Ve vztahu každá hledáme něco trochu odlišného než naše kamarádky. Co však máme společné, je, že toužíme vedle sebe mít někoho, kdo nás bude upřímně milovat, respektovat, tolerovat i naše horší stránky a naopak vyzvedávat ty, kvůli kterým nás miluje.
Většina z nás to pokládá za samozřejmost, se kterou do nového vztahu vstupuje. Málokterá si však dokáže představit, že její vztah se může zvrhnout v peklo.
Hančin příběh
Násilí ve vztahu je pro velkou část žen a mužů nepřípustné a nepředstavitelné. Smutnou skutečností však zůstává, že tyto případy opravdu existují a samotné oběti si mnohdy ani neuvědomí tragičnost své situace.
To potvrzuje i příběh třiadvacetileté vysokoškolačky Hany. „Už od základky jsem byla velmi cílevědomá a chtěla to někam dotáhnout. Proto jsem se ve škole velmi snažila. Tím pádem jsem dlouho o klucích ani nepřemýšlela. Ale později mi začalo vadit, že jsem jediná ze třídy, která stále s nikým nechodí,” vypráví Hana.
„V devatenácti jsem potkala Filipa a tím začal můj první vážný vztah. Jenže záhy přišel velmi bolestný rozchod a následně pár dalších nepovedených vztahů.” Hana najednou začala mít pocit, že chyba je v ní. „Připadala jsem si nemožná. Mé sebevědomí kleslo pod bod mrazu,” svěřuje se. „Pak jsem ale potkala Karla. Byl to inteligentní krasavec a všechny kámošky mi ho záviděly. Navíc jsme si měli i co říct, což se o mých předchozích partnerech rozhodně říct nedalo. Uvěřila jsem, že on je ten pravý.”
Vlastně tomu chtěla věřit, a chce věřit doteď. Bohužel se později ukázalo, že i na ideálním Karlovi by se nějaké chyby našly. Karel se totiž po několika panácích proměnil z prince na bílém koni v agresivní noční můru. „Zjistila jsem to až na naší první společné dovolené. Trochu jsme se pohádali a on se hrozně opil. V záchvatu vzteku mi vrazil facku a vyhodil mě z pronajaté chatky ven do chladné noci. Pak zamknul a odešel bůhví kam.“ Hana tu noc musela spát před chatou pod igelitem. Ihned po incidentu se s Karlem rozešla.
Promiň, už to nikdy neudělám
Špatný příběh by měl dobře alespoň skončit – oběť je v bezpečí a násilník jí už neublíží. To však bohužel není případ Hany ani spousty dalších žen, jejichž milovaný je ve svém nitru agresivní. Většina obětí má tendenci násilníka dokonce omlouvat. Obvykle se totiž jedná o osoby, k nimž mají velmi silné citové pouto, jež nedokážou zpřetrhat.
„Jsme opět spolu,” usmívá se Hana. „Za všechno se omluvil a řekl, že beze mě nedokáže žít,” dodává a vypadá šťastně. Za pár týdnů ji Karel uhodil znovu.
Když ti ubližuje
Pokud se i ty dostaneš do podobné situace, nic si nenamlouvej. Partneři, kteří se milují a záleží jim na sobě, si neubližují za žádných okolností.
V případě, že ses opravdu dostala do podobně nezáviděníhodné situace, vem zavčas nohy na ramena. Nezastavuj se ani neohlížej zpět. A to ani v případě, že bude na kolenou přísahat, že na tebe už nikdy víc nesáhne. Drtivá většina násilníků s druhou ránou dlouho neotálí.
Nejlepší je svěřit se někomu blízkému. Za prvé na to nebudeš sama a za druhé se zvýší šance na zlepšení tvé situace. Druzí se na tvou situaci dovedou podívat objektivněji. Pokud je však násilí pravidelným „zpestřením“ vašeho vztahu a ty se necítíš dost silná na útěk, měla by ses obrátit na odborníky. Pomůže ti například Bílý kruh bezpečí (BKP). Více informací o BKP najdeš na adrese http://www.bkb.cz/index.php. Můžeš také vytočit číslo na SOS linku 257 317 110, kde ti pomohou v kteroukoli denní hodinu.
Autorka: Simi