Už od dob, kdy lidé slezli ze stromů a začali se zajímat o to, jak a především proč svět funguje, objevily se otázky, volající po hlubším smyslu existence. Velice záhy se objevily první báje a mýty, následovány náboženstvím. Ve středověku měla náboženská moc navrch před tou světskou a v některých koutech světa dodnes rozhodují božstva o všech oblastech lidského života, včetně politiky. Jaký má ale víra význam pro tebe? Je dobré v něco věřit? Společně se pokusíme na tyto otázky odpovědět.
Existují lidé, kteří si svůj život bez náboženství neumí představit. Najdou se i tací, kteří zarputile představu čehokoli “nad námi” odmítají. Jsou mezi námi takoví, kteří věří úplně všemu. Jsme skutečně národ bezvěrců, jak si často ti zbožnější z nás stěžují?
Proč nevěříme
V jednom nejmenovaném islámském státě byl nedávno mladý a zdravý muž prohlášen za šílence a internován v psychiatrické léčebně. Důvod? Veřejně prohlásil, že nevěří v Boha. Možná tě ta historka pobavila a připadá ti absurdní. Není divu, v našich podmínkách se setkáš spíše s opačným jevem. Člověk, který se otevřeně hlásí k víře, je často okolím považován za staromódního, konzervativního a nudného. Přestože značná část mladých věřících jsou aktivní a moderně uvažující lidé, veřejnost se zkrátka nemůže zbavit dojmu, že církev je společnost vážných a ortodoxních mnichů a svíčkových babiček. Staré skandály, médii, hojně zveřejňované hříchy kněžích také církvi na popularitě nepřidají. Kromě toho se řada lidí nedokáže ztotožnit s některými postoji věřících, které se týkají především celibátu, medicíny, názoru na vztahy a podobně. Proto, i kdyby se někdo o víru zajímal, často o tom raději mlčí, protože se zcela právem obává nepochopení okolí.
Proč věříme
Věřící lidé se s trochou nadsázky dají rozdělit do dvou skupin. První z nich jsou takzvaní věční kajícníci. Takoví lidé jsou vesměs přesvědčeni, že svět je špatné místo, člověk je tvor nemravný a každým dnem se přibližuje k jámě pekelné. Věčný kajícník neustále moralizuje a poučuje ostatní, trápí se tím, jak je zkažený a striktně se drží náboženských zásad, protože se obává božího trestu. Protože se ale hříchům reálně není možné vyhnout, žije tak v neustálé depresi a sebezáporu. Je přesvědčen, že pouze taková askeze a pokání ho mohou spasit. Jistě souhlasíš, že takový přístup patrně člověku moc prospěšný není. Naštěstí existují ještě věřící optimisté. Ti naopak zastávají názor, že svět jakožto dílo Boha je v jádru dobrý, jen je třeba to dobro vidět a náležitě ocenit. Proto se plní entusiasmu vrhají do pomoci bližním, zakládají křesťanské kapely a zpívají, aby oslavovali Boha. Svým životem se snaží dát najevo lásku k celému světu. Pokud se na to někdo dívá takhle, velmi snadno se dokáže nadchnout a k životu mu to může docela dobře prospívat.
Věř a tvá víra tě uzdraví?
V poslední době je možné setkat se s jedním zajímavým fenoménem. Lidé, ačkoli tvrdí, že jsou ateisté, propadají všelijakým horoskopům, kartářkám a pavědám všeho druhu. Jak je to možné? Patrně proto, že potřeba v něco věřit je v člověku odedávna zakořeněná. Víra v okultní věci a nadpřirozeno nám poskytuje určité jistoty, ale neklade na nás příliš velké nároky co se týče morálky. Vzhledem k tomu, že v dnešní době je trend, prosazovat pouze své individuální zájmy, je toto pro řadu lidí ideální volbou. Prostor tak dostávají všelijaké životní filozofie, duchovní učitelé a guru. Stačí si jen vybrat!
Jak se v tom všem zorientovat?
Pokud si po tomto zamyšlení připadáš trochu zmateně, nevadí. Pokusíme se tedy najít východisko. Je víra k něčemu dobrá? Za sebe bych řekla, že aby byla jakákoli filozofie dobrá, měla by člověka povznášet a pomáhat mu, aby na sobě pracoval a stával se lepším. Měla by mu také být natolik blízká, aby mu poskytla útěchu, když mu bude těžko. Jak ale poznat, že je nějaké náboženství či myšlenkový směr skutečně prospěšný? Způsob, jak to poznat, si vypůjčím z Bible. Říká se, že Bůh je láska a že přichází všude tam, kde se lidé mají rádi a snaží se o dobro. To je to nejlepší kritérium. Podporují zásady toho kterého náboženství lásku, mír a život? Pak ti taková víra opravdu může být ku prospěchu. Šíří-li však netolerantní, nebo dokonce nenávistné myšlenky, pravděpodobně to není cesta, po které by se člověk měl ubírat.
A jak jsi na tom ty? Jsi věřící, nebo jsi nad touto otázkou ještě nepřemýšlela? Ať už se rozhodneš věřit či nikoli, zamyslet se nad těmito otázkami ti pomůže uspořádat si svůj vlastní pohled na život. Rozhodnutí věřit či nikoli je čistě na každém z nás, každopádně není na škodu se touto otázkou zabývat. Lépe si tak utvoříš svůj pohled na svět. Tedy směle do toho!
Prarodiče tvrdí, že pokud by byli lidé věřící jako dříve, nebylo by tolik kriminality. Na jedné straně na tom něco je, na druhé straně víra v současné moderní době nemá tolik význam (byť jsme jedni z mála ateistických zemí).
S pozdravem
Leona z http://www.zenou.cz
Víra asi ve velké části světa nemá význam v tom smyslu, že by nějak hýbala společností a děním ve světě. Na druhou stranu, vzhledem k obrovskému nárůstu osobnostního rozvoje a esoteriky mám za to, že lidé zkrátka věřit něčemu podvědomě chtějí a proto tak snadno propadnou třeba astrologii.
A.Š.