Ideál krásy a kult sexu? Znám svou hodnotu!

liceniUž tím, že jsi na svět poprvé vykoukla jako malinká růžovoučká holčička, se tvůj život rovnou dal jedním jistým směrem. Jako malá sis ráda hrávala s panenkami, přestože tví klučičí kamarádi by se neobešli bez stavebnic, aut a atrap kovbojských pistolí. Už tehdy bylo jasné, že jsi jiná než kluci. Že z tebe vyrůstá mladá žena!

Čím jsi starší, jistě si tyto rozdíly uvědomuješ čím dál víc. Máš hlavu plnou starostí a otázek, kdo a jaká vlastně jsi. Mladé dívky jsou právě v tomto věku nejovlivnitelnější nejrůznějšími reklamními triky, sladkými řečmi kluků a vším jiným. Je tedy nutné, aby jsi věděla, jakou hodnotu máš JAKO ŽENA!
Projděmi si společně projít dvě nejinkriminovanější oblasti ve světě dospívajících slečen…

IDEÁL KRÁSY

Pro nás ženy je typické, že se rády parádíme a neustále se chceme líbit svým protějškům. Rády sledujeme módní trendy a chceme se podobat ženám, které jsou zrovna v současnosti pokládány za sexsymboly a ideály krásy. Tyto ideály se mění s každou novou dobou a kdo nepodlehne diktátu módy, stává se jednoduše OUT. Máme však tyto starosti zapotřebí?

Vzpomeň si na pohádku o Sněhurce. Zlá královna měla všechno, o čem se jí jen mohlo snít – moc, bohatství, uznání, krásu… Přesto jí to nestačilo a každý večer se chodila ptát svého zrcadla, jestli ona je ta nejkrásnější na světě. Pokaždé se však dozvěděla, že je tu někdo ještě krásnější – Sněhurka, a proto na ni žárlila a spřádala plány, jak by ji zničila, aby se tou nejkrásnější stala právě ona.
Je to sice jen pohádka, ale přesto se v ní zrcadlí mnoho pravdy o dnešních dívkách a ženách: krása, atraktivnost, štíhlost a “moderní styl” mají pro naše pohlaví skutečně velký význam. Naše kultura je ideálem krásy prakticky posedlá. Žensky přirozeným oblinám byla vyhlášena válka, která změnila život spoustě mladých dívek doslova v peklo. Proč dnes vzhlížíme k hubeným tyčkovitým tělům modelek s pouze malinkatými vypuklinami na správných místech?
Může za to snad oblíbená panenka Barbie? Barbie je znormovaný vzorek z kusu plastu, nikoliv žena z masa a kostí. Ženské tělo je uzpůsobeno přece k životu a dávání nových životů, ne pouze k nošení módního oblečení. Tohle všechno navíc umocňují fotografie v časopisech pro ženy a dívky – přímo před našima očima nám dokazují naši nedokonalost, aby nám pak na poslední stránce doporučily všemožné cviky, drahé krémy a odtučňovací diety.

“Dívky mohou díky filmům, médiím a časopisům získat dojem, že se v naší společnosti dostane uznání jen těm ženám, jež jsou štíhlé a dokonalé. Vnitřní kvality nebo charakterové vlastnosti jako kdyby neměly vůbec žádnou cenu,” tvrdí lékařka a spisovatelka Sylvia Schneiderová ve své knize Na co se ptají děvčata.
Úsilí o tento typ krásy je pravděpodobně projevem nedostatku lásky a cti k sobě samotné. Kdo se nemá rád, nepřipouští si chyby a snaží se chybějící sebelásku načerpat z uznání svého okolí. To vše vede k mnoha problémů, do nichž se mladé dívky můžou dostat velice snadno. Spoustě z nás se zdají být naše prsa příliš malá, nohy “oplácané”, zadek plochý, nos křivý, pleť posetá nesnášeným akné – a tak bych mohla pokračovat dál… Ideál krásy se však vůbec neorientuje podle skutečnosti. Každá z nás je jiná, jinak krásná – ale krásné jsme tedy všechny! Kdyby byly všechny ženy na zeměkouli úplně stejné, těžko by nás muži mohli nějak rozlišovat. Není to přece jen úžasné, že je každá z nás originál?
Anorexie, bulimie, sebepoškozování, deprese, zoufalství, stydlivost… toť jen zlomek projevů, pro které je přání podobat se ve všech směrech vytouženému ideálu příčinou. Na přehlídkových molech kolabují nebo dokonce umírají vychrtlé modelky, výrobci odtučňovacích nápojů si pěkně mažou kapsy a my obyčejné holky jsme nešťastné z každého sebemenšího nedostatku. Stojí nám to vlastně za to?
To samozřejmě neznamená, že bychom o sebe neměly nijak pečovat. Důležité ovšem je, abychom se nezaměřily pouze na snahu být krásné a co nejsvůdnější. Muži nejsou ani zdaleka tak kritičtí jako my ženy. Kvůli tomu, aby ses líbila svému klukovi nemusíš vyhazovat veškeré své ušetřené finance za tuny krémů a líčidel, držet hladovky a ztrácet tak svůj drahocenný čas, či si dokonce ničit své zdraví. Kluk, který tě miluje doopravdy, tě nemiluje pouze pro dokonalý make-up!

