Co si budeme nalhávat, každá z nás se denně na sebe i několikrát podívá do zrcadla a přemýšlí, jaké by to bylo, “kdybych měla tuhle užší nos a tamhle o pár centimetrů štíhlejší pas.” Není to nic divného ani špatného. Horší to ovšem je, jakmile ona nevinná touha po větší dokonalosti přeroste ve skutečně vážnou nemoc.
Anorexie, to jistě není neznámé slovo, které bys nyní slyšela vůbec poprvé. Mluví se o ní všude a různí lidé se k ní staví jinak. Ano, názor životem zkušeného dospěláka a náctileté holky posedlé touhou zalíbit se za každou cenu není totéž! Věříme, že přečíst si skutečný příběh skutečné dívky, která dost možná bydlí ve stejném městě o pár ulic dál (kdo ví) a která si s anorexií zažila velké nepříjemnosti, ti jistě dá mnohem více, než varování od lékařů, rodičů či učitelů. Děkujeme proto Andrejce, která se odhodlala se s našimi čtenářkami prostřednictvím tohoto webu podělit.
Nyní už příběh dnes devatenáctileté slečny…
MŮJ PŘÍBĚH…
“Jsou to už dra roky a mně připadá, že to bylo teprve včera, co jsem onemocněla nemocí zvanou anorexie. Nikdo si neumí představit, jaké to je, dokud to sám nezažije.
Tehdy jsem vážila 72kg při výšce 161cm. Nikdy mi nevadilo, že nejsem štíhlá, ani jsem si sebe jinak představit nedokázala a ostatní také ne. O tom, jak vypadám, jsem začala přemýšlet, až když jsem se svou sestrou začala chodit na diskotéku. Moje sestra v té době akorát dospívala a byla úplný opak mě – štíhlá, vysoká blondýnka. Když jsme šly vedle sebe, všichni se za ní otáčeli a já jsem si připadala jako vzduch. Vedle své sestry jsem přestávala existovat, a proto jsem se rozhodla zhubnout.
Začalo to velice neškodnou dietou. Snažila jsem se jíst zdravě a běhala jsem. Podařilo se mi zhubnout asi 8kg a bylo jsem moc spokojená. V té době jsem se seznámila s jedním klukem, do kterého jsem se brzy zamilovala. Po nějaké době to ale přestalo klapat a rozešli jsme se. Velice mě to zklamalo. Rozchod jsem dávala za vinu sobě, tedy hlavně své postavě. Měla jsem ještě menší sebevědomí než předtím. Čím dál míň jsem jedla a víc běhala. A stále se to zhoršovalo. Nakonec jsem už jedla jenom ovoce a zeleninu. Byla jsem přímo posedlá svou váhou! Nic jiného mě nezajímalo. Rodiče mě chtěli vzít k psychologovi, ale já jsem nechtěla, zlobila jsem se na ně a pořád jsem tvrdila, že nemocná nejsem. Také mě nutili jíst, ale jejich snahy byly marné a i když se jim přece jenom podařilo přimět mě něco sníst, hned jak jsem odešla z kuchyně, zamířila jsem rovnou do koupelny.
Tak to pokračovalo asi půl roku. Zhubla jsem až na děsivých 47kg. Všechno oblečení na mně viselo a ze všeho mi bylo špatně. Můj jídelníček se skládal jenom z jedné malé misky zeleniny na jeden den a i to jsem měla problém do sebe dostat. Trpěla jsem poruchami spánku, neustále jsem byla unavená a pořád mi byla zima. Nic mě nezajímalo. Celý svět byl mimo mě a nikdo mi nemohl pomoct, byla jsem v tom sama. Ostatní se mohli snažit sebevíc, ale dokud jsem o pomoc nestála, neměli ani tu nejmenší šanci, že něčeho dosáhnou.
A pak se to stalo. Ani nevím přesně, kdy to bylo. Jednou ráno jsem se probudila, bylo mi odporně a točila se mi hlava. Potom konečně po dlouhé době začal fungovat mozek a já jsem začala přemýšlet. Myslela jsem na to, jak moc jsem se změnila, jak jsem sama a také na to, že jsem nemocná. Tehdy jsem si uvědomila, co je pro mě nejdůležitější a že se všechno netočí jenom kolem toho, jak vypadáme, ale že důležité je to, jací jsme uvnitř.
