Také patříš mezi nás pár nadšenců, kteří si malují budoucnost svého povolání v těch nejrůžovějších odstínech? Přála by sis závratnou kariéru, úspěch a respekt okolí? Dobře, tak jen čti dál, pokusím se Ti poradit, jak začít…
Někdy ve třetí třídě základní školy jsem dospěla k rozhodnutí, že moje vyvolené povolání je módní návrhářka. Nutno dodat, bylo nás tehdy asi deset holek ve třídě, co jsme se takto rozhodly :-), plánovaly jsme si vlastní salony a kreslily vizitky v hodinách přírodopisu. Já jediná u svého snu vydržela a stále si ho plním. Krůček po krůčku stoupám k cíli, ale sen jsem upravila k aktuálním potřebám. Návrhářství je a bude mým koníčkem, ne prací. Zaměřila jsem se hlavně na aerobní dresy a taneční kostýmy a rok od roku navrhuji pro více týmů. Měla jsem štěstí na lidi, ale hlavně jsem se snažila a u svého snu vydržela a nevzdala se ho. Chtělo to nejen hodně píle, ale především trpělivosti.
A co je nejdůležitější, vydržela jsem. Nemyslím teď zrovna návrhářství, myslím celkově. Pokud máš nějaký sen, měla bys o něm nejen mluvit, ale také ho plnit. Pracovat na sebe zdokonalení a především na uskutečnění snu. A ona právě ta výdrž a trpělivost je kamenem úrazu. Kolik lidí asi baví psát články do magazínů? Tisíce, miliony? A kolik z nich, když dostanou příležitost, skutečně píše, dodržuje termíny a nekopíruje pasáže z prestižních časopisů? Tak takovýchto napočítáme asi méně, než prstů jedné ruky. Přitom stačí jen trošku odpovědnosti… Můžu Ti jen doporučit, pokud chceš získat odpovědnost a pokud se chceš naučit výdrži, pořiď si domácího mazlíčka, nejlépe psa, který musí chodit pravidelně ven a měl by mít i určité vychování :-)
Jak se naučit trpělivosti nevím. Sama s tím mám problémy a chtěla bych všechno hned. Ale také vím, že nemůžu chtít po ostatních všechno hned a právě tak, jak by to vyhovovalo mě. Musím se přiznat, že velice často bych se zbytečně vztekala nad některými lidmi, kteří nejsou schopní udělat zadaný úkol včas nebo pořádně, ale musím jim trpělivě vysvětlit, co a jak… Trpělivost je velice důležitá nejen při plnění si snu, ale celkově při komunikaci s okolím. Nebudu tady dělat přednášku o komunikačních kanálech, ale určitě víš sama, kolik úsilí musíš někdy vynaložit, třeba když mluvíš se svým miláčkem :-)
Takže pokud opravdu sníš o něčem, co by sis moc přála, musíš za to bojovat. Nejen s konkurencí ostatních snílků, ale také sama se sebou, svou leností, pohodlností, netrpělivostí a zodpovědností. Nechci říkat, že máš všechny tyhle negativní vlastnosti, to opravdu ne. Ale na druhou stranu si myslím, že část z toho všeho je v každém člověku. Tak do toho, bojuj za svůj sen!
Text: Kača M.
Ilustrační foto: Jupiter Images
jo!
tak to je dobry…my by sme potrebovali sehnat taky navrharku na tanecni kostym… sami si to nevrhovat nemuzem:(:D
Chceš kontakt na Katku?
Lili: jakto? tak to my sme si právě kostýmy MUSELY navrhnout a ušít samy…jednak to pak bylo přesně podle našich představ a hlavně to bylo levnější =D
Ale k té vytrvalosti a trpělivosti: naprosto souhlasím s článkem =), já to na sobě pozorovala právě v tanečních, když sem začínala, někdy ve čtvrté třídě, byla sem docela poleno, ale bavilo mě to a tak sem pilně trénovala a teď po osmi letech už sem vážně dobrá =) a holky který se mnou začínaly taky…takže Slečny, nevzdávat se a bojovat za svoje sny a záliby! =)
I když musím přiznat že sem před rokem skončila, tréninků, závodů i úspěchů sem si užila dost, teď se spíš věnuju studiu a umění =)
Tu: https://slecna.info/vztahy-duse/znas-svuj-sen-zij-jim som spomínala ten môj rockérsky sen… ale to sa nedá… mám rodičov-aspoň mamu, ikeď o ňu by ani nešlo ako o jej frajera ktorého neznášam- ach pred ním by to bol trapáááás! Bože! Ani predstaviť… nielen že ho neznášam ale pokazil mi celý život s tým že si zo mňa nestále(keď neustále tak FAKT neustále) robí čierny humor. Ľutujem že ho moja mama vôbec objavila, žijem s ním možno od mojich 5 rokov. Pri týchto dvoch(keďže mama je viac na jeho strane) to bude naozaj ťažké. Iba ak by som si nejakú skupinu vytvorila tajne. Nikto by o ničom nevedel, len neskôr.
Kate: jo my sme si to minulej rok sili taky sami a dopadlo to hrozne:D
já mám sen být právnička:)) strašně by mě to bavila a kámošky říkaj že se na to fakt hodím:-D
a tak.. si říkám že se budu snažit všude dostat na výšku a tak… a tak se apson připravuju na přímačky na gympl:)
Hrozně moc mě baví biologie, hlavně botanika.
Strašně ráda bych se dostala na přírodovědu UK, dělám pro to vážně maximum. Chodím na docela dobré gymnázium a tam patřím k nejlepším z ročníku, tedy, když tak o tom přemýšlím, bioložka říkala, že takovou studentku v životě neučila, ale nevím, jestli tomu můžu věřit. Každopádně jsem pevně rozhodnutá si enhle sen splnit a věnovat se botanice.
Další můj sen je hudba. Ne hiphop nebo tak, nejraději mám klasiku a folk. Jedenáct let hraju na zobcovou flétnu, myslím, že mi to jde, málokdo u tohoto nástroje vydrží tak dlouho. Ráda bych si někdy dodělala hudební vzdělání (vysokoškolské), ale to až po botanice, která je pro mne momentálně číslem jedna a dvě vysoké najednou se nedají studovat úplně naplno.
A já chci být skvělá, nejlepší, nebo se o to aspoň vynasnažit.