SEX, SEX, SEX

Průzkumy v posledních letech jasně dokazují fakt, že dnešní mladí lidé zahajují svůj sexuální život až příliš brzy. Co však vede třinácti- nebo čtrnáctileté dívky k tomu, aby začaly sexuálně žít?

Faktem je, že naše tělo ve vývoji mnohonásobně předstihuje naši duši. Občas se stane, že i třináctileté holce už tipujeme alespoň sedmnáct, protože na to “prostě má míry”. Přestože jsi v tak mladém věku tělesně vyzrála téměř v ženu, rozhodně na první sex nejsi připravená po duševní stránce. Nadáváš na zákon povolující pohlavní styk až osobám nad patnáct let? Věř, že naši zákonodárci si tuto hranici jen tak nevycucali z malíku!
Je to pár dní, co jsem se stkala s jednou pracovní poradny pro ženy a dívky. Vyprávěla o spoustě vlastních zážitků z různých přednášek v posledních ročnících základních škol. Drtivá většina osmáků a deváťáků považuje sex za zábavu a dívky, které již mají svůj první pohlavní styk v tomto věku dávno za sebou (!), v dotaznících uvádějí, že je k tomu přemluvil jejich kluk. Holky mají sklon velice rychle naletět chlácholení kluků a netrvá dlouho a jsou zamilované až po uši. Kluk se na ně ale dřív nebo později vytasí s otázkou sexu a zamilované dívky se bojí, že když tomu svému “nedají”, tak on se na ně vykašle. Věř ale, že přestože k sexu svolíš, rozhodně si tím nezajistíš jeho neutuchající lásku. Neznamená to, že spolu potom zůstanete navěky! Velmi často se totiž stává, že přestože se s ním teda vyspíš, on se s tebou beze slova rozejde a jde lovit jinou.
Co z toho vyplývá? Nevěř časopisům, které tvrdí, že když jsi panna, tak jsi úplně nemožná. Nemusíš mít ani přesvědčení počkat s prvním sexem až do svatby, ale měla bys znát svou hranici. Sex by pro tebe rozhodně neměl být všední záležitostí – a dopřeješ-li ho svému milému, měla by to být pro něj čest, protože jsi mu darovala něco, co nerozdáváš jen tak na potkání!

Eliška R.

Je jí třiadvacet, žije v Brně, miluje ruch a "šumění" města. Ve volných chvílích se často baví vařením nebo brouzdáním po obchodech. Sní, že jednou bude mít šatnu o velikosti minimálně své dosavadní ložnice. Náladu jí vždy zaručeně zvednou knížky od Roberta Fulghuma a za ráj na zemi považuje francouzské Azurové pobřeží.

3 Comments
  1. Mno já nevim, ale jako já bych z toho sexu nedělala nic tak extra jako že jsem teda ó když se s někym vyspim…Ale jinak dobrý no……..

  2. fakt hezkej článek=o) pro mě je to teda důležitý. je mi 15 a chodím se svým klukem už 2 roky. Pro oba je to první vztah a fakt si rozumíme, ale ani jeden z nás eště sex nechce. Pro nás je hlavně první sex hodně důležitej a prostě vím, že na to eště nejsem připravená a že je brzo. a vůbec se nestydím za to že sem panna, spíš sem na to hrdá. vím, že si eště nákej čas oba dva se sexem počkáme=o)

Leave a Reply to eibici Cancel reply

Your email address will not be published.