Na to ráno nikdy nezapomenu, protože tehdy jsem začala znovu naplno žít smířená sama se sebou, s takovou, jaká jsem, se všemi svými klady i zápory. Měla jsem velké štěstí, protože jsem se za pomoci svých blízkých dokázala uzdravit doma, i když to trvalo déle než rok. Dnes, když slyším slovo anorexie, vzpomenu to hrozné období vlastního života, ze kterého mi naštěstí zůstala jen trpká vzpomínka.”
Text: Andrea
Ilustrační foto: SXC.hu
——
5.3.2008
ja měřím 160 a vážím 43 kilo žádné diety nedržím to mám jako taky anorexii??a podle mě 47 zas tak děsivý na tu výšku není
Záleží i na věku – v 18-19ti letech je člověk už většinou definitivně vyvinutý, neroste. Zatímco 12tileté holky jsou postavami většinou ještě děti a jejich tělo se teprve bude vyvíjet do ženských tvarů, takže zase tak divné to není.
Já si myslím,že když je někdo anorexička je tím hlavně proto že chce být moderní.Kdysi dávno bylo pro ženy moderní mít oblé tvary a pár kil navíc.Všichni se zase snažili tak naopak vypadat a dnes se všichni snaží vypadat co nejhubeněji.Myslím že je to hlavně kvůli modě…
47 kilo nA 161 mi teda moc malo neprijde..kdyby mi nejaka holka rekla ze ma anorexii a meri 161 cm tak si k ni predstavim 30-37 kilo..
Ano, a právě přicházíme k velkému poznání – pohled lidí na anorexii je značně zkreslený, je to smutné a kvůli tomu ještě horší. Nedá se vždy řídit jen podle poměru výšky váhy. I se 47 kg, pokud rychle zhubnete ze 70, skončíte na JIPce a není se vlastně čemu divit. Pro tělo je každý velký úbytek váhy dost drastický a často to nemusí vůbec unést.
poučný článek …..
nj tět mi to přimomělo jednu knížku ktrerou jsem před chvílí dočetla je fakt moc pěkně napsaná a myslím že stojí za přečtení jmenuje se : holky na vodítku Jmenuji se Martina fakt moc doporučuji =)
Doufám, že teď už holky, co se hlásí k ana, pohopily, proč jim nemůžeme věřit, když trvdí, že mají hubnutí pod kontrolou a že anorexii nemůžou dostat. Můžou,můžou,můžou!
A není to tak těžký, jak už jste jistě zjistily ;-)
Tak já mám 163 a 54kg…je mi 21 a mín bych mít asi ani nechtěla…jednak bych tím ztratila i svoje prsa, které má můj miláček docela rád, a jednak by mi padaly oblíbené džíny :-) samozřejmě bych některé svoje části ještě zmenšila…ale na druhou stranu proč? Jsou kluci – a není jich málo – kteří mají raději, když mají za co chytnout!
já mám 12let, 42kg a 165cm, okolí říká, že sem hodně hubená, až moc, ale já jím furt a hodně :D jídlo miluju, asi mám dobrý spalování..na jednu stranu je to výhoda, ale na druhou-všechno oblečení je mi aspon trošku velký a navíc: kluci mají radši normální holky, než vychrtliny :)
kajushka: Souhlasím, já taky jím dost a jsem hubená,bohužel jsem taky moc malá je mi 13 let a měřím 140 cm,vážím 29 kg,TO BYCH CHTĚLA ZMĚNIT
HOLKY,JÁ VÁS NECHÁPU,I JÁ JSEM DOST HUBENÁ ale je nám přece 13 a tělo se mění a nemyslete si,že takhle budeme hubený navěky hehe :-DDD
Já neříkám,chtěla bych to změnit,protože vim,že se jednou zakulatim,ted ve 13-ti to nic neznamená.U anorexie bych ani tak nesoudila váhu,jako stravovací návyky té holky….
nemusí být nutně kostra a i tak anorektička…
někdo může mít jinej názor,ale já mám tenhle
mno to je sice fakt, ale i tak si myslím, že to není úplně normální mít 29kg ve 13ti..jako některý holky, i když za to třeba nemůžou..
