Trpíš nespavostí, provází tě úzkost nebo jsi náchylná na migrény? Zázračná bylinka s léčivými účinky a vůní po citrónu tě osvěží i uvolní. Meduňka lékařská, známá také pod názvy medunice, medlinka, doubravice, planá máta i sladký balzám, nesmí chybět v žádné domácnosti.
Historie meduňky lékařské sahá až do roku 960, kde ji začali pěstovat Arabové. Již v sedmnáctém století se hojně užívala naložená v lihu pod názvem karmelitské kapky. Melissa officinalis, jak zní její latinský název, je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých, která dorůstá do výšky osmdesáti centimetrů, někdy přesáhne i sto centimetrů. Domovem meduňky je oblast Středomoří, ve střední Evropě se pěstuje na zahradě i na polích, planě roste i v Přední Asii.
Zklidňující účinky meduňky
Meduňka obsahuje přibližně 0,1 % silic (citronelal, citronelol, geraniol, linalol) asi 4 % tříslovin, kyseliny hydroxytriterpenové (například kyselina ursolová), trochu hořčin, flavonoidy, sliz a minerální látky. Nať i listy se sbírají těsně před rozkvětem, za suchého a chladnějšího počasí. Suší se co nejrychleji v tenkých vrstvách (při pomalém sušení se zapařuje a hnědne) na stinném vzdušném místě.
Působí jako dobré sedativum. Snižuje krevní tlak, zpomaluje tep. Uvolňuje křeče a napětí svalstva, pomáhá proti depresím, migrénám a také při bolestech. Díky jejím uklidňujícím účinkům se často používá při nespavosti. Můžeš si ji přidat do bylinných polštářů.
Zevně lze meduňku použít na revmatismus, pohmožděniny a krevní podlitiny. Nálev si připravíš z jedné čajové lžičky meduňky zalité 2 dl vroucí vody. Meduňkový čaj můžeš pít každý den, a třeba si ho dochutit medem, aby byl sladší. Klidně ho můžeš dát i mladšímu sourozenci, s kterým jsi se vrátila z dětškého hřiště.
Sladký balzám v kuchyni i kosmetice
Meduňka se užívá k aromatizaci nejrůznějších pokrmů, jako jsou například saláty, majonézy, bylinkové octy a omáčky, polévky, ryby i masitá jídla. Můžeš ji přidat i do míchaných nápojů. Nálev z meduňky je také výborný do koupele nebo na mastné vlasy. Přidává se rovněž do mastí určených k léčbě oparů.
Vypěstuj si ji doma
Meduňka je léčivá bylina s rozvětvenou lodyhou dorůstající alespoň do šedesáti centimetrů, někdy i sta. Listy jsou vstřícné, dolní dlouze řapíkaté, vejčité, pilovité, kdežto ty horní představují krátký srdčitý řapík. Květy ve čtyř až dvanáctikvětých lichopřeslenech kvetou bíle, vzácně bleděmodře, růžově nebo žlutobíle v období června až srpna.
Při pěstování meduňky je důležité teplo, vyhovují jí především chráněné a slunné polohy. Při nepříznivých podmínkách často vymrzá, proto se k ní v zimním období nahrnuje zemina nebo listí. Vhodné je lehčí výživnější půda. Množí se semeny či dělením trsů. Semena se vysévají do pařeniště v březnu, na záhonek se rostlinky přesazují v květnu. Při dobrých podmínkách může meduňka vydržet na jednom místě i třicet let.
Přečti si více v knize: KLIKOVÁ, G.; PAVELKOVÁ, Z. Pěstujeme bylinky. (Grada)