Nemáš-li žádný originální nápad a přesto chceš svého nejdražšího na Valentýna obdarovat nějakou „blbůstkou“, pravděpodobně zaběhneš do potravin a šáhneš do regálu s bonboniérami ve tvaru srdíček. Je zde však i jiná možnost, která i tak neoriginálnímu dárku dodá punc výjimečnosti. Čokoládové bonbony ve tvaru srdíček totiž zvládneš vyrobit sama, aniž bys byla zkušená kuchařka!
A že tě letos (možná stejně jako loni, předloni a předpředloni) nečeká žádný romantický večer s přítelem? Pozvi kamarádky a oslavte tento svátek společeně. Vždyť Valentýn je o lásce, kterou si zasloužíme všichni, a i v případě, že nejsi aktuálně zadaná, se o oslavu nemusíš ošidit. Čokoládová srdíčka i v takovém případě dodají tu správnou sváteční atmosféru!
Co budeš potřebovat:
– plastové formičky ve tvaru srdíček (seženeš v domácích potřebách poblíž dortových forem, popřípadě můžeš využít „plástev“ ze staré srdíčkové bonboniéry)
– vločky z bílé a tmavé čokolády (seženeš ve větších prodejnách s potravinami či v cukrářských potřebách) a potravinářské barvivo (doporučuji červené)
– dva menší hrnce na rozpuštění čokoládových vloček
– polévkovou lžíci, talíř nebo tácek, voskovaný papír na pečení
– špejli nebo čistý „malířský“ štěteček
Postup:
1. Do každého hrnce nasyp hrst čokoládových vloček (do jednoho bílých, do druhého tmavých), postav na sporák a na mírném plameni čokoládu rozpouštěj. K čokoládě můžeš přidat kousek stoprocentního tuku a tím ji „naředit“.
2. Připrav si formičky a pomocí lžíce do nich opatrně nalij roztopenou čokoládu. Je možné vyrobit i dvoubarevná srdíčka – neliješ jednu vrstvu do půlky formičky, necháš mírně zatuhnout a doliješ formičku čokoládou jiné barvy. A pokud tvému kreativnímu duchu nebude stačit jen bílá a tmavá čokoláda, můžeš si vyrobit čokoládu jakékoliv barvy, přisypeš-li k roztopené bílé čokoládě trochu potravinářského barviva v prášku.
Tip: Po nalití čokolády do formičky maličko s formičkou zahýbej či jemně zatřep, aby se čokoláda rozlila rovnoměrně a nevznikly uvnitř žádné bubliny.
3. Jakmile čokoláda ve formičkách ztuhne, opatrně srdíčka vyklepni ven a umísti na voskovaný papír. Nyní můžeš dát průchod své tvořivosti a pomocí špejlí či štětečku srdíčka ozdobit. Tipy:
– puntíky: Konec špejle či špičku štětce namoč do roztopené čokolády a puntíkuj jím srdíčka. Zvol kontrastní barvy (např. na bílé srdíčko červené puntíky).
– šmourance: Naber na lžíci trochu roztopené čokolády, nakloň ji nad srdíčkem, zápěstím kmitej sem a tam (jako bys psala písmenka Z), aby se na srdíčku vytvořily ledabylé „šmourance“.
4. Jakmile ozdobená srdíčka dobře zatuhnou, můžeš své dílo servírovat!
Text: Eliška R.
Foto: kaboose.com
stačilo se podívat na ty fotky a sbíhají se sliny …. :) :P
vypadá to úžasně, letos už je trochu pozdě, ale třeba příští rok určitě zkusím!!:P
jej, já mam na ně chuť:)
Právě, teď už nemám šanci to stihnout :-)
krásnej nápad
ty srdíčka sou prostě kouzelný!
já mám na ně chuť a rovnou bych si dala i nějakýho samečka:-D
Jojo vypadá to dobře ;) taky bych si dala… Souhlasim s reese-pořádnej sameček by se šiknul =D =-P mmm
a co když nemám svýho nejdražšího? :D
Já – tak si udělej den s kamarádkami :)
jinak skvělej nápad. jde ti to krásně.. zbíhají se mi sliny :) třeba příští rok.. letos mám vymyšlené něco jiného ;)
dobrej napad, ale nemam kluka xD a s kamoskama Valentina neslavime…
podle mě je Valentýn blbej fór, lepší je 1. máj
No, mně Valentýn nevadí. Ne že bych ho nějak extra slavila, ale s přítelem jsme si dali menší dáreček a byli spolu a užívali si ten den jako každý jiný :-)
Samozřejmě nezapomeneme ani na 1. máj. Jsme přeči taky Češi :-)
Tak už napište nákej článek !!!!!!!Už tady dlouho nic neni :-(
Ada: Svatá pravda..
