[button link=”https://slecna.info/tag/blog-hanky-z/” color=”green”]BLOG HANKY Z.[/button]
BLOG HANKY Z.- Už jsi někdy slyšela o tom, že partneři, které si vybíráme se dost často podobají naším rodičům? S drobnou pomocí psychologů a strýčka Googla ti vysvětlím to, i další podivnosti, jak si vlastně volíme životní partnery.
Podle psychologa Petra Šmolky vybíráme partnera dvěma způsoby. Buď takzvaným narcistickým způsobem, kdy volíme někoho co nejpodobnějšího nám samým nebo naopak doplňkovým, kdy hledáme protiklad. Že je to celkem podivné? Čti dál, bude hůř…
Zvrhlost, nebo přirozenost?
Nedávno jsem v jednom diskuzním fóru narazila na příspěvek zoufalé slečny, která spala se svým bratrem. Jasně že ne úmyslně, jednoduše nevěděla, že jde o jejího bratra. Její táta měl totiž nemanželského syna několik let předtím, než se narodila ona. S jeho matkou se však rozešel ve zlém a tak se jeho stará rodina s tou novou nijak nestýkala, že to zní nepravděpodobně? Ani ne. Je dokázáno, že většina z nás si vybírá partnera, který je nám geneticky podobný. Dokonce příbuzní, kteří se neznají (sourozenci, bratranci a sestřenice…) mají statisticky větší pravděpodobnost – samozřejmě za předpokladu, že se potkají , že si “začnou” spolu spíš, než s někým cizím!
Celý táta, celá máma?!
Tuto teorii potvrzuje i množství výzkumů které ukázaly, že většina z nás si partnery vybírá na základě podobnosti s vlastními rodiči – tedy i s námi samými. Ženy často volí muže s podobnými rysy jako má jejich otec (především prý v oblasti nosu a tváří). Muži mají naopak jako vzor pro výběr matku. Samozřejmě výjimku tvoří ti, kteří neměli zrovna šťastné dětství, ti pak někdy zvolí naprostý opak.
Zajímavý je i výsledek pokusu, kdy se zkoumalo, jaké tváře budou ženám připadat nejpřitažlivější v závislosti na tom, kdy se ony sami narodily svým rodičům. Ženám, které se narodily rodičům po třicítce, připadaly atraktivnější starší tváře. A naopak.
Je srandovní i děsivé zároveň, že když si vezmeš fotky dlouhodobých (z čehož usuzuju, že spokojených) párů, doopravdy jsou si dost často podobní.
Co nás biologicky přitahuje aneb přírodě neporučíš
Podle psychologů a jiných chytrých hlaviček platí ještě jedno zajímavé pravidlo pro dlouhý, láskyplný vztah. Musíte být stejní i jiní zároveň. Stejní tak, abyste se shodovali v základních životních postojích, hodnotách, cílech a zájmech. Jiní tak, aby vztah měl plně funkční ženskou i mužskou stránku a vy se tak navzájem přitahovali i po delší době. Co z toho vyplývá pokud se bavíme o tom, kterého partnera si na první pohled vybíráme? Především to, že většinu mužů přitahuje to, co je skutečně ženské – dlouhé vlasy, pěkně tvarované boky, roztomilý úsměv. Ženy na mužích zase okamžitě ocení široká ramena, výšku a hluboký hlas.
Na první dojem vnímáme (třeba i podvědomě) obrovské množství dalších věcí, jako například vůni, držení těla, gestikulaci.
Co ty a tvůj přítel? Jste si podobní? Nebo je podobný tvému tátovi? Vítám všechny tvé názory a zkušenosti.