Čeká tě příští rok výběr seminářů, maturita a tolik obávané přihlášky? Právě jsi odmaturovala a snažíš se na poslední chvíli zvýšit pravděpodobnost své úspěšnosti u přijímacích zkoušek? Nebo už víš, že ses na žádnou školu nedostala a zvažuješ, jaké jsou tvé následující možnosti? To vše a ještě něco navíc se dovíš v následujícím článku.
Přijímací řízení na vysoké škole je důležitý životní milník, prověří totiž velmi pečlivě tvé schopnosti rozumného úsudku, time-managementu a disciplíny. Otázku, jak obstát a zachovat si přitom duševní zdraví, si kladou 
celé generace středoškoláků. Naštěstí jsou tu také ti, kteří přežili bez újmy a mohou vám zavčasu poradit, jak se vyhnout nejhorším karambolům a uspět.
Fáze první: Nepodcenit přípravu!
Na střední škole si všichni myslí, že do přijímaček je ještě daleko. Pravda je ovšem bohužel jiná. Už během středoškolského studia je totiž dobré myslet na to, jakým směrem hodláš směřovat dál. To znamená v první řadě zvážit své možnosti i vzhledem k tomu, jaký typ školy studuješ. Pokud je to například škola technického zaměření, pravděpodobně pak budeš mít vědomostní nedostatky v humanitních oborech a naopak. V takovém případě by bylo dobré, přizpůsobit výběr vysoké školy, nebo se včas vzdělávat ještě jinde, například na přípravném kurzu, nebo samostudiem. Dalším faktorem, který je nezanedbatelný, jsou odborné semináře na střední škole. Ty bývají volitelné a slouží k tomu, aby ses zdokonalila v předmětech, ze kterých hodláš maturovat. Není dobré maturovat z úplně jiných předmětů, než se budeš muset naučit na přijímací zkoušky, mezi nimi a maturitou totiž ve většině případů nebudeš mít více času, než měsíc a pracovní morálka po úspěšně složené zkoušce z dospělosti většinou poněkud upadá. V neposlední řadě je dobré zjistit, jaká je šance na přijetí a uvážit, zda by nebylo dobré podat si přihlášek víc, abys zvýšila své šance.
Fáze druhá: Koučuj sama sebe!
Kouč je člověk, který ti pomáhá, sestavit si efektivní plán, jak zlepšit svůj život nebo dosáhnout nějaké konkrétní věci. Vede tě krok za krokem a dává ti postupně drobné úkoly, které tě dovedou
k vysněnému cíli. To, co v téhle fázi musíš udělat, je stát se koučem sama pro sebe. Jakmile máš jasno, na jakou školu by ses ráda dostala, musíš se zaměřit na jediné: chce to systém! V první řadě si obstarej seznam požadavků k přijímací zkoušce, vzorové testy a veškerou doporučenou literaturu. Zeptej se také někoho, kdo už zkouškami na konkrétní školu prošel. Některé seznamy otázek sice nejsou oficiálně přístupné, ale mezi studenty přesto kolují. Je také možné, že budeš potřebovat nějakou praxi. Na tu se vyplatí myslet nejlépe rok do předu, nebo alespoň na začátku maturitního ročníku. Zpravidla totiž není úplně lehké se k nějaké praxi dostat. Ti, kteří studují odborné školy, mají v tomto ohledu výhodu. Pravděpodobně už totiž nějakou během středoškolských let absolvovali. Jakmile to všechno budeš mít, všechny materiály si pečlivě projdi. Tak získáš přehled
o tom, co už umíš a na čem je naopak potřeba zapracovat. Toto všechno by bylo dobré udělat už
v prvním pololetí maturitního ročníku, pak vypuknou přípravy na maturitu a času nebude nazbyt. Maturitní běsnění je však také užitečné, učivo k maturitě totiž obsahuje základy konkrétních předmětů, takže získáš určité penzum vědomostí, které po maturitě doplníš o nadstavbové informace.
Fáze třetí: Hlavně nepanikařit!
Máš po maturitě a začínáš se pomalu klepat hrůzou, když se podíváš do kalendáře a vidíš červeně zakroužkované datum blížící se maturitní zkoušky? Není proč. Jestliže jsi úspěšně odmaturovala, můžeš si klidně ve výčtu znalostí, potřebných ke splnění zkoušky, vyškrtnout ty, které spadají do středoškolského učiva. Nyní se soustřeď na to, jak si doplnit vědomosti zbývající. Znovu zkoušej všechny dostupné vzorové testy, aby tě jen tak nějaká otázka nepřekvapila, pomoci mohou i dokumentární filmy, zejména pokud potřebuješ něco vědět o významných osobnostech, biologii či různých vědeckých odvětví. Nezapomeň také na dostatek odpočinku, jinak ti z toho všeho půjde hlava kolem.
Fáze čtvrtá: Den D je tu!
Všechny přípravy máš za sebou. Nyní zbývá jen splnit zkoušku. Co je třeba udělat, abys tu událost ve zdraví přestála? Den před zkouškou už se nic neuč. Jdi ven, vyčisti si hlavu a odpočiň si. Samozřejmostí je také jít si včas lehnout. Věnuj pozornost také nastavení budíku, počítej s časovou rezervou pro případ, že nebudeš moci najít správnou učebnu nebo se zpozdí autobus. Vybav se energeticky bohatou svačinou a nezapomeň si také přibalit rychlou energii v podobě čokolády. Hodit se bude také dostatek náhradních psacích potřeb. Nic tak dokáže rozhodit, jako pomalu dopisující propiska během písemné části zkoušky. Pokud se takto pečlivě připravíš, nezbývá než popřát ti hodně štěstí.
Fáze pátá: Když se nedaří
Dostala jsi obálku s dopisem, který ti oznamuje, že jsi na vysněnou školu nebyla přijata? Nemusíš ihned zoufat, máš totiž několik možností, co si počít. Jako první se podívej, které vypisují druhé kolo přijímacího řízení. To probíhá většinou během letních prázdnin. Pokud si přesto nevybereš, můžeš nastoupit na soukromou vysokou školu, pokud ti to finanční situace dovolí, nebo využít některou z možností pomaturitního studia. Zajímavou možností je také odjet na stáž do zahraničí. Vyděláš si peníze, zdokonalíš se v cizích jazycích a získáš potřebnou praxi pro příští přijímací řízení. Pokud by tě zajímalo studium pedagogických oborů, možná tě zaujme možnost vyjet do zahraničí jako au-pair. Samozřejmě je možností také nastoupit do zaměstnání, zde je ale potřeba zvážit, zda tě to později neodradí od dalšího studia, zvláště, pokud si přivykneš, být finančně nezávislá. Na druhou stranu je to také možnost, jak si vytvořit finanční rezervu na časy, kdy budeš opět chodit do školy a na práci nebude tolik času.
Nyní víš vše, co potřebuješ k tomu, abys uspěla. Teď zbývá jediné, totiž pustit se do práce. Že jsi ještě nečetla seznam otevíraných oborů pro nadcházející školní rok? Tak hurá na to!