Chtělo by to noý články, a proč pořád nejde poradna?!
Ahojte..
Nejde mi spustit vaše poradna a tak napíšu svůj problém tedy sem..Nevím zda mi někdo odpoví,ale snad jo,protože už si přijdu totálně bezradná..Ehm..
Takže úplně od začátku:Tahle situace začala přesně před rokem v listopadu.Bylo mi dvanáct.Poznala jsem jednoho Roma (o rok a půl starší)..Chtěl mojí nejlepší kámošku (Lucku),ona jeho ne a potom se to nějak zvrtlo a..on chtěl mě.Začali jsme spolu chodit i když nejsem žádná kráska a nic..Všeci mě před ním varovali,ale já neřešila..Tenkrát byl vážně hodnej a správnej kluk..Alespoň podle mě.Na nic nechvátal,dokonce jsem byla jeho první holka..Jenže po čase přišlo scházení a rozcházení.Prostě..Jsme se rozešli a za hodinu mi psal,že mě miluje a chce mě zpátky..Brala jsem to.Po čase přišly první pusinky atd.. :) Bylo to fajn.. Když sme po půl roce našeho “scházení-rozcházení-chození” spolu začínali mít petting atd. brala jsem ho jako někoho kdo mě vážně miluje.Choval se tak.Alespoň tehdy..Byla jsem hrozně žárlivá,ale on mi podněty k žárlivosti dával.V létě se začal bavit víc s kámošema a všechno šlo do kopru.Hrozně se změnil,začal si i s jinýma holkama,chodil na diskárny,začal trochu pít,flirtovat,užívat si a hlavně..lhát mi.O každý holce mi řekl,že s ní nikdy nic neměl a že by mě nepodvedl..Jen všichni okolo říkali,že mi lže.Já jim nevěřila.V létě jsem se zase začala hodně kamarádit s tou holkou,co nás seznámila (Luckou).Bylo mi konečně alespoň třináct =D.. Potom přišel flám,kde jeho brácha chtěl zbít mojeho nejlepšího kamaráda,prý měl rasistický řeči na jeho rodinu..A tam začaly konflikty.Dostávala jsem na výběr on X kamarádi.Došlo to až tak daleko,že mě těma jeho kecama vyhecoval tak,že jsem si vzala nůž a začala si řezat zápěstí..Krev pomalu tekla a nevím co by se stalo,kdyby nepřišla máma.Samozřejmě se s tím svěřil svý mámě,která si mě odchytla a promlouvala mi do duše.. ehm.. Od té doby jsme spolu vždycky chodili jen potají,protože jeho rodiče si to nepřáli no a moji..Taky ne.Občas jsme spolu chodili,občas ne..Moje kamarádství s Luckou začalo skřípat.Zkončilo to tak,že jsem se s ní přestala bavit,ona zmanipulovala všechny kolem a začala s ním chodit.A to mě totálně zlomilo.Jí se to vymstilo,protože jí dělal to co mě,totálně dostával na dno,flirtoval s ostatníma..Střídal to.Občas byl se mnou,občas s ní..Nedokázala jsem jeho slovům odolávat.V prosinci mě přemluvil a já se s ním vyspala.Bylo to hrozný,bolelo to,bylo to v dešti.. Prostě hrůza.Vím,že to je nezodpovědný a že je sex povolen až od patnácti let..Uvědomuju si co jsme udělala,o tom prosím nepište.Prasklo to.Přišla na to máma.Konec lhaní..s ním jsem se musela rozejít.On,který mi pár hodin před tím tvrdil jak mě miluje chtěl hned druhej den jinou holku.Mojí spolužačku o co to bylo horší.Přehazoval si nás jako míčky.Pořád jsem měla před očima ten hnusnej den a strach z toho,jestli nejsem těhotná..Nebyla jsem,naštěstí.A naštěstí mám tak bezva rodiče,že mě nakonec i podrželi i když to zpočátku vypadalo jinak.Udělala jsem chybu a svěřila jsem se s tím Katce,holce který jsem věřila a vždycky jsem její tajemství udržela..Byla to jeho spolužačka a vykecala to všem..Chtěl po mě abych to zapřela.Raději jsem si vymyslela,že se mi někdo naboural do icq.Jenže..Oni se samozřejmě zmást nedali a chtěli mě zbít..Psali výhružný smsky našim a mě..Moje pověst byla teda: lhářka,kurva,podrazačka..Poprvé pro mě znamenalo hodně.Chtěla jsem se prvně vyspat s někým,koho budu maximálně milovat,bez koho nebudu moct být,kdo mě nikdy neopustí..Nedokážu si to odpustit.A největší tečka byla,když po měsíci opět přilezl a já se k němu potají vrátila.Jenže