Velikonoce jsou v dnešní době považovány za nejvýznamnější křesťanský svátek. Pohané je ale slavili ještě dávno před vznikem křesťanství a oslavovali příchod jara a nového života.
Jako holka jsem Velikonoce nesnášela. Sice jsem si užívala barvení vajec, ale kluky, kteří mi přišli napráskat pomlázkou, případně jalovcem, jsem opravdu nenáviděla. Dnes si ale užívám pečení beránka, mazance i ono 
barvení vajíček.
Křesťanský nebo pohanský svátek
Velikonoce se slavily již v předkřesťanských dobách. Poprvé se tyto oslavy objevili u starých Slovanů a Germánů, kteří oslavovali návrat jara, nového vegetačního období a mimo jiné také plodnosti. Mnohé symboly, které považuješ za tradiční křesťanskou oslavu Velikonoc, pocházejí právě z těchto pohanských oslav. Barevná vajíčka, která darují ženy mužům jsou symbolem plodnosti a muži, kteří našlehají ženě pomlázkou na zadek, jí mají zaručit zdraví a krásu.
Křesťané slaví týden po prvním jarním úplňku svůj největší náboženský svátek, zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Přesné datum konání Velikonoc je variabilní, svátky se mohou pohybovat od března až do dubna. Tato tradice se dodržuje již od roku 50, pouze se mírně liší podle regionálních zvyklostí.
Beránek a malovaná vajíčka
Typickým symbolem Velikonoc, nejen v našich zemích, je beránek. Ten pochází původně z židovské tradice, kdy se každé Velikonoce peklo jehněčí maso. V křesťanské tradici symbolizuje beránek Ježíše Krista, který byl obětovaný za spásu světa. Beránek ale také symbolizuje nový život a naději. Je nejenom příjemnou náboženskou tradicí, ale také hezkou ozdobou svátečního stolu a chutným zákuskem ke kávě.
Kromě beránka si můžeš upéct i mazanec. Těsto je v podstatě stejné, jako na vánočku. Neplete se, ale vytvoří se z něj větší bochánek, do kterého se nožem nařízne kříž a posype mandlemi.
I malovaná vajíčka si můžeš koupit v obchodě, ale ta domácí jsou přeci jenom hezčí a při barvení si užiješ spousty legrace! Můžeš koupit potravinářské barvivo, ale také si vytvořit vlastní domácí barvičky, které jsou navíc přírodní. Pro červenou barvu dej do litru vody syrovou červenou řepu nakrájenou na kousky a chvíli povař. Pro získání veselé zelené barvy přidej do vody čerstvou kůru z pomeranče a dvě hrsti nasekaných kopřiv. Žlutou barvu dodají vajíčkům cibulové slupky, zatímco hnědou kávová sedlina. S barvami můžeš různě experimentovat a hrát si. Do vychladlé barevné lázně vlož vejce alespoň na 10 minut, pokud chceš výrazné barvy, nech je barvit klidně i přes noc. Jelikož jsou přírodní barvy šetrné, vejce se barvením neznehodnotí a bílek nezíská zvláštní namodralou či nazelenalou barvu, která nevypadá zrovna vábně.
Česká pomlázka
Typicky českým symbolem Velikonoc je pomlázka. Kluci si ji většinou kupují, protože její pletení je časově náročné a hlavně vyžaduje velkou zručnost a dostatek trpělivosti. Pomlázka, spletená až z 24 proutků, symbolizuje zdraví, mládí a také zájem mužů o ženy. Podle tradice mají být dívky na Velikonoce vyšlehány pomlázkou, aby byly po celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. Na Valašsku je pletená pomlázka nahrazena jalovcovou větvičkou, ale záměry zůstávají stejné.
Velikonoce se slaví po celém světě, v každé zemi trochu jinak. Celému světu je ale společné zdobené barvené vajíčko, někde je barví dívky, jindy je přináší velikonoční zajíček. V Anglii se role obrátily, tam ženy přivazují muže k židlím a za propuštění požadují peníze. V Německu je populární hledání čokoládových vajíček, které velikonoční zajíček schoval v zahradě.
Velikonoce nejsou jenom o pomlázce, jsou s nimi spojené mnohé další zajímavé zvyky.
Slavíš Velikonoce, nebo nemáš tento svátek ráda?