenou? Pokud ano, kam a s kým pojedeš?
Tomáš: Měli jsme jet s Leňulou do Slovinska, tedy k poslednímu evropskému kousku moře, jež není v obležení Čechů a vůbec turistů všeho druhu. Jenomže nám do toho oběma vlezlo natáčení filmu, tak se musíme spokojit s toulkami Prahou, případně víkendovým chalupařením.

V rádiích boduje Tvůj hit Pocity. Naše čtenářky by zajímalo, jak tě napadlo takovou písničku složit? Jsou to skutečně Tvoje pocity? A pro koho vlastně je?
Tomáš: Je to popis skutečnosti. Jedna noc, v jednom sevření bez doteku. Platónova láska v pravém smyslu slova. Adresátka je s tím, že je to píseň pro ni, obeznámena, ale všechno spláchl čas. Teď už mlčíme :)

Když teď zpíváš svoje písničky tak často, vzpomeneš si ještě na okolnosti, při kterých jsi je skládal? Nejen na pocity, ale na osoby a události?
Tomáš: Myslím, že bych ke každé ze svých písniček byl schopen napsat dvoustránkový životopis, včetně data a místa narození…

Pamatuješ si, pro koho byla vůbec první písnička, kterou jsi kdy složil?
Tomáš: Pro moji první lásku. Jak jinak? :)

Jednou ses pokusil o anglický text. Máš něco podobného ještě v plánu? Případně nechal by sis přeložit a případně stylisticky poupravit některou svoji písničku? Pokud ano, jak by se ti zpívalo v angličtině – je to tvůj oblíbený cizí jazyk?
Tomáš: Angličtinu určitě neplánuju. Většina lidí neumí ani pořádně česky a už už se ženou do světa s angličtinou a podobnými vylomeninami. Upřímně závidím všem jazyků znalým, ale já jsem ctitelem českých textů. Čeština je smutně nedoceněná a přitom mnohobarevnější a upřímnější než třeba právě angličtina. Teda, alespoň pro mě..

Výhrou ve Zlíntalentu a následným úspěchem u posluchačů se Ti plní tvůj dávný klukovský sen. Jaký je to pocit? Změnil bys něco? Jak vnímáš svoji popularitu a články v bulváru? Přece jen jto znamená méně soukromí...
Tomáš: Je to pocit k nepopsání. Neměnil bych nic, jen je zapotřebí zachovat si nadhled, to aby se člověk nezbláznil a uchoval určitou lidskost, upřímně řečeno, produktu, jenž se lidem nabízí. Vidím ještě spoustu chyb, což je skvělé, neb mě to utvrzuje v dosavadní nezaslepenosti sebou samým a zdánlivým úspěchem. Který vlastně ještě ani není, respektive je jakýmsi úspěchem v plenkách. Aby se z něj stal úspěch dospělý, soběstačný, to vyžaduje ještě dlouhé putování a nejedno zakopnutí..
Co se týká bulváru vs. soukromí… To mi zatím připadá předčasné a když už, tak vtipné. Občas se někde objevím, ale nemyslím, že jsem a že kdy budu pro podobné záležitosti zajímavý, neb mi není úplně příjemná pompéznost a hluchoněmost akcí, kde se “dělají” celebrity. Zatím s bulvárem žijem v příjemné nevědomosti.

Myslíš si, že Tě sláva nějak změnila?
Tomáš: Člověka přece nezmění slovo, nebo označení čehosi nehmatatelného. Sláva je sebeklam. Tím spíš u nás, na tom malém českém rybníčku :)

Jak se Ti daří skloubit školu, herectví a zpěv? Máš vůbec čas na nějaký osobní život?
Tomáš: Všechno se vším souvisí. Osobní život, to je další pojem. Můj osobní život, to je (mimo jiné, důležitější věci) i škola, herectví a zpěv :)

Jak relaxuješ?
Tomáš: Jako kapr. Jen se tak válím pod hladinou. Ne úplně na dně. Ale v tichu a bez tíhy vlastního těla. A když není bazén po ruce – bude to znít fan(t)a(s)ticky, ale relaxuju s Marcelou. Kytarou mou milou.

Jaké máš koníčky, kromě zpěvu a herectví?
Tomáš: Je jich asi 74. Nechci čtenářky zdržovat :).

Jednou jsi vykládal příběh o mniších, kteří si dodávají odvahu a zahání bolest křikem Šachsej Wachsej. Máš ty nějaký rituál, který Ti dodává odvahu nebo zbavuje nervozity před koncertem?
Tomáš: Mlčím. Deset minut před koncertem jsem někde v sobě a trošku se třesu, trošku se uklidňuju a hodně prudím Jiříka :)

Jaký typ holek se Ti líbí?
Tomáš: Typ Lenka Zahradnická :)

Myslíš, že by ses zamiloval do baculky?
Tomáš: To se nesmí?

Máš nějaké osobní motto, kterým se řídíš?
Tomáš: Ne, řídím se okamžikem.

Co bys vzkázal náctiletým dívkám?
Tomáš: Vydržte! :)

Tomáši, za celý redakční tým a naše čtenářky Ti přeji hodně štěstí v dalším zpívání a psaní a doufám, že se od Tebe dočkáme co nejdříve nového alba!

Připravila: Kača M.
Foto: oficiální stránky Tomáše Kluse (http://tomasklus.cz/)