já vim,29 kg,to je dost málo,ale zase má výšku 140 cm…..,třeba ještě hodně vyroste,jinak váha není všechno,každý má jinak těžké kosti
mno tak jako jistě, třeba já je mám hodně těžký, ale uznej, že některý holky sou hodně hubený a nemůžou za to a budou takový třeba až do smrti, i když se trochu zaoblí :)
Říci “Já mám těžké kosti,” je hloupost. Není pravda, že někdo má kosti těžší a někdo lehčí. Rozdíl je spíše ve stavbě kostry a také v tom, jestli máte více svalové či tukové tkáně. Svalovina je těžší, ale vypracované tělo vypadá pevné, štíhlé, je zkrátka hezky tvarované. Podkožní tuk má však daleko menší hmotnost než svaly – a tak se může stát, že štíhlá sportovkyně s hezkou postavičkou může vážit mnohem míň, než holka “kost a kůže” nebo holka která se zdá bát při těle – tuk vypadá objemněji, ale je lehčí. V tomto případě je spíše než váha objektivnější množství tuku. To se dá zjistit v některých fitness centrech či v lékárnách, kde jsou měřiče umístěny nejčastěji.
já bych neřekla, že je to blbost, Mata má pravdu, každý má jinak těžké kosti..říkají to i doktoři a mě to říkala mamka, která je tak trochu doktorka..v polovině studia skončila..s tím studiem :D
já jsem to taky slyšela od odborně vzdělaných lidí,tak nevím
Já bych řekla že nezáleží zas tolik na tom kolik kdo váží v poměru s hmotností…ae hlavně na tom jak vypadá a jestli je zdravý!…někdo může vážit 60kg,měřit 150cm a vypadat normálně….každý máme jinak stavěné kosti a tak bych nesoudila lidi jen podle toho kolik váží….doopravdy mohou vpadat uuuplne jinak!
no já jsem hubená.Ve škole hubený hholky stejného věku ale nižší váží asi 30-35kg já vážím 43 kg ale asi mám teda těžké kosti ne?
tak co?
A tohle mi na celé kauze “těžké kosti” přijde vůbec nejúsměvnější – připadám si štíhlá, ale zdá se mi, že vážím nějak podezřele moc – ha, vysvětlím si to tím, že mám prostě těžké kosti…
Každá z nás, co tu jsme teď on-line by mohla jen tak z fleku říct “sice nevážím tolik, kolik bych si přála, ale já za to nemůžu, protože mám těžké kosti”, nemyslíte? To není na odbornosti založeno ani náhodou, spíše bych to nazvala velmi laickou racionalizací.
Já jsem taky slyšela,že podle toho jak se vážíte,tak do té váhy se počítá i kolik váží vaše kosti…
Ale jestli je to pravda to nevím…
Mě teda přijde nejvíc zábavné, jak třináctileté holky řeší, jestli jsou dostatečně hubené… Ve třinácti nemůžete tvrdit, že máte těžké kosti, nebo vážíte tolik a tolik, proboha vždyť vaše tělo teprve vstoupí do puberty a to se pak budete divit, jak vám ty kosti ztěžknou – ale nabaleným tukem! Tohle je téma, které by se mělo řešit spíš kolem sedmnácti, kdy se slečny už pěkně zakulatily, ne teď :-D
mno tak podle mně je pořád lepší si říct “to bude tím že mám těžké kosti” než pak skončit na té JIPce…
mno tak každej má jinej názor, ale já si stojím za tím, že váhu nevlivňuje jenom tuk, ale i ty kosti a výška..Navíc, myslíš, že když má holka ve dvanácti 20kg, tak je to tím, že je teprve ve vývinu? to bych neřekla..
No některé holky chějí být hubené ap ořád se cítí tlusté.Já se snažím spíš stloustnout
celkem to jde.Ale ty holky za to nemůžou – řekla bych že je to závažná nemoc která se musí
¨léčit.Dkonce bych řekla že je mi těch holek i líto—
Ahoj, je mi 15, mám 170 cm a 48 kg. Jsem hubená to ano, ale nijak vyhublá nejsem. Moje kamarádka je stejne hubená a vysoká jako já a má 55 kg mysím že to není jenom o vzhledu ale taky o tíze kostí apod. Jenom muj nazor…
ve 13 jsem měla 160 cm a vážila 45 kg a vypadala jsem jako modelkae mi 17 a měřím 175 cm a mám 60 kg a chci to zredukovat na 55kg který jsem měla před rokem
ahoj holky vi se pořád bavíte jen o tom jak jste hubené a o tom jak je kdo tlusty vy o to m nic nevíte tak proč se do toho cpete já mám sama 31kg a je my 11 let a taky to nemám zrovna lehký myslete na svoje zdraví seme přece jenom lidi a jestli se chcete líbit klukovy a n po vác chce abyste zhubli ak mu řekně te že chcete být tím kým jste můj proslov skončil tak čau