Vtipný, mladý, šokující: Slakinglizard

[button link=”https://slecna.info/tag/klarin-blog/” color=”green”]KLÁŘIN BLOG[/button]

Na ZUŠku ho nevzali, ale už od malička pilně tvoří. Jan Gruml alias Slakinglizard je šestadvacetiletý netradiční umělec, malující občas i kontroverzní témata. Přesto má teď už stovky fanoušků. Přečtěte si rozhovor právě s ním.

Jan Gruml je nadějný český výtvarník, v jehož dílech se mísí černý humor s kritickým náhledem na svět. Rozhodla jsem se ho na jeho tvorbu zeptat.

Proč zrovna takový pseudonym?

Slakinglizard měl být původně šlaking lizard – tedy zkomolenina varování na hračkách choking hazard. Bez háčku ta přezdívka znamenala hasící ještěr, což se mi zalíbilo s tím, že moje věci pro děti moc vhodné nejsou.

Co Vás k malování přivedlo a jak dlouho vůbec malujete?

První kreslící vlna byla ve školce, kdy mi už učitelky nechtěly dávat další papíry, byl to tehdy ten papír z kopírek s děrovanými okraji. Naši mě během základky zkoušeli přihlásit na základní uměleckou školu, ale nevzali mě. Po pár dnech brekotu a vzteky rozbitých hraček jsem to hodil na hlavu :)) ne teď vážně, sem tam jsem kreslil celej život, ale od roku 2007 jsem se do toho vložil víc naplno. A kreslím/maluju/tvořím proto, že mě to naplňuje.

Malujete pouze akrylem a tuši?

Většinou ano, anebo vodovkama. Brousím si zuby ale na olej, taky se chcu dokopat k linorytu.

Na co všechno malujete? Viděla jsem Váš obraz namalovaný dokonce i na zdi.

Nejčastěji na papír, karton pak na plátno. Sem tam na zeď. Ono se dá malovat téměř na cokoliv. Zajímavý byl proces výroby helmy s mozkovým vzorem. Rád bych v budoucnu udělal třeba v nějakým rozpadlým staveništi něco hodně nadživotního.

Strážkyně lidstva

Vím, že jste samouk, přesto by mě zajímalo, zda jste se věnoval nějakému samostudiu př. technice kreslení, nebo jste jen zkoušel a našel svůj styl?

Jednou jsem si koupil knihu o anatomii, ne že bych ji nějak prostudoval, ale pomohla mi. Já se spíš kochám tvorbou ostatních autorů. Technika malbokresby s akrylem a tuší přišla sama, padlo mi to do oka na první pohled.

Váš styl je velmi osobitý, zajímalo by mě, zda svět takhle někdy opravdu vidíte?

S přítelkyní koukáme hodně na horory a thrillery, možná proto dělám hodně příšer, mimozemšťanů, zrůd a jiných potvor ale před očima je nevidím, kdyby ano, tak už dávno ležím v křeči pod drnem. Lidi mám rád, ale uvědomuju si, jak je lidstvo prohnilé a sem tam si čočku na mých ilustracích zaslouží. V mých očích jsou ale z 98 % moje práce veselé.

Její jméno je válka

Můžete obecně shrnout, jakým tématům se věnujete?

Tématům sci-fi, hororovým, zvířecím a surreálním. Dočasně i hanbatému tématu, ale to jen dočasně.

Kde berete inspiraci?

Všude, někdy zahlédnu filmovou scénu, kterou musím nějak předělat, nebo objevím fotku, kterou si dokážu nějak jinak představit v mým podání. Často se nápad přikrade do snu. Teďkom si raději všechno zapisuju – stárnu:)

Čím to, že zvířata malujete v lepším světle než lidi?

Zvířata mi jsou sympatická tou nepodlostí. I když je příroda krutá, tak zvířata nic neničí ve velkém měřítku. Lidi se šíří jak rakovina po celé zemi, staví silnice, obytné plochy, rozšiřují pole a kácí lesy a pak se hrozně diví, že medvědi chodí vybírat popelnice až k domům, sloni rozdupou úrodu domorodcům, protože tou cestou chodili, co jim sloní paměť sloužila a tak dále. Zvíře je prostě odstaveno na 3 kolej a to mi vadí. Nejsem vegetarián ani ekolog, vadí mi to a třeba týrání zvířat by mělo být ohodně přísněji trestáno.

Jak jste přišel k nápadu “69 vagín”? Je úžasné vědět, že výtěžek měl jít na dobrou věc.

Nápad vznikl v rozhovoru s kamoškou, řešili jsme portréty a pak najednou padla věta “kreslit portrét pohlaví”. Nějaký rok to bylo u ledu, až jednoho dne jsem tento nápad zveřejnil na jednom fóru, co by na to lidi jako říkali. Dostal jsem spršku nadávek od jednoho páru, což rozlítilo jistou slečnu a první část byla na světě. Rozjelo se to a dneska už jsem téměř na konci. Bohužel/BOHUDÍK je ale dneska už vakcína proti rakovině děložního čípku hrazená pojišťovnou, takže 69 vagín sice na dobrou věc nebudou, ale snad potěší aspoň oči. Celou sérii chci vydat knižně.

Nepříjemnost v podniku

Má každý Váš obraz nějaký příběh?

Většinou ano. Dělám, ale i náladovky nebo jen humorné situace

Co Vás vede k pochmurně lazené náladě Vaší tvorby?

Neřekl bych, že jsou v pochmurné náladě, sem tam trošku morbidní, slizké nebo strašidelné ale pořád si myslím, že je to vesměs veselé. Možná to tak vidím proto, že jsem autor. Taťka mi taky pořád říká, abych udělal něco pozitivního už.

Jste vlastenec? Většina umělců ve své tvorbě používá příliš anglický jazyk, u Vás převládá ten český.

Líbí se mi, jak zní čeština, některá slova z angličtiny ale taky používám. Anglické názvy používám jen na zahraničních serverech. Kdybych používal cizí názvy i u nás, působilo by to na mě, že je to tak dělám jen, aby to znělo víc cool. Náš kraj mám rád, ale co se tady děje, za to se stydím.

Na jedné fotografii jsem Vás viděla s “mágem” Vlastíkem Plamínkem. Jak jste se potkali?

Vlastika jsem poprvé viděl na velice příjemné akci „JAHODOVÝ JAM“ v Praze, kde jsem měl doprovodnou výstavu. Měl tam své vystoupení a chtěl jsem něco na památku. Vím, že jsme tam chvilku bubnovali a ječeli, ale byl už večer a už jsem měl popito, takže nevím, jak to dlouho trvalo. Každopádně to není žádnej blázen, a když s náma mluvil, tak byl úplně normální člověk.

Kde všude je možno spatřit Vaši tvorbu?

Mé věci jsou k vidění různě po internetu, pomalu se chystají mé stránky a momentálně trvá menší výstava v klubu Piksla v Břeclavi. Mé ilustrace můžete spatřit i v různých kavárnách na obalech žvýkaček od Charity gums nebo sem tam vidět design na longboardu, kterej kolem vás profičí ve městě. V brzké době vyjde můj krátký komiks v časopisu BubbleGun č. 7

Plánujete do budoucna se živit pouze vlastní tvorbou?

Velice rád, ale nebude to nic snadného. Jak člověk v drtivé většině tvoří analogově, tak se možnosti zužují podle mého, i když bych řekl, že tradiční médium má svý nezaměnitelný kouzlo.

Kde Vás můžeme v nejbližší době potkat?

V nejbližší době s mou osobou žádný plány nemám, tak jen někde náhodně v ulicích Brna :)