chodil se mnou a mojí kámoškou zároveň.. Začala jsem hubnout,chtěla jsem aby litoval.. Abych byla upřímná,jsem prostě tlustá.. mých 154cm a původních 75kg…no domyslete sami.A tak jsem během měsíce zhubla 12kg,ale ne zdravě..Nejedla jsem a zvracela..Potom přišel den D kdy to prasklo u mamky..Zvládly jsme to bez pomoci doktorů..Je to lepší,ale pořád chci hubnout.. Tentokrát už zdravě.. Prosím vás o radu..!Přála bych se z toho všeho dostat.. K psychologovi jít nemůžu,protože můj hlavní problém je to,že jsem s ním spala..Od tý doby do už tuplem nemůžu dostat z hlavy.Poraďte mi prosím,jak na něho zapomenout..?.. Chtěla bych aby si uvědomil,co ztratil a že jsem šťastná bez něho..prosím..poraďte.. jak se udělat hezkou.. a.. jak si zlepšit pověst.. a ukázat všem,co o mě neřekli nic hezkého,že jsem jiná.. už jsem zoufalá.Poraďte…Kdokoliv,prosím..Děkuju.
Anonymka: abych pravdu řekla, nejdřív mi Tvůj příběh přišel tak neuvěřitelný, že až vymyšlený. Pokud se tohle opravdu stalo, omlouvám se a tady je moje rada: najdi si sport, nejlépe kolektivní. Můžeš tak odhalit skrytý talent, najít si nové kamarády, zvýšit si sebevědomí a zformovat postavu, navíc pohyb uvolňuje endorfiny, hormony štěstí. Čím rychleji a silněji se budeš hýbat, tím si budeš připadat lepší a hezčí, přestože budeš splavená s červeným obličejem. Rozhodně ale neseď sama doma, to by ses jen utápěla v sebelítosti a bezmoci.
Pokud dobře počítám, mělo by ti být asi 13,5let, zkus svoji maminku poprosit, aby tě objednala ke kadeřnici (nejlepší by byl ale chlap) a vyzkoušej nový účes. zatím moc nezkoušej líčení – na to jsi ještě přece jen podle mě trošku mladá, ale rozhodně investuj třeba do kvalitní vůně – uvidíš, že když si najdeš příjemnou vůni (Fa se nepočítá), hned si budeš připadat hezčí.
nevím, co ti poradit dál..já ve třinácti trávila každou volnou chvíli u koní a i když jsem si připadala děsně ošklivá a tlustá, tomu zvířeti to bylo jedno (a navíc, to jak si připadáš ty sama většinou není vůbec pocit ostatních). Pak jsem začala s aerobikem, našla si další kamarády a dostala se až do závodního týmu. Pokaždé, když jsem zažila nějakou “životní pohromu” jako smrt koně, rozchod nebo podobně, zažrala jsem se do sportu nebo třeba brigády, kreslení, prostě něčeho, co mi nedovolí na ten problém myslet..a ono to pomáhá :)
Doufám, že jsem Ti aspon trošku pomohla a pokud bys potřebovala, stačí napsat :)
Lucko, rada č. jedna, zkus se s tím Tvým přítelem nestýkat, už vůbec, jednak tak trochu ulevíš sama sobě, ale alespoň nebudeš dávat ostatním záminku k tomu, aby věřili tomu, co o Tobě bylo napovídáno. Upřímně se jim po těch věčných rozchodech a dávání se dokupy nijak nedivím. Tím Tě nechci nijak urazit, je mi naprosto jasné, že ve 13 chceš mít nějakého přítele, dokazovat si lásku a poznávát pěkné na vztahu! Škoda jen, že měl zálusk i na Tvé kamarádky, to o něm svědčí, že neměl nikdy čisté úmysly. Takže prostě smaž jeho číslo na mobilu, na icq, vymaž si mail a neodpovídej na řádné dorazy, prosby. Pak o tom už ve třídě nemluv, prostě ten zmatek ustane a přestanou Tě probírat, neboj. Soustřeď se jen na školu, na učení a bav se třebas jen o tom, nebo nechávej mluvit ostatní, co dělali :) No, naprosto sdílím názor, aby sis našla kolektivní sport, nebo aspoň choď na sporty kde se cvičí ve skupině, jako spinning, aerobik, aj. Jednak si tím vylepšíš postavu a můžeš tam potkat podobně smýšlějící holky! Takže s chutí do toho půl je hotovo! A každopádně je důležité, co chceš. Chcceš být šťastná ty? nebo chceš jen aby on litoval, co ztratil? to nemá cenu, na něj se už vykašli, spokojená a úspěšná budeš až začneš věci dělat pro sebe! Přeju hodně štěstí!
