Fobie aneb strach lidstva – 1. část

pavouciCo tahle výtah nejkurióznějších fobií, které obklopují prakticky celý svět? Aby mohla být fobie definovaná, musel nebo musí na světě existovat minimálně jeden člověk, který jí trpěl (trpí). A v mnohých případech se toto číslo šplhá k stovkám a tisícům… Co to vlastně je “fobie“?
Jedná se o chorobný strach prožívaný jako úzkost. Má svůj předmět, na nějž je vázán (osoba, zvíře, věc, jev, situace ap.) a podle něhož je pojmenován, např. antropofobie (strach z lidí), aichmofobie (strach z ostrých předmětů). Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen se proti němu bránit a jakkoli ho vlastní vůlí potlačit. Tento strach má ochranný význam a snaží se nás upozorňovat na konkrétní nebezpeční. Jeho výsledkem je typické se vyhýbání a velmi těžké překonávání.

Jak vzniká a co může způsobit?
Pro člověka trpícího fobií je obtížné kontrolovat úzkost a jakkoli zvládat své vyhýbavé chování. To může mít za důsledek i výrazné deformování jeho fungování v běžném životě a ohrozit i jeho fyzické zdraví (hlavně v případě aichmofobie, viz. níže). Prvopočátek fobie bývá v dětství (v dospělosti pak obvykle spontánně odezní). Příčinou může být vrozená úzkostnost (30-40% případů) nebo traumatický zážitek.

Jak probíhá léčba?Pacientovi postiženému jakýmkoli druhem fobie by měla pomoci expoziční terapie, kdy je postupně vystavován obávaným situacím. Tato metoda je založená na tom, že se začíná od situací působící nejnižší úzkost. Základem této techniky je fakt, že úzkost nemůže růst donekonečna a že po určité době začíná klesat. Expozice obávaného objektu trvá do doby, než dojde k poklesu úzkosti. Doporučuje se provádět ji jednou denně za přítomnosti terapeuta, potom samostatně.

Fakta:Ø Kolem 80-90% lidí má někdy v životě období, kdy se nadměrně stydíØ D.Goleman tvrdí, že „Základní povahové sklony jsou dány již při narození nebo těsně po něm,“ uvádí to ve své knize „Emoční inteligence“Ø Slovo “fobie“ je převzaté z řeckého slova phobos – strach, phobia – psychická porucha charakterizovaná strachemØ Podle nových výzkumů by mohlo být možné řešit u žen sexuální fobii pomocí hypnózy

Obecný model úzkostlivého stavu:graf

Spouštěč – vždy v prvopočátku fobie musí být něco, co ji způsobí

    Spouštěčem může být cokoli z našeho okolí, však také myšlenky nebo představy uvnitř nás. Tento spouštěcí impuls si také nemusíme uvědomovat, především tehdy, když nás úzkostlivé vztahy trápí již delší dobu.

    1. Myšlenky – přicházejí hned po spouštěcím impulsu a mají tendenci hodnotit ohrožující situaci. Např. „Něco se mi stane, když…“. Těmto automatickým myšlenkách se skoro nelze bránit. Boj proti nim bývá neúspěšný a způsobuje následnou depresi. Doporučuje se snažit se zaměstnávat jinými myšlenkami. Hlavně nemyslet na to, aby nás obávané myšlenky nenapadly, o to více se objevují a o to silnější emoční reakci dokáží způsobit. Emoční myšlenky tedy ovlivnit nemůžu, ale mám v moci naučit se, jak budu o situaci přemýšlet dále.
    2. Emoce – jakmile začnu přemýšlet o tom, co by se mi mohlo a nemohlo stát, zákonitě v sobě vzbudím určitou emoční reakci v podobě obavy či úzkosti (příčinu úzkosti nelze na rozdíl od strachu definovat). Moje emoce je tím výraznější, čím více o situaci přemýšlím. A tím je i větší moje úzkost.
    3. Tělesné příznaky. Každá emoce budí určité fyzické příznaky, jakékoli intenzity (platí že s větší intenzitou prožitku jsou TP výraznější). Mezi tyto příznaky řadíme bušení srdce, nepříjemný tlak v žaludku, brnění končetin, malátnost, vnitřní chvění, pocit zimy nebo mravenčení…

    Je důležité si uvědomit, že je to přirozený důsledek obrany organismu a neděsit se toho, že přišly. Tato tělesná reakce organismu se může stupňovat až k masivní úzkosti, která se odborně nazývá panika.

