Ať už ženská emancipace probíhala v jakýchkoliv směrech, dámy to nikdy neměly lehké. A co teprve, když se vydaly do politiky… Je jejich malý počet v tomto oboru dán tím, že se jedná o vyloženě mužské zaměstnání, nebo se ženy do politiky nehrnou z jiných důvodů?
Ženy vládnou po staletí
Ženy, které se dostaly do politiky v letech minulých, byly na tuto roli vychovávány od raného dětství. Byly to dcery vlivných panovníků, vévodů či císařů. Otcové jim dopřáli bohaté vzdělání v oblasti kultury, diplomacie, ale i politiky. Na svou budoucí profesi byly tak výborně připraveny.
Nejspíše první ženou, která se kdy v politice objevila, byla ve starověkém Egyptě královna Hatšepsut. Její vláda prý byla moudrá, královna nevyvolávala válečné spory, podporovala umění a vzdělání. Během její vlády Egypt rozkvétal. O pár století později vládla Egyptu Kleopatra, která bravurně ovládala diplomacii i vojenské záležitosti.
Nejznámější panovnicí a političkou novověkých dějin je bezesporu anglická královna Alžběta I. Za její vlády země vzkvétala a otvírala se mezinárodnímu obchodu. Podobný vliv měla také Kateřina Veliká v Rusku. Prosazovala lepší vzdělání dětí, hlavně děvčat, snažila se zlepšit zdravotní péči.
I v našich zemích se na trůnu objevila žena, Marie Terezie. Snažila se podpořit ekonomicky zuboženou monarchii, vedla válku s Pruskem a prováděla reformy v oblasti státní správy. Během své vlády také prosadila povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let.
Matka od rodiny
Jak vidíš, ženy se v politice a obzvlášť ve vládnoucích rolích objevovaly docela běžně. Proč je tedy v dnešní politice potkáme jen zřídka? Nejpodstatnějším důvodem, proč je žen v politice tak málo, je fakt, že si každá žena dříve či později založí rodinu. Jedno, jestli se vdá, nebo bude mít i děti. Skloubit kariéru s rodinným životem je v dnešní době obtížné. Ženy se sice snaží najít rovnováhu mezi osobním životem a prací, ale na muže, kteří takovéto závazky nemají, prostě nestačí. Před ženu je tak postaven problém: buď kariéra, nebo rodina. A věř, že většina si dříve nebo později vybere rodinu a na kariéru jí prostě nezbude čas.
V politice tak najdeme většinou starší ženy, které si rodinu založily již před lety, děti mají dospělé a tak je nesvazují rodinné povinnosti.
Proč ženy v politice?
Mužům se asi zdá, že se ženské míchají do věcí, kterým nerozumějí, ale není to tak, ženský prvek v politice je velmi důležitý. Hlavně, ženy mají na danou problematikou odlišný pohled a také jinak nastavené priority než muži. Při debatě se ženou se tak může dojít k úplně jinému a třeba i daleko lepšímu výsledku, než při debatě výhradně s muži.
Druhým plusem žen v politice je fakt, že smíšený kolektiv pracuje lépe a efektivněji. Není to dáno jenom odlišným pohledem žen, ale také rozdílnými životními zkušenostmi. A hlavně… každého muže určitě víc potěší pohled na usměvavou kolegyni, než na kolegu.
Zastoupení žen v politice je důležité také proto, že rozhodují o opatřeních, která mají vliv na celou společnost. Na muže i ženy. Proto by při rozhodnutích měl být zastoupen i ženský element, který má, jak už jsem říkala, rozdílný pohled na věc.
I výzkumy si pochvalují přítomnost žen v politice. Podle analýz je míra korupce nižší, pokud jsou alespoň z části zastoupeny ženy. Analýza prokázala, že ženy nejsou ochotny přijímat pracovní pozice, na kterých musí dělat kompromisy, jen aby se někomu zavděčily. U žen je také více vyvinutý smysl pro povinnost a nerady se dopouštějí trestné činnosti. Mnoho znalců na tuto problematiku se tak domnívá, že větší zastoupení žen v politice by vedlo ke zlepšení etických standardů a politické kultury.
Jak je to u nás?
Na naší politické scéně nenajdeš mnoho žen, a hlavně mi nepřijde, že by se situace nějak výrazně zlepšovala. Vůbec první ženou zvolenou do českého sněmu byla ještě v dobách Rakouska- Uherska Božena Viková. Po vzniku První republiky tvořily ženy zhruba 20% parlamentu, dnes je to pouhých 22%.
Žen je málo, ale jsou. Z uplynulých let bych jmenovala bývalou ministryni školství Petru Buzkovou či Lucii Talmanovou. Ještě nedávno úřadovala jako předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu Miroslava Němcová. Na scéně se také mihla Kateřina Klansová, která působila jako předsedkyně politické strany.
Asi nejdiskutovanější ženou současné politické scény je Michaela Marksová, nynější ministryně práce a sociálních věcí. Veřejně a bez servítků se vyjadřuje k postavení žen ve společnosti i v politice, snaží se zasahovat do rodinné politiky. Na tato témata vydala několik knih a aktivně se snaží zapojit více žen do české politiky.
Jak vidíš, mnoho žen na naší politické scéně není. Na vedoucích pozicích předsedkyň či ministryň je žen opravdu hrstka a velice rychle přichází a zase odchází. Ženy spíše potkáš jako starostky či na méně významných pozicích na úřadech městských částí. Dle mého názoru je škoda, že ženy nezasahují do vrcholové politiky více, třeba by to měla pozitivní vliv na vývoj naší země.
Fandíš ženám v politice, nebo tě toto téma zanechává chladnou?