[button link=”https://slecna.info/tag/blog-vandy/” color=”cyan”]BLOG VANDY[/button]
Všichni jsme osobnosti. Každý z nás vysílá do světa něco “svého”. Něco, co je v nás neměnné. Něco, co z nás dělá originál. Zkrátka něco, co ani živelná katastrofa neovlivní. A náhle se v naší blízkosti vyskytne ON a způsobí, že se začneme chovat jako někdo jiný. Čím to asi bude? No přece láska.
Ale nemějme jí to apriori za zlé. Ne každá změna je přece k horšímu. Když nás potká ten pravý muž, náš osud, je všechno v pořádku. Ale co když se to v našem životě semele trochu jinak? Těžko rozpoznáme ten rozhodující okamžik, kdy je potřeba si přiznat, že není něco v pořádku.
První dva měsíce se smějeme, radujeme, přizpůsobujeme a plánujeme. Čas běží a my najednou zjistíme, že jsme někdo jiný. Uvědomujeme si, že se smát, radovat, přizpůsobovat a plánovat moc a moc snažíme. Čím dál intenzivněji nám dochází, že je to dřina. Postupně se cítíme z toho poněkud unavené. O to větší překvapení je, když zjistíme, že u kafe s přítelkyní, na party se známými nebo na obědě u rodičů se cítíme nesrovnatelně příjemněji, než v přítomnosti našeho miláčka. Říkáme si, proč? Myslíme si, že milujeme a jsme milované. Tak proč se tedy cítíme tak špatně? Vždyť o nás pečuje, říká, že nás miluje a máme dojem, že by nám snesl modré z nebe. Přesto je nám čím dál víc cizí. Ale není to jenom on, kdo se nám vzdaluje. Máme dojem, že se vzdalujeme i samy sobě. Začínáme být jako on. Začínáme být podrážděné a nespokojené. Začínáme být prostě to, co z nás udělal. Co je toho příčinou? Odpověď je naprosto jednoduchá. Nic složitého nehledejme. Není to totiž ten pravý ON. Co s tím? Nemusíme házet flintu do žita. Věřte, že se ještě můžeme zachránit. Jak? Jednoduše ho pošleme k vodě. Nezaslouží si nás. Není nás hoden. Donutil nás žít v cizí kůži bez jakéhokoliv respektu k naší podstatě. Dotlačil nás „chodit v jeho džínách“. Vyhovovalo mu to.
Tak tedy holky, chceme-li být v pohodě, buďme za každou cenu samy sebou. Je to naše výhradní právo. ON už nám jde totiž určitě naproti, i když trochu oklikou a oba o tom ještě asi nevíme. Buďme trpělivé. Říká se, že to přináší růže. Věřte, že se to určitě vyplatí.