    Chování – pokud prožívám stav úzkosti, mám přirozenou snahu se s ním jakýmkoli způsobem vypořádat a pomoci sobě od napětí. Snažím se jí i předcházet, pokud ji očekávám od určité situace tím, že se jí vyhnu. Také vzrůstá tendence unikat. Oba tyto projevy mají za následek to, že se úzkost v člověku stále udržuje a často pak není schopný ji zvládat ani v dalších situacích. Tělesné příznaky se také mohou zhoršovat pokud zvládám situaci obtížněji. Ale nezhoršují se jen TP, ale vzniká i větší emoční strach. Všechno pak připomíná podobný začarovaný kruh:

      Důsledky: Jsou velice různorodé. V podstatě jsou ovlivněny – typem, délkou trvání a intenzitou obtíží. Úzkostlivé stavy se můžou projevit v nezvládání běžných činností (potřeba vykoupat se) až po deprese ze ztráty zaměstnání.

        Strach zná bez výjimky každý z nás. Setkáváme se s ním ve svém nitru a vnímáme ho i díky ostatním lidem kolem nás, kteří ho prožívají. A v podstatě existuje tisíce nejrůznějších podob. Od strachu z čertů nebo tmy, které zná každé malé dítko až po strach, nad kterým se pozastavíme a řekneme si, jak vůbec může existovat. Pojďte se tedy podívat na některé z nich. (viz příští díl)

        Připravila: H.K.Kobulejová

        11 komentářů
        1. já mám fobie ze tmy, a trochu taky z jasný noci, když je vidět plno hvězd, nevim proč, ale kdybych měla jít v noci třeba po osvětlený ulici a byla by jasná černá noc, šíleně bych se bála, nemam to ráda

        2. Já mám zase fobii z pavouků!!!! Ti malincí mi zas tolik nevadí, ale kdybych měla i toho malilinkýho na sobě, tak to by byla fakt hrůůza!!! No když doma třeba ještě taky uvidim valkýho pavouka, tak začnu strašně křičet, klepat se a prostě někam běžim!!! No nejhorší to bylo když sem měla pavouka v pokoji a zjistila jsem to večer před spanim…. :D docela mazec :-D…..no a jinak nemusim výšky-např. vylejzt na rozhlednu která má takový ty schody, že je z nich vidět až dolu…no dá to práci :-).Třeba mi dělalo problém vylejzt na Petřínskou rozhlednu…taky mazec :D .No a ještě nemusim tmu a hady!!!! No samozřejmě že je těch věcí ještě víc, ale to neni už tak hrozný

        3. No pavouci :-O Nedávno jsem se sprchovala, vzala jsem si ručník a ON byl asi na něm… najednou jsem se podívala na rameno, první jsem myslela, že jsou to mokré pramínky mých hnědých vlasů, ale v tom se to pohnulo. Tak ten teda byl, brrrr!

        4. nevím sem puntičkář nebo to je fobie?? nesnáším když sou někde otevřené dveře jednu dobu sem měla strach se svého pokoje tak sem byla zalezlá ve skříni

        5. No já mam dentofobii, hrozně se bojim zubařu a všeho kolem nich. Neni to moc přijemny, mam svoje zuby ráda :-) ale je problém chodit na pravidelny kontroly. je to už tak nezvladatelny že s tim začnu chodit k psycholigovi aby se tonějak začalo ovládat.

        6. Ahoj, já mám zase hypsofobii (strach z výšek). A taky mám strach z vysokých, strmých a úzkých schodů. Největší problém ale je, že mi to nikdo z rodiny nevěří a mamka ze mě dělá akorát hysterku. Strach mám takový, že když jsme byli se školou na výletě na Švihově a měli jsme přejít přes dřevěný něco jako balkon, tak se mi udělalo příšerně špatně a málem jsem se tam skácela, protože mezi prkny toho balkonu byli asi půl centimetrové škvíry a já se bohužel podívala dolů… Ze schodů mám takový strach, že nejsem schopná vylézt na tobogán v bazénu v Plzni na Slovanech. Bojím se, že se to bude zhoršovat a že mi to zase nikdo neuvěří…

        7. já mám strašný strach z výtahů jako,když jedu s někým jiným tak to ještě není tak strašně ,ale když mám jet sama :/ ..při představě že je podemnou několika metrová šachta a jsem jen v nějaké plechové krabici co vysí na laně je děs..nejhorší je že bydlím v 6. patře a mám psa,který se bojí chodit po schodech a v baráku máme strašný výtah,ale máme ještě jeden a ten je nový ,ale hnedka po 1. dnu sním byly problémy..z jiných uzavřených prostorů strach nemám jenom z výtahu …ale příjde mi ,že ten strach pomalu ustává,tak uvidím no

        Leave a Reply

        Your email address will not be published.