Myslím, že toto je skvělý případ toho, jak si zkazit poslední léta bezstarostného děctví, pokud se ve dvanácti hrnete do “dospěláckých” věcí, které jsou komplikované a o to komplikovanější budou, pokud se do nich vrhnete s podobně “rozumným” jedincem. Co se stalo, stalo se, teď je třeba se s tím vyrovnat a začít zase odznova, lépe. Ve třinácti si můžeš najít spoustu nových kamarádů, koníčku a hlavně je potřeba, aby ses naučila mít ráda sama sebe. Pokud si sebe samotné nebudeš vážit a dovolíš druhým, aby s tebou manipolavali, jak se jim to zlíbí, jsi stále na té samé špatné cestě…
ANonymka: na to se bohužel nedá zapomenou, to si uvědom. Ber to jako součást své minulosti.. Bohužel.. Ale teď si můžeš najít nové kamarády, a nejvíc ho podle mě ujistíš, že su z něj nic neděláš tím, že se s ním budeš bavit o tom nejduležitějším a dál se smát vtipům kamarádů, být v partě, která tě bere, hezky se oblékat a užívat si života na plno. Hlavně bez něj :)
Děkuju vám moc..Jen..pro Terezku:Asi jsi to špatně přečetla,nejsem Lucka.Lucka je ta holka,co nás seznámila,ta nejlepší kamarádka která s ním potom začala chodit.Vlastně jsem tam nikde nezmínila svoje jméno-jsem Michala.Já..Vím,že jsem to hodně pokazila a chtěla bych začít úplně od znova,především si získat nazpět důvěru rodičů,kterou jsem tímhle ztratila.V posledních dnech jsem mluvila s již zmiňovanou Luckou,je na tom snad ještě hůř než já,on se k ní taky nechoval nejlíp a stejně jako já na něho dlouho zapomínala,jí se to také nedaří.Se sportem tu je trošku problém,protože v okolí mého města nic není…Hlavně bych chtěla poděkovat,začínám si konečně uvědomovat,že ty jeho kecy miluju tě,byly vážně jen řečmi..Spíš mě mrzí,že mám tak zkaženou pověst a tolik jsem nalítla..Snažím se na něho nemyslet,řekla jsem si přesná pravidla co mám dodržovat,ale není to tak jednoduchý a i když chodíme oba na jinou školu vždycky se mi nějak vloudí do hlavy…Chtěla bych na něho přestat myslet,prostě ho konečně vymazat z hlavy i ze svýho života.. Kontakty na něho jsem si sice smazala,ale neustále se o něm někdo baví nebo ho potkám jak jede přes město.. a vše se vybaví..všechny vzpomínky..Prostě..Chtěla bych si zpátky získat svojí kladnou pověst a oblíbenost jenže nevím jak na to..Lidi jsou zmanipulovaní tím,co napovídali jeho kamarádi..Chtěla bych na něho zapomenout,ale vždycky když ho potám vše se mi vybaví a ten úsměv kterej získávám delší dobu většinou zmizí..
Ještě k tomu mému poslednímu komentáři.. Špatně jsem se vyjádřila..Pro Terezku je část: Asi jsi to špatně přečetla,nejsem Lucka.Lucka je ta holka,co nás seznámila,ta nejlepší kamarádka která s ním potom začala chodit.Vlastně jsem tam nikde nezmínila svoje jméno-jsem Michala.
Ten zbytek… Byl jen odpověď na vaše odpovědi..a vážně vám děkuju..
Anonymka/Misa: promin, nejak jak jsem psala komentar, tak mi vyskocilo to jmeno, pak uz jsem to neopravovala :) Pokud nemas v blizkosti nejake sport centrum, tak aspon zkus tancit u sebe v pokoji, poradne, pak posilovat bricho, nebo zadek, nebo nejake kombinace, tipy na cviky najdes i tady na slecne, ostatne na netu je kotel sestav, ktere muze obmenovat :) nebo jdi behat, taky bude super, kdyz zacnes vice chodit pesky, staci vystoupit o zastavku bliz a dojit to domu :) jinak at se dari, vse zle je k necemu dobre, zadna kase se neji prilis horka a uvidis, ze se to zmeni. Jen musis pockat, nez utichne ten prvotni sum. Nic nejde rychle. Takze hodne sily a trpelivosti!