[button link=”https://slecna.info/tag/blog-idealistky/” color=”black”]BLOG IDEALISTKY[/button]
BLOG IDEALISTKY – K letní sezóně (která je už bohužel opět za námi) neodmyslitelně patří voda. A od okamžiku, kdy ochutnala Eva jablko ze zakázaného stromu v Edenu, a poznali s Adamem stud, patří k vodě i plavky. Konec žertů.
Plavky v moderním pojetí se začaly vyskytovat až ve 20. století. Tehdejší doba vyžadovala od žen cudnějších mravů než je tomu dnes a tomu také tehdejší provedení plavkového úboru odpovídalo. Žena tak na 
prostranstvích určených ke koupání neukázala nic víc, než jen tvář, ruce a nohy.
A jak je to s muži?
Málokdo však ví, že doba určovala podobný styl i mužům, jejichž hruď rovněž zůstávala skryta pod umělými vlákny plavkového materiálu. Přetrval-li by tento trend dodnes, kolika komplexů z oblečení plavek by nás, dívky, asi ušetřil…
Nicméně čas běžel dál, módní průmysl určující trendy se s časem posouval rovněž vpřed a dnes již není překvapující miniaturní střih bikin, odhalující na tělech téměř vše. Dávná cudnost žen je ta tam, a tak mnohá koupaliště či pláže naprosto beztrestně skýtají pohled i na naprosto nahé ženské hrudníky.
Mužům se však této společenské bezúhonnosti dostalo mnohem dříve než ženám a to již v roce 1938. Rozpačitost byla přirozeně na místě.
Obecně vnímám, že požadavky a nároky na mužské postavy nikdy nebyly tak vysoké jako u žen.
Obyčejní “mužští” jsou obdařeni jistou lehkomyslností k věcem tohoto druhu. Módní časopisy, weby a populární druhy diet jdou z velké části mimo ně. Jak šťastnými stvořeními nejspíš jsou. Jsou to však stále, byť se to někdy nezdá, lidské bytosti s pocity. Proto se pod tíhou pronásledujících pohledů, především tedy ti odvážní jedinci, kteří se módní vlny chytli jako první, jistě necítili naprosto přirozeně a uvolněně. Nechci znít jako feministka přející blaho jen ženám, ale dobře jim tak! Konečně jedna z mála „ženských“ okolností, během které si zažili ten nepříjemný pocit v plavkách, jako to mají mnohé z nás, když jejích tělo není v takové formě, jak bychom si přály.
Zasmáli byste se jim tenkrát? Já jo :-)